20. října 2016 se v prostorách pražské Kanceláře České komory architektů (ČKA) uskutečnila další debata z cyklu OTTA (Otevřený think tank architektů). Již tradičním tématem, kterému se ČKA usilovně věnuje, byla komunální a krajská architektura. Na debatě se sešli nejen zástupci samospráv a iniciativ, ale také městští architekti, kteří se na rozvoji našich sídel velkou měrou podílejí. Hlavními okruhy diskuse byly příklady dobré praxe, architektonické soutěže a veřejné zakázky obecně, městský/krajský architekt, problematika územního plánovaní apod.

Po uvítání architekta Petra Leška, garanta platformy OTTA, a úvodních základních údajích, včetně počtu architektonických soutěží, výčtu měst se zájmem o architektonické soutěže a městského architekta, upozornění na vládní Politiku architektury a stavební kultury a texty ČKA k tématu politiky a architektury (Architektura pro komunální volby, Architektura pro krajské volby a Architektura pro venkov), jež z pozice ČKA obsahují deset bodů k rozvoji měst a krajů, následovalo pět vstupních prezentací.

Tomáš Zdvihal z neziskovky CBArchitektura představil nový sborník kvalitních veřejných staveb v jižních Čechách a horním Rakousku od roku 1993. Sdružení se dlouhodobě zabývá propagací architektonických soutěží. Jejich počet se odvíjí od vůle komunální politické reprezentace, jak dokazuje příklad sotva sedmitisícových Vodňan, kde bylo v minulosti uskutečněno hned několik architektonických soutěží. Vodňany se současně mohou pochlubit nejrychleji postavenou stavbou z architektonické soutěže. Jedná se o Sportovní areál Blanice. Od vyhlášení výsledků soutěže po kolaudaci zde uběhl jediný rok. Bezesporu se tak jedná o skvělý argument na tvrzení, že soutěž může celý projekt výrazně zpomalit. Tomáš Zdvihal dále pokračoval ve srovnání českého a rakouského prostředí. Jakkoliv jsou jižní Čechy, co se týká kvality architektury či počtu architektonických soutěží, premiantem v českém prostředí, rozdíl mezi výsledky veřejných zakázek v ČR a Rakousku je stále výrazný. Zajímavý je především důraz na kvalitu staveb v Rakousku i u technických budov (např. hasičské stanice, sběrny odpadu apod.). Více než polovina (cca 60 %) kvalitních veřejných staveb přitom vzešla na základě architektonických soutěží. Tomáš Zdvihal dále uvedl, že CBArchitektura by ráda v budoucnu připravila podobný sborník, tentokrát zaměřený na střední Čechy a Vorarlbersko.

Jan Horký, radní města Přerov a městský architekt Rožnova pod Radhoštěm, porovnával obě města a funkci městského architekta v nich. Hovořil o klíčové podpoře politiků a o systematickém postupu při řešení akcí. Jako zásadní je podrobný harmonogram plánovaných investic, které by měly být řešeny v předstihu. Současně zdůraznil, že není možné se vrhnout pouze na dlouhodobá řešení, část akcí musí mít reálné výsledky dříve. Pomůže to nejen při komunikací s veřejností, ale současně to umožňuje některé z takto získaných podkladů uplatnit pro další a komplexnější řešení (např. dopravní studie bude mít okamžitý dopad na parkování a zároveň bude podkladem komplexnějšího názoru na město). Podrobněji popsal svoji práci jako městský architekt. Vyzdvihl účelnost územních studií, kterými město podmiňuje nový rozvoj v dalších oblastech.

Lena Mlejnková, starostka Semil, představila proběhnuvší akce týkající se proměny prostředí města. Představila sborník z architektonické soutěže na novostavbu Mateřské školy pod Vartou. Architekti o téma projevili velký zájem, do soutěže se přihlásilo 66 týmů. Starostka Semil dále vyzdvihla význam kvalitního Strategického plánu, který je tím základním rozvrhem na nejdelší dobu dopředu. Hovořila též o klíčových osobách, které mají péči o město na starosti. Nadhodila rovněž úlohu komise (krásy) při kultivaci výstavby ve městě obecně a požadavku v územním plánu na stavby projektované architektem. Zmínila důležité stanovení hranice zastavitelného území, jejíž projednání s občany bylo bouřlivé, ale díky konkrétním negativním příkladům se podařilo. Lena Mlejnková současně uvedla, že významné veřejné investice se vyplatí představit veřejnosti. Projednávání biotopu např. přitáhlo velmi mladé publikum, které projevilo o téma velký zájem, s jakým se radní ve městě u mladší generace dosud nesetkali.

Jana Podzimková, radní z Mnichova Hradiště, představila akce, které procesoval městský architekt – otevřená architektonická soutěž na náměstí, vyzvaná soutěž o Dům dětí a zapojení studentů FA ČVUT v Praze včetně workshopu při úpravě městské pláže u Jizery. Upozornila na důležitost participace, které se v Mnichově Hradišti intenzivně věnují. Nadnesla též problém střetu s autorem již rozpracovaného územního plánu.

Petra Trambová, radní z Písku, představila akce města s důrazem na architektonické soutěže. Od novostaveb bazénu (s referendem k prvnímu rychle vzniklému projektu), přes rekonstrukce Sladovny (až na její třetí část, která má napravit nekoncepčnost předchozích etap), náměstí (s debatou nad vymístěním parkování) a knihovny z bývalé školy, po celkovou koncepci řeky ve městě – na toto téma Písek v příštím roce plánuje architektonickou soutěž.

Následná diskuse

V následné debatě vystupovali další zúčastnění politici a architekti. Jedno z hlavních témat byl např. způsob hospodaření měst.

Starostka Litvínova Kamila Bláhová přednesla snahu o kvalitní uchopení nových projektů ve městě, které by přineslo kvalitativní změnu. Naráží však na omezenou podporu ostatních zastupitelů. První architektonickou soutěží ve městě bude nový most.

Místostarosta Českého Krumlova Josef Hermann sdělil peripetie s výběrem nového městského architekta. Snahou města je mít architekta jak interního (ideálně ve funkci vedoucího odboru rozvoje), tak externího, jenž by plnil inovativní a participační úlohu. Bohužel první výběrové řízení na interního zaměstnance skončilo neúspěšně kvůli nízkému zájmu uchazečů, nyní se rozjíždí hledání externího odborníka. Uvedl, že je tristní, že město zařazené do seznamu UNESCO nemá osobu, která by systematicky pečovala o jeho prostředí, jak v rovině spolupráce s příslušnými odbory v rámci památkové péče, tak zejména vůči obyvatelům města. Místostarosta také podotknul, že místní občané dosud necítí dostatečnou podporu a propagaci svých zájmů, a to zejména na úkor podpory turistického ruchu.

V Kolíně začne nový městský architekt působit od začátku listopadu, a jak dále sdělil starosta Kolína Vít Rakušan, začíná tak po letech napravování chyb a (nejen finančních) dluhů předešlého vedení města konečně systematická péče o město. První architektonickou soutěží je řešení městské třídy Pražské ulice.

Starosta Líbeznice Martin Kupka pochválil spolupráci s externím obecním architektem a flexibilitu jeho statutu. K čerstvým výsledkům voleb do zastupitelstva Středočeského kraje uvedl, že společně se STAN (Vít Rakušan) a dalšími partnery v rámci koaličních vyjednávání směřují k programovému prohlášení, jehož součástí bude zavedení pravidla architektonických soutěží u všech krajských investic do veřejné vybavenosti a podmínku přizvání architekta také k liniovým, zejména dopravním stavbám. U tématu krajského architekta především varoval před formalizací a institucionalizací této funkce. Za klíčové považuje předávání příkladů dobré praxe.

Starosta Tehova David Hlouch upozornil na problém malých obcí, které se nemusí dočkat podpory od obcí s rozšířenou působností (ORP), do jejichž působnosti v mnoha ohledech spadají a s nimiž mohou často být ve střetu zájmů. ORP pak navíc často nedisponují potřebnými finančními a lidskými zdroji na adekvátní podporu "svých obcí". Právě pro tyto případy by uvítal větší odbornou podporu kraje, například pomocí krajského architekta. Zdůraznil, že katastry malých obcí tvoří téměř 80 % území ČR a mají tak zásadní vliv na utváření krajiny a prostředí. Přitom však právě tyto obce trpí zásadním nedostatkem nezávislé odborné podpory. Upozornil též na důležitost časování akcí na příkladu Vodňan, kde mj. vlivem přílišného záběru a nadšení nového vedení města pro proměnu prostředí, došlo k zahlcení, vyčerpání a k negativní reakci veřejnosti.

Městská architektka Klatov Eva Brandová upozornila na náročnost vysvětlování architektonických problémů a jejich důležitosti a zejména dlouhodobého dopadu na město. Dva roky trvala ve městě debata nad kvalitou zadání územního plánu, který byl nakonec naštěstí zadán architektonickou soutěží.

Kristýna Jirsová upozornila na problém s kvalitou územních plánů, s níž se jako pořizovatelka setkává u řady architektů. Zdůraznila rovněž chybějící osvětu ve věcech územního plánování. Petr Lešek upozornil, že ČKA má kontrolovat kvalitu práce svých členů a je tak pro samosprávy partnerem, který se ale málo využívá. Upozornil též na novou Českou cenu za architekturu, která má sloužit k propagaci příkladů kvalitní architektury.

Zastupitelka ze Zdib Pavla Oborníková upozornila na nízkou míru osvěty mezi veřejností a politiky i jistou apatii veřejnosti.

Petr Jirásek, místostarosta Chlumce u Ústí, přiblížil reálie severočeského malého města, kterému ubývají obyvatelé i energie. Přestože architektonická témata místní nevnímali jako důležitá, podařilo se jejich zájem probudit při návrhu konverze kulturního domu a kina na městský multifunkční dům s novým sídlem radnice, včetně kultivace přilehlých veřejných prostranství.

Další diskuse zdůraznila zejména význam osvěty a vzdělávání jak politiků, tak laické veřejnosti, bez níž není možné prosazovat kvalitní řešení.

Hodně se diskutovalo téma městského architekta. Převážil názor na větší důležitost jeho osobních kvalit než organizační umístění. Debatoval se i „poločas rozpadu“ městského architekta jako tahouna a inovátora, který je individuální, ale s rizikem opotřebování“ je nutné počítat. Byla zmíněna důležitost jeho spolupráce jak s politiky, tak s úředníky města. Doporučeny byly strategické výbory s účastí vedoucích výborů, aby nedocházelo k vzájemné blokaci akcí. Komise jsou vnímány jako zajímavé téma, které není uchopeno. Kritizován byl komplikovaný stavební zákon, který mimo jiné podporuje příliš podrobné územní plány, které tak ztrácejí svoji strategickou úlohu a stávají se tupým vypořádáváním individuálních přání občanů a institucí. Zároveň tím blokují vypracovávání potřebných regulačních plánů a územních studií.

Ze zajímavých hostů, kteří nevstoupili do debaty, je vhodné jmenovat starostku Šlapanic u Brna Michaelu Trněnou, radní pro rozvoj MČ Praha 7 Lenku Burgerovou, radního pro rozvoj Kladna Ondřeje Rysa nebo česko-belgického urbanistu Jiřího Klokočku, který spolupracuje s kanceláří městského architekta Brna.

Na závěr Petr Lešek poděkoval všem účastníkům a upozornil je, že za rok se bude setkání opakovat – tentokrát již jen rok před komunálními volbami.

Shrnutí debaty:
Klíčovým u péče o prostředí města bude vždy kvalitní městský architekt, který je tahounem a garantem většiny podtémat zmíněných v textu ČKA. ČKA má zájem být rozcestníkem informací k tématu architektura a podporovat předávání informací. Stojí o zpětnou vazbu od samospráv i krajů.

Prezentace přednášejících:

Petr Lešek, garant OTTA
Tomáš Zdvihal, CBA architektura 
Jan Horký,  radní města Přerov a městský architekt Rožnova pod Radhoštěm
Lena Mlejnková, starostka Semil
Jana Podzimková, radní z Mnichova Hradiště
Petra Trambová, radní z Písku