Dne 28. listopadu 2013 se na ČKA uskutečnilo další ze série diskusních setkání OTTA (Otevřený think tank architektů).


/ČKA: Zápis z diskusního setkání OTTA, 28. 11. 2013/

28. listopadu 2013 se v sídle České komory architektů (ČKA) uskutečnilo další ze série diskusních setkání OTTA (Otevřený think tank architektů). Ústředním tématem byla pozice městského architekta. Debaty se zúčastnili jak samotní městští architekti, tak zástupci měst a obcí a rovněž Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Poznatky z tohoto podnětného setkání využije Komora při definování profese městského architekta a upevnění jeho pozice v rámci legislativy.

Otázka působnosti městského architekta, který by přispíval ke kvalitnímu obrazu našich měst a obcí, je pro ČKA klíčová. Jeho existenci proto mimo jiné zakotvila i v zásadním dokumentu Politika architektury ČKA 2013, kterou rozeslala těm, kteří rozhodují o rozdělování veřejných peněz – politikům a zastupitelům. Jako palčivou otázku pak Komora vnímá především oblast vyjasnění kompetencí, pravomocí a pozice městského architekta v rámci státní správy a samosprávy. Uspořádat tak diskusi na toto téma bylo dalším logickým bodem v agendě Komory.

Městský architekt jako úředník, hospodář i mediátor

Moderování akce OTTA se ujal Marek Janatka, městský architekt města Chrudim a člen ČKA. Jmenoval základní okruhy diskuse, mezi něž patřilo vyjasnění pojmu hlavního architekta, propagace této pozice, definování náplně jeho práce a s ní související metodika, právní postavení městského architekta, jeho kompetence a odpovědnosti, způsob honorování či metodika výběrových řízení na tuto pozici a její cílená podpora. Jako zásadní se pak jeví především opora pozice městského architekta ve stavebním zákoně, která zatím chybí. To potvrdila i právnička Komory Eva Faltusová: „Žádnou výslovnou úpravu funkce městského architekta v právním řádu nenalezneme. V rámci stavebního zákona pak umožňuje její ustanovení § 174, který pojednává o expertní součinnosti.“

Tuto nedostatečnost by postupně mohlo vyřešit založení nového podpůrného týmu uvnitř Pracovní skupiny ČKA pro územní plánování, urbanismus a krajinu. Ten by jednal s MMR a za ČKA by stanovil seznam doporučení či metodiky, jak postupovat při výběru městského architekta, a zároveň by přispěl i k vyjasnění otázky, co od něho mohou města a obce očekávat.

Václav Zůna, který má zkušenost jako městský architekt třicetitisícového Chebu, připomněl, že úloha městského architekta v sobě nese hned několik rolí a může být vnímána mnohoznačně. Nejednoznačný úzus či absenci jasně stanovených pravidel spolupráce architekta s městem potvrdili i ostatní přítomní městští architekti (například Pavla Pannová z Pardubic, Cyril Vltavský z Ostravy či Jiří Košťál z Kolína). Pozici městského architekta také výrazně ovlivňuje, jakým způsobem s městem či obcí spolupracuje. „To, jaké pravomoci mu budou svěřeny, určí, zda bude jeho funkce jen čistě formální, nebo zda skutečně bude spolurozhodovat o územním plánu a rázu konkrétního města či obce. Zároveň je důležité si uvědomit, že profese městského architekta v sobě odráží více poloh. Může to být například rovina úřední, poradní, hospodářská či mediační,“ dodal Václav Zůna.

Na důležitost mediace a posléze i participace s občany navázala prezentace Lucie Stejskalové z Institutu rozvoje a plánování hlavního města Prahy. Připomněla několik důležitých akcí, které Institut naplánoval v letošním roce. Jednou z nich byla například událost Nábřeží žije!, jež organizátorům potvrdila, že zájem o rozvoj města je ze strany veřejnosti evidentní. Jedná se o důležitý signál, že při prosazování pozice městského architekta, by se ČKA mohla opřít o názor občanů a dále s ním pracovat.

Všichni účastníci diskuse se rovněž shodli na tom, že bez ohledu jak bude definovaná jeho role, že by městský architekt měl být první osobou, které budou předloženy k řešení plánované investice města do urbanistického rozvoje. Neměl by se o nich dozvídat jako o hotových a odsouhlasených záležitostech, ale měl by být spolu se zastupiteli u jejich vzniku. V případě zadávání veřejných zakázek by měl zástupcům měst a obcí doporučit vyhlášení architektonické soutěže a aktivně se podílet na definování soutěžních podmínek, případně ji administrativně zajišťovat.

Všechny polohy funkce městského architekta, které Václav Zůna na diskusním setkání předestřel, by mohly sloužit jako jeden z podkladů pro nově vytvořený pracovní tým:

Kdo je městský architekt a jaká je jeho zodpovědnost?

-          garant dodržování koncepce rozvoje města,

-          organizátor participace, prostředník jednání mezi městem a občany (např. před vznikem nového projektu),

-          garant kvality prostředí s vazbou na územní plán, působí jako vykladač územního plánu,

-          autorita ve městě, která sílí v čase,

-          nezávislá osoba podpořená spolky, skupinami odborníků

-          zodpovídá se městu, jeho politické reprezentaci a občanům, zůstává však apolitický.

1. Městský architekt jako úředník

-          má pravomoci, může být v postavení samosprávy, poté se vyjadřuje prostřednictvím námitek, nebo je v pozici státní správy, poté vydává vyjádření (výhledově je možné jednat o změně vyjádření na závazná stanoviska),

-          komunikuje přímo se stavebním odborem a odborem územního plánování.

2. Městský architekt jako člověk s autoritou

-          mediační poloha (propagace ožehavých komunálních témat v médiích, apod.), schopnost iniciovat či vést participace

-          funguje jako poradní orgán, má své konzultační hodiny pro jednotlivé úředníky (spolupráce v rámci úřadu), ale i pro veřejnost,

-          je nositelem vzdělanosti v celém svém regionu, nikoliv jen městě – upozorňuje na kvalitní příklady, sleduje aktuální dění v oboru, organizuje konference, sympózia, přednášky, vydává sborníky a knihy.

3. Městský architekt jako hospodář

-          pomoc při správě majetku, strategie hospodaření s majetkem,

-          připravuje analýzy stavu města z hlediska jeho městotvorných funkcí, strategii rozvoje města, zpracovává a koordinuje rozvojové vize,

-          iniciuje a organizuje výběrová řízení a architektonické soutěže.

Závěry pro ČKA:

-          iniciovat vznik pracovního týmu v rámci Pracovní skupiny pro územní plánování, urbanismus a krajinu, který by se otázkou městského architekta cíleně zabýval a průběžně jednal s MMR (Petr Lešek navrhuje Marka Janatku a Václava Zůnu – bude projednáno na zasedání představenstva 14. 1. 2014),

-          dokončení již započatých odborných rešerší, průzkumů (inspirace zahraničími příklady a legislativou, prezentace právních forem pozice městského architekta v jednotlivých sídlech ČR, seznam českých měst a obcí, kde tato pozice již je, a kde naopak chybí), rozborů a návrhů,

-          odborná a masivní propagace funkce městského architekta v médiích a obecních a městských zastupitelstvech, zejména pak tam, kde městský architekt ještě nepůsobí,

-          zastřešení všech aktivit týkajících se komunálního rozvoje (spolupráce např. s Cenou Petra Parléře, Asociací pro urbanismus a územní plánování, Svazem měst a obcí České republiky),

-          sestavení manuálu, který se bude odvíjet od právní formy a velikosti sídla,

-          v dlouhodobém horizontu navrhnout koncepční změny legislativy, s tím související hledání politické podpory, v návaznosti na požadavky z EU,

-          neopomenout rozvoj venkova,

-          podpora pozice městského architekta ve vzdělávacím procesu vysokých škol zaměřených na architekturu, krajinářství a urbanismus (Ing. Tomáš Sklenář, vedoucí odboru Územního plánování MMR, doporučuje zavedení studijního programu „Městské inženýrství“).

O diskusních setkáních OTTA

OTTA nabízí otevřenou platformu pro debaty nad profesními a společenskými otázkami, které s profesí architekta souvisejí. Pro jedno setkání je zvoleno konkrétní téma, uvozené vstupním příspěvkem, poté následuje moderovaná diskuse. Výstupem jsou konkrétní náměty a doporučení pro směřování ČKA. Garantem platformy OTTA je člen představenstva Petr Lešek.

 

Rešerše pozice městského architekta v zahraničí - Německo >>

„Desatero“ k postavení a činnosti hlavního architekta, Jiří Plos, 2011 >>

O potřebnosti či nepotřebnosti hlavních architektů měst a jejich postavení v místní správě, jiří Plos, 2007 >>