Několik desítek architektů a příznivců architektury se sešlo 23. února 2007 v liberecké kavárně pana Hůlky Ateliér na slavnostním předání Pocty České komory architektů 2006. Laureátem posledního ročníku Pocty ČKA se stal významný český architekt, teoretik architektury a pedagog, autor projektu obchodního domu Máj či renovace Veletržního paláce – Prof. Miroslav Masák.


Předána Pocta ČKA 2006 prof. Miroslavu Masákovi

Po Petru Vaďurovi a Josefu Hubáčkovi, kteří obdrželi Poctu ČKA v minulosti, je Miroslav Masák již třetí osobností, jejíž život a práce je spjata s Libercem. Zde v šedesátých letech spoluzakládal ateliér SIAL a jedinečné sdružení mladých tvůrčích architektů Školku SIAL v roce 1968 (společně s Otakarem Binarem a Karlem Hubáčkem). Ceremoniál zahájila Markéta Pražanová, mluvčí ČKA, která předala slovo bývalému předsedovi ČKA Petru Bílkovi. Ten stál u zrodu Pocty v roce 2000. Petr Bílek připomněl historii tohoto ocení i působení Miroslava Masáka v orgánech České komory architektů. Poté se slova ujal předseda odborné poroty, která navrhovala udělení Pocty, Petr Kratochvíl. Jeho laudácio končilo některými citáty z Masákovy knihy Tak nějak to bylo. Plastiku ve tvaru přesýpacích hodin – výtvarné ztvárnění Pocty od sochaře Richarda Kočího předal první místopředseda ČKA Dalibor Borák, čestnou listinu pak Petr Bílek. Do pozdních večerních hodin probíhal raut a diskuse všech přítomných. Předání tohoto ocenění se těšilo velkému zájmu odborné veřejnosti i médií. Udělením Pocty bylo zakončeno celodenní odborné symposium věnované historii a práci sdružení SIAL. U příležitosti Pocty ČKA 2006 byl vydán minikatalog.

Markéta Pražanová

Nominace na Poctu ČKA 2006

Na udělení Pocty ČKA 2006 bylo nominováno odbornou veřejností 18 osobností: Václav Aulický, Emil Hlaváček, Eva Jiřičná, Jan Liška, Ivo Loos, Jiří Löw, Miroslav Masák, Viktor Rudiš, Endre Steiner (žijící architekti); František Cubr, Ferdinand Fencl, Jindřich Freiwald, Bohuslav Fuchs, František Lydie Gahura, Ladislav Konopka, Miloš Reichert, Pavel Švanda, Josef Zasche (in memoriam).

 

Odborná porota Pocty ČKA 2006

V letošním, šestém ročníku v komisi zasedali: PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. – předseda; Prof. Ing. arch. Martin Rajniš, Prof. Ing. arch. Miroslav Baše, Ing. arch. John Eisler.

Komise se po delší rozpravě rozhodla připojit k doporučení Představenstva ČKA, aby byl nositel Pocty vybrán z žijících tvůrců.

  

Osobnosti posuzované komisí v posledním kole

Z osmnácti navržených architektů postoupily do dalšího kola čtyři osobnosti: Prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, Ing. arch. Ivo Loos, Prof. Ing. arch. Miroslav Masák a ing. arch. Viktor Rudiš. V závěrečném kole porota konsensuálně rozhodla doporučit k udělení Pocty ČKA 2006 Miroslava Masáka – autora projektu obchodního domu Máj (spolupráce J. Eisler, M. Rajniš) či renovace Veletržního paláce (spoluautoři John Eisler, Emil Přikryl), významného českého architekta, teoretika architektury a pedagoga.

 

Slavnostní ceremoniál

Pocta ČKA 2006 byla Miroslavu Masákovi předána při slavnostním setkání 23. února 2007 v 17 hodin v kavárně Ateliér v Liberci, městě, kde profesor Masák spoluzaložil v šedesátých letech spolek SIAL – nejvýznamnější sdružení architektů s osobitým přístupem k tvorbě. Čestnou listinu a plastiku od sochaře Richarda Kočího předal místopředseda České komory architektů ing. arch. Dalibor Borák, úvodní slovo přednesl Petr Kratochvíl.

 

Sympozium Sial

Předáním Pocty ČKA bylo zakončeno celodenní sympozium věnované historii a lidem „Školky SIAL“, jíž se zúčastnili významní odborníci ze současné architektonické scény.

 

Minikatalog

Při této příležitosti vydala Česká komora architektů katalog Miroslav Masák, Pocta byla také prezentována v Ročence ČKA, v Bulletinu ČKA a na webových stránkách.

 

  

Pocta ČKA 2006

Prof. ing. arch. Miroslav Masák

 

Profesor Miroslav Masák (narozen 23. 5. 1932 v Úvalech) patří mezi nemnoho žijících českých architektů, kteří dokázali neslevit z vysokých morálních a profesionálních hodnot ani za dlouhodobé  politické situace nesvobody. Porota Pocty České komory architektů, která ve svém statutu klade stejný důraz na architektonické dílo nositele této pocty i na jeho morální vlastnosti, dospěla jednomyslně k závěru, že právě osobnost a tvorba architekta Masáka tato kritéria naplňuje nejvyšší měrou.

Architekt Masák je spjat s historií libereckého ateliéru SIAL (respektive Stavoprojektu Liberec), který pod vedením architekta Karla Hubáčka představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury. Miroslav Masák zde vytvořil řadu staveb, jež nemůže opomenout žádný z výkladů dějin moderní české architektury: Po několika pracech pro výstaviště Libereckých výstavních trhů (pavilon F, 1965; generel areálu, s O. Binarem, 1966),  renovaci Muzea skla v Kamenickém Šenově (s O. Binarem, 1967) se vrcholy jeho tvorby staly obchodní středisko Ještěd v Liberci (s K. Hubáčkem, 1977) a obchodní dům Máj v Praze ( s J. Eislerem a M. Rajnišem,1975), stejně jako rekonstrukce Veletržního paláce v Praze (ateliérem SIAL,1978-1995). Přes rozmanitost architektonických přístupů – od ranějšího příklonu k britské verzi brutalismu, experimentech s organickou architekturou přes výraznou etapu „mašinismu“ až po současný návrat k střídmější minimalistické estetice – spojuje jeho díla vždy originalita architektonického konceptu a tvrdošíjné lpění na dotaženosti realizace.  

Miroslav Masák se však do dějin české architektury zapsal i jako iniciátor (spolu s Karlem Hubáčkem) a vedoucí Školky SIAL (od roku 1969), kam nebývalá tvůrčí svoboda a inspirativní atmosféra přiváděly nejnadějnější absolventy architektonických škol. Schopnost podněcovat rozvoj talentu mladých architektů odbornou radou i osobním příkladem uplatnil Miroslav Masák později i jako pedagog na fakultě architektury v Brně (od roku 1994). Byl a je však i člověkem, který se angažuje ve věcech veřejných. Postoj občanské statečnosti osvědčil jak v období kolem roku 1968 jako člen výboru Svazu českých architektů, tak v době normalizace spoluprací s neoficiálním platformami vzdoru, tak okamžitým zapojením do koordinačního centra Občanského fóra v listopadu 1989, které vyústilo do jeho pozdější role poradce prezidenta Václava Havla na Pražském hradě.

  

PhDr. Petr Kratochvíl, CSc.

 

  

 

Motto:

Vize se mohou zdát směšné jen těm, kteří nechápou jejich podstatu.

(M. Planck – Teorie hodnot)

 

MIROSLAV MASÁK

 

„Několik vět“ arch. Martina Rajniše k udělení Pocty České komory architektů

 

 

Ve své knížce vzpomínek Tak nějak to bylo píše M. Masák o asistentovi profesora Stefana Václavu Hnízdovi, který jim, studentům architektury, na exkurzi v hloubi padesátých let „jaksi mimochodem představil funkcionalistické Fuksovy a Krejcarovy stavby (...) a byl to neokázalý projev vzdoru. Drobný a nemocný asistent s promodralými rty strhával k následování. Pro mne byl ztělesněním vlastnosti, která se po válce vytratila, říkávalo se ji zmužilost.“

 

Štíhlý a věčně opálený Masák šířil pocit, že odvaha se nesmí vytratit, že není možné dělat ubohé kompromisy, že má cenu navrhovat úžasné domy, že vybudovat ostrůvek svobody, ve kterém se vytvoří dočasný svět „pro společnost slušných lidí, třebaže jde o architekty“ (jak poznamenal V. Alda), má význam.

 

Ano, M. Masák stál u zrodu mnoha věcí, jeho schopnost volně a úspěšně kombinovat projektování, politiku, učení, publikování a přesvědčování je jedinečná. Bez něj by budoucí návrat české architektury do první ligy byl určitě delší a těžší. Můj optimismus v tomto směru je jedna z mnoha věcí, ke kterým mne strhl.

 

V době, kdy naprostá většina společnosti „(...) začala pokládat šikovné pokrytectví za normu existence“ (jak Masák píše), byla role lidí odhodlaných postavit svou profesi na vizi slušnosti, kvality, nadhledu a velkorysosti pro další vývoj nezastupitelná (jak si dovolím doplnit).

 

Liberecký SIAL a Školka byly místy, kde se svoboda a chuť dělat dobré domy potkaly. „Nebyl to strom, nebyla to květina (...), byl to ‚květináč‘, ze kterého rostl trs shodně myslících, obdobně kreativních, a přece odlišných osobností.“ (M. Masák).

 

Jsem velmi rád, že mohu jako jeden z výhonků z tohoto květináče poděkovat zmužilému zahradníkovi z Úval. Jsem spokojený i s tím, že Česká komora architektů udělila cenu jednomu ze svých „otců zakladatelů“, a věřím, že kotlina, ve které žiji, měla štěstí, když 12. května 1945 ruský tank T34 při couvání Mirka Masáka nezabil, jen jej porazil mezi pásy do prachu a nepopsatelného randálu (jak píše).

 

Je dobré, když Murphyho zákony o nevyhnutelnosti nejhorší varianty mají svoje výjimky (...které je však bohužel potvrzují).

 

                                                                

V Praze dne 18. 12. 2006

prof. Ing. arch. Martin Rajniš

 

 

Citace včetně motta jsou převzaty z knihy Miroslav Masák: Tak nějak to bylo, nakl. Kant 2006.

 

 

Více informací: Mgr. Markéta Pražanová, Česká komora architektů,

marketa.prazanova@cka.cc, tel.: 257 535 034