Během uplynulého roku se kromě řady neformálních jednání uskutečnily dvě akce významné pro členy ČKA rozsahem i zaměřením. Jednalo se o pracovní workshopy, z nichž jeden byl zaměřen na problematiku územních systémů ekologické stability (Dolní Věstonice, 14. – 15. 10. 2004) a druhý se soustředil na krajinný ráz a posuzování územně plánovací dokumentace v procesu SEA (Brno, leden 2005).


1. workshopu v Dolních Věstonicích se zúčastnilo 15 osob (v naprosté většině držitelé oprávnění “autorizovaný projektant ÚSES”), které aktivně diskutovaly nejpalčivější otázky při projektování ÚSES a jejich prosazování v praxi. Jednání bylo rozděleno do bloků, ve kterých se probírala jednotlivá témata.

  • Oponentní rada při MŽP
  • je pracovní skupinou považována za potřebnou, je však nutno obnovit její funkčnost, k čemuž je třeba navázat kontakt s MŽP; zároveň je vhodné, aby oponentní rada měla podporu u resortů MZe a MMR.
  • ÚTP NR+RÚSES
  • vznikl jako materiál koncepční a materiálem koncepčním je nadále. Přitom chybí jeho průběžná aktualizace. Všemi dostupnými prostředky a formami bude prováděna osvěta mezi projektanty a zvláště mezi pracovníky orgánů státní správy a samosprávy o tom, co znamenají pojmy “upřesnění” a “změny” ÚTP (k tomu bude využito nabídky ČKA na využití prostoru na webových stránkách ČKA pro PS). ČKA by měla požádat MMR a MŽP o dopracování ÚTP ve smyslu § 3 stavebního zákona, což znamená doplnit koncepční vrstvu a zajistit aktuálně směrodatnou vrstvu ÚTP. PS se shodla, že je potřeba právního výkladu, jaká je role MMR a MŽP v oblasti vymezování skladebných částí ÚSES. Důvodem je nejasnost, jak se stavět ke znění některých částí zákona č. 114/ 1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když původní text pochází z doby, kdy neexistovalo MMR. ČKA požádá příslušné resorty o svolení ke zpřístupnění informací a výsledků výzkumných projektů, grantů atd.
  • K problematice standardů bylo konstatováno, že je nezbytné zpracovat dvojí standardy – samostatně pro vymezování ÚSES a samostatně pro realizace skladebných částí ÚSES. Dále PS navrhuje, aby se do kapitoly 5.14 Krajinné průzkumy doplnila podkapitola 5.14.3 Mapování krajiny (popř. jiný název), aby byly ošetřeny terénní průzkumy v krajině, které přitom nemusí být prováděny pouze pro potřeby vymezení ÚSES. Dále byla diskutována problematika odborného názvosloví, které sice existuje, ale není závazné. Uvnitř PS musí proběhnout diskuse, zda je stávající názvosloví dostačující, nebo je třeba ho doplnit, dále pak rozhodnout o způsobu prosazení závaznosti názvosloví.
  • Téma autorizační zkoušky a vzdělání bylo částečně řešeno i v následné e-mailové diskusi. Hlavním úkolem zůstává zpracovat profil zájemce o autorizaci ÚSES, který bude oponován PS. Zazněl též požadavek, aby byl vznesen dotaz na ČKA, zda by ČKA mohla nějak pomoci firmám, které mají zájem starat se o praktikanty z vysokých škol
  • T tématu osvěta a veřejné zakázky byla zdůrazněna potřeba využití internetových služeb, které nabízí ČKA (výše zmíněná možnost stránky PS, využití infoservisu o aktuálních zprávách, informace o veřejných zakázkách). Aktuálně nedostatečná osvěta úředníků bude řešena společnou nabídkou ČKA a SZKT pro MMR a MŽP na zajištění přednášek pro zkoušky odborné způsobilosti.
  • Při financování realizací existuje problém “chudých” obcí a jejich vztahu k realizacím skladebných částí ÚSES (obce, které nemají dostatečné finanční zdroje, si nemohou dovolit péči o realizované akce). Mělo by dojít k vytvoření pravidel, která by tento fakt zohledňovala při přiznávání dotací. PS doporučí ČKA, aby byla na internetu zavedena služba autorizovaným osobám – seznam využitelných dotačních titulů a odkazy na bližší informace. Dále PS konstatovala, že by bylo velmi vhodné, aby ČKA prostřednictvím PS vstoupila do přípravy nových pravidel pro operační programy Evropské unie s cílem zajistit možnosti získání prostředků z EU na realizaci ÚSES a vhodnou tvorbu a ochranu krajiny v podmínkách ČR.

2. workshop k problematice krajinného rázu a SEA se uskutečnil 26. – 27. ledna 2005 na MZLU v Brně a zúčastnilo se ho na čtyři desítky zájemců. Výsledkem jednání a následné e-mailové diskuse jsou níže uvedené závěry.

Ve vztahu k ČKA:

  1. Iniciovat formulování zásad přístupu ke krajině v rámci ČKA, které budou reagovat na ratifikovanou Evropskou úmluvu o krajině, a vyvodit důsledky ratifikace Evropské úmluvy o krajině českou vládou pro architekty a projektanty autorizované v dotčených oborech a pro odbornou veřejnost. Pracovní skupina upozorňuje na potřebu včlenění nároků státu a EU z této úmluvy vyplývajících do všech dotčených dokumentů vydávaných ČKA (řádů, zásad, metodik, standardů a doporučení). Jde o formulování (aktualizaci) zásad tvorby a ochrany krajiny.
  2. Podávat aktuální informace členům komory (autorizace ÚSES, ZKT, ÚP) o dění ve vztahu ke krajině (granty, metodiky aj.) a vytvořit podmínky pro aktivní zapojení členů ČKA do tvorby metodik týkajících se krajiny (hodnocení krajinného rázu, oceňování dřevin, mapování krajiny, metodické rozpracování obsahu (standardu) ÚPD z hlediska řešení “nezastavitelného” území atd.).
  3. V procesu metodického vedení tvorby ÚPD nejsou dostatečně využívány nástroje k zabezpečení ochrany krajinného rázu (zajištění preventivní ochrany krajinného rázu území). Při autorizačních zkouškách je nutno vyžadovat od zkoušených prokázání odpovídajících znalostí ohledně krajinného rázu.
  4. Zvýšit povědomí o “krajinném plánování” u zpracovatelů ÚPD, vyžadovat znalosti o krajině již ve výukových programech vysokých škol, zajistit osvětu v rámci ČKA. (V současné době všeobecně převažuje přístup k “volné krajině” jako ke zdroji ploch pro nové investice. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje krajiny nepostačuje princip: co není zakázáno, je dovoleno, který je v současné době výrazně uplatňován. V územně plánovací praxi se to projevuje tím, že pokud záměr investora nesměřuje na plochy, které jsou chráněny zákonem či jiným právním předpisem, lze záměr jen obtížně regulovat či usměrnit.Vlastník zemědělského pozemku se například domnívá, že má automaticky právo změnit jej na stavební pozemek).
  5. U zpracovatelů ÚPD dbát na kvalitní řešení celého zájmového území ÚP včetně “volné krajiny”, v týmech zpracovatelů vyžadovat přítomnost různých profesí řešících krajinu (ÚSES, lesní hospodářství, voda v krajině aj.). Tento požadavek musí především akceptovat a vyžadovat pořizovatelé ÚPD a dotčené orgány, které se v průběhu pořizování k ÚPD vyjadřují.
  6. Zabezpečit spolupráci s garanty za krajinu (MŽP, MMR, MZe). Cílem by měla být dohoda (domluva) o dlouhodobé strategii vývoje území (měla by být veřejným zájmem, který se například prostřednictvím ÚPD promítá do území), která by byla sledována z úrovně evropských vazeb – celorepublikové úrovně na krajskou a obecní úroveň.
  7. Příprava publikace ke krajinnému rázu (Katalog dobrých a špatných staveb v krajině s názornými příklady) – zabezpečit finanční krytí (využít i nabídky MŽP).

Ve vztahu k MŽP:

  1. Aktivní přístup při tvorbě metodického pokynu k hodnocení krajinného rázu (oponentura metodiky).
  2. Zpřístupnit výsledky projektu Typologie české krajiny po dokončení v roce 2005

SEA a ÚPD:

  1. Formulovat a zveřejnit stanovisko ČKA k procesu SEA v ÚPD.
  2. ČKA má prosadit, aby při posuzování záměrů ÚPD zpracovatel SEA prokázal odpovídající kvalifikaci mezioborového pracovního týmu.
  3. ČKA musí aktivně vystoupit proti požadavkům na podrobnost SEA, která již by odpovídala dokumentaci EIA.
  4. ČKA osloví MŽP kvůli výkladu, podle nějž je pozemková úprava koncepční materiál, což neodpovídá skutečnosti. Procesem SEA by mohla být posuzována etapa Společná zařízení KPÚ.
  5. V rámci komory zpracovat metodiku (rukověť) pro zpracovatele SEA k ÚPD. ČKA by mohla přispět ke specifikaci pojmu “koncepce”, která má být na jednotlivých úrovních ÚPD procesem SEA posouzena. ČKA by měla účinně spolupracovat s MŽP při ověřování, zda autorizované osoby na SEA mají nezbytnou znalost procesu územního plánování a standardu ÚPD. Pokud tomu tak nebude, měla by požadovat, aby v “týmech SEA” byl zastoupen odborník s příslušnou autorizací ČKA.
  6. Důsledně vyžadovat rozlišování EIA (posuzování vlivu konkrétního investičního záměru) a SEA (posuzování koncepce obsažené v ÚPD).

Ing. Darek Lacina, doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., Ing. Eliška Zimová
za pracovní skupinu pro přírodu a krajinu