Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro přírodu a krajinu ČKA v roce 2007.


V průběhu roku sledovali jednotlivý členové PS aktivity Ministerstva životního prostředí v oblasti ochrany a tvorby krajiny. Stali se členy různých odborných skupin, které iniciovalo MŽP za účelem naplnění závazků plynoucích z Evropské úmluvy o krajině především v oblasti obnovy venkova a plánování krajiny. Obdobně byla problematika řešena za účasti členů PS v České společnosti pro krajinnou ekologii CZ-IALE. Ačkoliv jsme se aktivně účastnili několika jednání, vždy se jednalo o aktivity, které nebyly oficiálně spojeny s ČKA. Proto bude v následujícím období nutno navázat oficiální kontakt především s MŽP, protože problematika ochrany a tvorby krajiny velice úzce souvisí s činnostmi autorizovaných osob, což vyplynulo i z uspořádaného workshopu v Dolních Věstonicích (viz níže).

Workshop pracovní skupiny pro přírodu a krajinu na téma „Zkušenosti se stavebním zákonem a prováděcími předpisy a možnosti využití Operačního programu Životní prostředí“
Workshop se uskutečnil ve dnech 9. – 10. října 2007 v Dolních Věstonicích. Zúčastnilo se ho 13 diskutujících. Kromě autorizovaných osob v oborech ÚP, ZKT a ÚSES byl přítomen i zástupce MMR ČR, Mgr. Ing. Petr Lepeška, a zástupce MŽP Ing. Tereza Friedlová, odbor ekologie krajiny a lesa.
V rámci jednání vystoupil kolega arch. Dujka s úvodním příspěvkem, ve kterém porovnal stav řešení funkčních ploch podle starého a nového stavebního zákona a upozornil na některé problémy, plynoucí z nových legislativních předpisů:

  • Vztah ÚAP a výkresu průzkumů a rozborů
  • Neadekvátní řešení zastavěného (zastavitelného) a nezastavitelného území
  • Není ustanovena povinnost zpracovat samostatně a vždy výkres koncepce uspořádání krajiny


Dále arch. Dujka s Ing. Psotovou seznámili přítomné s aktivitami některých krajských úřadů metodicky řešit jednotné digitální zpracování ÚP, což ale výrazně omezuje tvůrčí činnost urbanistů při řešení konkrétního území. Základním problémem, který vyplynul z diskuse, je rozdílný náhled na použití stavebního zákona a navazujících vyhlášek ze strany MMR a ze strany krajských úřadů (MMR považuje ustanovení v zákoně za nezbytné minimum, které je možno tvůrčím způsobem a po dohodě se zadavatelem rozšiřovat, zatímco krajské úřady ve svých metodikách považují ustanovení právních norem za nepřekročitelné maximum).
Dalším problémem se jeví požadavek krajských úřadů na provázanost poskytování dotací s potřebou zpracovat ÚP dle jejich metodik.
Jiný závažný problém spočívá v nečitelnosti a nepřehlednosti výkresu ÚP (dle metodiky) pro občana oproti již ustáleným grafickým vyjádřením ÚP dle předcházejících právních norem. Výsledkem diskuse byl závěr, že MMR by mělo metodicky vést krajské úřady při aplikaci stavebního zákona a navazujících vyhlášek (podnět ČKA na MMR ve věci řešení krajských metodik digitálního zpracování ÚP).
Dále bylo upozorněno na nesrovnalosti a nejasnosti definování a požadavek na sjednocení problémových pojmů pro potřeby územního plánování.
Z další diskuse vyplynulo, že při zpracování oblasti/místa krajinného rázu v ÚAP chybí stanovení minimálních standardů při analýze území, dále existuje problém (ne)návaznosti na hranicích krajů a ORP. Výrazným nedostatkem se jeví absence metodického rámce vymezování oblastí (a míst) krajinného rázu do ÚAP, který by měl řešit resort ŽP (MŽP) – poznatek z praxe.
Nastolen byl i problém hodnověrnosti dat v ÚAP – je třeba je prověřovat a z toho plyne nutnost pečlivého provedení průzkumů a rozborů.

Při diskusi o ZÚR byla prezentována studie firmy LÖW & spol. Olomouckého kraje k vymezování cílových charakteristik krajiny. Opět byla konstatována absence jednotného metodického rámce cílových charakteristik krajiny do ZÚR, který by měl řešit resort ŽP (MŽP). V současnosti je jediným celorepublikovým podkladem Typologie české krajiny, která je pouze vodítkem pro upřesnění na úrovni kraje či nižší.
Diskutující se shodli, že chybí větší informovanost (medializace) vůči veřejnosti, která je požadavkem Evropské úmluvy o krajině (EÚoK).
Při diskusi o ÚP byl vysloven požadavek, aby byly aktualizovány údaje VÚMOP o vodní i větrné erozi, tak, aby byly použitelné jako podklad při zpracování ÚP (popř. metodicky řešit pro ÚAP).
Eroze, vodní systém, ekosystémy, krajinný ráz, způsob využívání/exploatace území, (ne)prostupnost krajiny, … jsou „hodnoty“ krajiny, které je třeba řešit v rámci průzkumů a rozborů při tvorbě ÚP. ÚAP nedává o všech těchto hodnotách dostatečné informace.
Dalším problémem je skutečnost, že koncept ÚP není povinnou součástí ÚP (je součástí návrhu) – vazba na výkony (stanovení % z celkové hodnoty tohoto díla).
V současnosti není veřejné projednání zadání ÚP součástí procesu tvorby ÚP, což je např. v rozporu s EÚoK.
Následně byly diskutovány i další otázky:
ÚSES by měl být součástí koncepce uspořádání krajiny, měl by být samostatným výkresem a měl by být řešen vždy.
Je třeba vejít v kontakt s LČR při možnostech řešení krajiny z pohledu zahradní a krajinářské tvorby, protože součástí politiky LČR je kultivování lesního prostředí pro potřeby rekreace a tvorby krajiny (např. Program 2000 k zajištění cílů veřejného zájmu u LČR) – tento požadavek je postupně uváděn do praxe. Jednáním s LČR byla představenstvem pověřena  Ing. Zimová.
ÚSES v OPRL – stávající možný nesoulad ve vymezení mezi ÚP a OPRL (problém garance, aktualizace dat v ÚAP).
Problém „aktuálnosti“ dat o ÚSES do ÚAP, požadavek z ČKA vůči MŽP na sjednocení a garanci správnosti údajů.
Nabízí se zapojení autorizovaných osob do školení úředníků státní správy při získávání zvláštní odborné způsobilosti.

Za pracovní skupinu pro přírodu a krajinu v Brně sepsal Ing. Darek Lacina.