Pracovní skupina pro přírodu a krajinu uspořádala ve dnech 4. a 5. listopadu 2008 workshop na téma Zkušenosti se zpracováním územně analytických podkladů a s dotačními tituly využitelnými pro obnovu a údržbu zeleně v krajině i v zastavěném území.


<p>Program:
Úterý 4. 11.
1. Zkušenosti s fungováním a zpracováváním územně analytických podkladů pro úřady se zaměřením především na:
a. vymezení
- oblastí krajinného rázu
- míst krajinného rázu
b. problematiku ÚSES
- ve vztahu odlišností od ÚPD obcí
- ve vztahu k AOPK ČR jako poskytovateli dat NR a RÚSES
2. Zásady územního rozvoje ve vztahu ke krajině (cílové charakteristiky krajiny)

Středa 10. 10.
1. Zkušenosti s využíváním různých dotačních titulů pro projekty tvorby, obnovy a údržby zeleně v krajině i v zastavěném území.
a. Operační program Životní prostředí (mimo jiné i diskuse k přijatému ceníku prací)
b. Regionální operační programy
c. Program péče o krajinu
d. Jiné

Workshop se uskutečnil ve dnech 4. – 5. listopadu 2008 v Lednici. Zúčastnilo se ho 18 autorizovaných osob.

Záznam z jednání:
I. blok jednání
V úvodu jednání informovala E. Zimová o záměru MŽP ČR zpracovat metodický pokyn ohledně vymezování oblastí a míst krajinného rázu. Následně vystoupili jednotliví účastníci s vlastními zkušenostmi ohledně zpracování ÚAP.
Následovala prezentace zpracovaných ÚAP – jev č. 17 a č. 18 (oblasti a místa krajinného rázu) a podkladu k ZÚR - oblasti se shodným krajinným typem a vymezení cílových charakteristik krajiny v ZUR.
Z diskuze účastníků jsou shrnuty hlavní problémové okruhy při řešení zejména krajinného rázu, ÚSES v ÚAP, ZÚR a obecně v územním plánování:
• Nutno sjednotit metodické postupy při vymezování oblastí a míst krajinného rázu a navrhnout a projednat metodiku
• Převládá subjektivní pohled na vymezení míst krajinného rázu
• Sjednotit výklad pojmů v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, zejména pojmy „výkres oblastí se shodným krajinným typem“, „vymezení cílových charakteristik krajiny v ZUR“ a jejich vazba na ÚP
Komentář: Z hlediska krajiny přinesl stavební zákon z roku 2006 zcela nové pojmy, bez jejich další podrobnější specifikace či pojmového vymezení pro danou úroveň ÚPD. Jedná se o:
o „cílové charakteristiky krajiny“ a „oblasti se shodným krajinným typem“ na úrovni Zásad územního rozvoje (ZÚR). Jejich dosavadní aplikaci v projekční praxi by bylo vhodné vyhodnotit z hlediska, zda splňuje, co se od nových možností při řešení krajiny v ZÚR očekávalo. Z provedeného vyhodnocení formulovat „zpětnou vazbu“ pro řešení krajiny v následných etapách aktualizace ZÚR.
o Na úrovni územních plánů se objevují nové pojmy související s krajinou a zelení. V zastavěném území a na zastavitelných plochách má být navržen „celosídelní systém zeleně“. Pro nezastavěné území má být navrženo „uspořádání krajiny“. To by se mělo vyjádřit prostřednictvím ploch s rozdílným využitím, které specifikuje vyhláška č. 501/2006 Sb.. Nové kategorie v zákoně a navazujících vyhláškách vytváří nové možnosti pro řešení krajiny v ÚPD na úrovni obcí. Opět by bylo vhodné vyhodnotit dosavadní zkušenosti s jejich aplikací v projekční praxi a vytvořit „zpětnou vazbu“, která by se uplatnila při pravidelném vyhodnocování ÚPD obcí.
o Ze stavebního zákona lze také odvodit, že při pořizování územního plánu by mělo proběhnout jakési preventivní hodnocení krajinného rázu v řešeném území. Výsledky tohoto hodnocení, po projednání s dotčeným orgánem, promítnout do podmínek využití území. Tato pasáž legislativy však nepůsobí srozumitelně a jednoznačně. Dosavadní praxe poskytuje málo zkušeností s aplikací tohoto požadavku. Opět by bylo vhodné koordinovat projekční praxi vhodným způsobem (metodický pokyn apod.).
Poznámka: Není patrné, ve které etapě zpracování ÚP by mohlo proběhnout preventivní hodnocení krajinného rázu. Ve smyslu stavebního zákona se mají průzkumy a rozbory pro územní plán zpracovávat pouze do doby pořízení ÚAP (§ 185, odst. 3 SZ) , tzn. že potom už nejsou povinné a budou nahrazeny ÚAP. V krajním případě se tak potom může projektant dostat ke zpracování ÚP až po schválení zadání, které zpracuje pořizovatel ve spolupráci s pověřeným zastupitelem (§ 47 odst. 1 SZ).
Doporučení:
&#61607; Připravovaná novela stavebního zákona vytváří předpoklad pro případné potřebné korekce v legislativě. Rozhodnout, zda v tématické oblasti krajina je korekce legislativy potřebná.
&#61607; ČKA představuje jednu z možných platforem, na které by bylo možné přispět k objektivizaci a formulaci „zpětné vazby“.
&#61607; ČKA přísluší uplatňovat zájmy a potřeby profese do legislativy.
• Zajištění návaznosti oblastí krajinného rázu v rámci jednotlivých ORP, doporučeno vymezit oblasti v rámci kraje a zajistit návaznost i v rámci jednotlivých krajů
• Otázkou je, zda v rámci ÚAP nezpracovat i preventivní hodnocení krajinného rázu. Řešením by bylo pro jednotlivé ORP vymezit oblasti krajinného rázu jednotně v rámci kraje (např. v ZÚR) a předat výsledky ORP, které si nechají vymezit místa krajinného rázu. Na základě výsledků vypracovat doporučení (návrhy regulativů) a následně v rámci ÚP je rozpracovat pro plochy s rozdílným způsobem využití (§ 4 až §19 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území). Až tam by měla být vypracována preventivní opatření na ochranu krajinného rázu. (Poznámka: Práci s ochranou krajinného rázu velká část urbanistů dosud rutinně neovládá).
• Územní plán v případě schválení (navržených) hodnot krajinného rázu orgánem ochrany přírody nemá možnost určit další hodnocení dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. (Často nelze předem předvídat celou šíři záměrů v případě vymezení funkčních ploch v ÚP)
• Problém s interpretací výstupů ohledně krajinného rázu a krajinné typologie do ÚPD (promítnutí navržených opatření (regulativů) do obecných požadavků na vymezování ploch (§ 43 stavebního zákona a § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území)). Není stanoven požadavek na formulaci výsledků analýz jevů 17 a 18 pro potřeby ÚPD.
• V současnosti převážná většina rozpracovaných a vyhotovených ÚAP nemá vyhotoven jev 17 a 18. Vzniká otázka, jak bude řešena situace, když ÚAP nebudou obsahovat oblasti a místa krajinného rázu? Může nastat patová situace – nebude možno projednat ÚP s DOOP a následně jej vydat.
• Pouze z ÚAP nelze zhotovit ÚPD, vždy budou nutné průzkumy a rozbory pro pochopení vztahů v území (Poznámka: legislativa předpokládá, že budou doplňující průzkumy a rozbory. Spíš jde o to, zda je praxe připustí v dostatečném rozsahu. Ale to bude záležitost nabídek jednotlivých autorizovaných architektů ve výběrových řízení. Současná praxe z výběrových řízení ukazuje, že je tlak na snižování cen. Některé krajské úřady navíc zastávají stanovisko, že P+R, vzhledem k existenci ÚAP, nejsou potřebné a takto přímo instruují jednotlivé představitele obcí.
Přestože je nový stavební zákon již dva roky v platnosti, nejsou vydány alespoň rámcové standardy pro výpočet honoráře za zpracování ÚPD).
• Zpracovatel ÚP by jako konzultant měl být aktivně účasten již při zpracování zadání ÚP vzhledem k možnosti eliminovat neopodstatněné až nereálné požadavky, a zároveň zahrnout záměry, požadavky a návrhy řešení, které by jinak unikly zpracovatelům zadání ÚP. (stavební zákon přinesl novou „autorizaci na pořizování ÚPD“. I autorizovaný architekt musí mít tuto autorizaci, pokud chce pořizovat ÚPD. Záleží na pořizovateli, do jaké míry si vyžádá spolupráci projektanta, ale nelze si tuto spolupráci „vynucovat“. Na druhou stranu je takový postup vhodný a v konečném důsledku přínosný pro pořizovatele i pro obec).
• Poskytovatel údajů ÚSES (ORP) často trvá na již překonaném vymezení lokálního ÚSES a nepřipouští lepší nebo optimální řešení, obdobná situace je i u NR ÚSES (poskytovatel AOPK ČR) a R ÚSES (poskytovatel krajský úřad), a naopak některé krajské generely ÚSES jsou zpracována v rozporu s metodikou a do svého (novátorského) řešení nezahrnují skladebné části ÚSES schválené v územních plánech, LHP a pozemkových úpravách. (Poznámka: Jedním z problémů je, že došlo k obměně na úřadech a nová generace úředníků již nezná základní principy vymezování ÚSES – mimo jiné i otázka kvality zkoušek odborné způsobilosti a přípravy budoucích úředníků na ně. Mohla by částečně pomoci aktualizace Rukověti projektanta ÚSES jako metodického pokynu)
• Požadavek na povinné zapracování analýz krajinářských výstupů do výkresu hodnot (oblasti a místa krajinného rázu) v rámci ÚAP
• Není ustanovena povinnost zpracovat samostatně a vždy výkres koncepce uspořádání krajiny (zvláště palčivé je to v případech, kdy je na plošně rozsáhlém katastru malá obec s malým potem obyvatel).
• Není standardně požadován výkres uspořádání krajiny v ÚPD vzhledem k minimalizaci povinné grafické části územního plánu v nezastavěném území ani stanoven jeho obsah
• Není definována náplň nepovinného doplňujícího ale často účelného výkresu systém sídelní zeleně, který je pro urbanizované území významným podkladem řešení vegetační složky
• ÚPD dnes neumožňuje definovat cílový stav pro jednotlivé funkční plochy (např.: ÚP vymezuje LBC jako přírodní plochu, ale z grafického vyjádření není jasné, zda se bude jednat o les, louku, mokřad, mozaiku těchto ploch, …)
• Nutnost aktualizace Rukověti projektanta ÚSES a případně její „povýšení“ na oficiální metodiku včetně aktualizace metodik zapracování ÚSES do ÚP a KPÚ (včetně LHP, LHO)
• Není v souladu definice pojmů „veřejné prostranství“ (dle zákona č. 128/2000 Sb., hlava I, díl 4, § 28-34) a „plochy veřejných prostranství“ (dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., § 7), dochází k záměně pojmů
• Za závažný problém, na který opakovaně upozorňuje pracovní skupina pro přírodu a krajinu, je rozdílný náhled na použití stavebního zákona a navazujících vyhlášek ze strany MMR a ze strany krajských úřadů (MMR považuje ustanovení v zákoně za nezbytné minimum, které je možno tvůrčím způsobem a po dohodě se zadavatelem (pořizovatelem) rozšiřovat, zatímco krajské úřady ve svých metodikách považují ustanovení právních norem za nepřekročitelné maximum). Dochází k zásadní degradaci práce autorizovaných osob při naplňování cílů a prostorového řešení územního plánu. ÚPD se přizpůsobuje stanovené metodice datového modelu GIS (metodika Krajského úřadu Zlínského kraje Sjednocení dÚP HKH 2007); míchají se vlastnosti, kritéria, úrovně a metodika omezuje možnosti dané legislativou. Tento případ ze Zlínského kraje je varující a jsou signály, že tato zcela nevhodná metodika bude převzata i do jiných krajů.
• Dalším problémem se jeví požadavek krajských úřadů na provázanost poskytování dotací s potřebou zpracovat ÚP pouze dle jejich metodik. Obce jsou nuceny jít do smluv s projektantem s „nelegálními“ požadavky na dodržování metodiky kvůli hrozbě nemožnosti získat dotace.
• Jiný závažný problém spočívá v nečitelnosti a nepřehlednosti výkresu ÚP (zejména dle „zlínské“ metodiky) pro občana oproti již ustáleným grafickým vyjádřením ÚP dle předcházejících právních norem. Výsledkem diskuse byl závěr, že MMR by mělo metodicky vést krajské úřady při aplikaci stavebního zákona a navazujících vyhlášek (podnět ČKA na MMR ve věci řešení krajských metodik digitálního zpracování ÚP). Poznámka: Z jiných krajů se tak silné protesty jako u Zlínského kraje neozývají. Kraje se s MMR setkávají 2x ročně a projednávají metodické otázky. Možná, že v prvním kroku by stačilo, kdyby se téma metodické sjednocení digitálního zpracování ÚPD dostalo na tuto poradu. Pokud kraje neprojeví větší zájem, není MMR „motivováno“ jim jakoukoli metodiku doporučovat a schvalovat (viz kompetence krajů).

II. blok jednání
Tento blok byl zaměřen na dotační tituly, které je možno využít pro realizaci krajinářských opatření. Diskutovalo se především o Operačním programu životního prostředí a jeho ose 6 - Zlepšování stavu přírody krajiny, konkrétně o Nákladech obvyklých opatření a o Hodnotící kritéria. Tyto dva dokumenty jsou stěžejními při posuzování, zda je možno získat žádanou dotaci. Z bouřlivé diskuse vyplynulo několik závěrů, kterými by se mělo zabývat vedení ČKA:
• Podle oficiálních stránek OPŽP nemusí být projekt, který je předkládán společně se žádostí o dotaci, zpracován autorizovanou osobou, což odporuje stavebnímu zákonu
• Mezi jednotlivými dotačními programy chybí potřebná koordinace, což se projevuje v nemožnosti získat dotaci na ucelený projekt z jednoho dotačního zdroje (převládají resortní zájmy a odděluje se tak část environmentální od technické, což působí nemožnost vhodného využití možných dotačních titulů v OPŽP především při obnově a rekonstrukci veřejné zeleně v zastavěném území – veřejná prostranství, historické zahrady a parky)
• Vlivem výše uvedeného dělení projektu na část technickou a environmentální dochází často k nevhodným dílčím řešením, která nerespektují časovou souslednost jednotlivých technologií a pracovních operací a do budoucna mohou přinést problémy, které budou řešitelné jen za cenu totálního znehodnocení vložené dotace
• Vzhledem k aktuálnímu znění dokumentů převládá mínění, že při jejich tvorbě neexistovala potřebná spolupráce s odbornými pracovišti, profesními organizacemi a odbornou veřejností nebo nebyl jejich brán v úvahu jejich názor (nutno změnit)
• Bylo by velice vhodné přidat do hodnotících kriterií položku „úroveň zpracování projektové dokumentace“, tj. úroveň ve smyslu fáze rozpracovanosti projektové přípravy a v případě, že se bude jednat o projekt zpracovaný neautorizovanou osobou zhodnocení kvality autorizovanou osobou pro daný obor. V případě vypracování projektu autorizovanou osobou pro příslušný obor je předpokládaná kvalita zpracování projektu. Pro autorizovanou osobu to vyplývá jako povinnost při dodržování příslušných právních předpisů a vnitřních řádů komory. Obsah projektu v tomto případě není možné hodnotit jinak než nezávislým odborným posudkem.
• Snahou by mělo být prosazení nového modelu: zpracování ideového záměru/studie – zpracování dokumentace pro příslušná správní řízení - podání žádost o dotaci – přiznání dotace –zpracování prováděcí projektové dokumentace – zpracování zadávací dokumentace - výběrové řízení na dodavatele – realizace projektu – vyúčtování V rámci celého procesu nutnost autorského dozoru ve všech fázích
• Výhrady k dokumentu „Náklady obvyklých opatření“ v souvislosti s hodnocením ekonomických kritérií projektu lze shrnout do následujících bodů:
o Existuje pochybnost, zda posuzování žádosti o dotaci na základě tohoto dokumentu není protiprávní a zda by neměl být podán návrh na přezkoumání používání tohoto dokumentu Úřadu pro hospodářskou soutěž
o Není nutno vytvářet nové položkové rozpočty, ale spíše odhad nákladů dle typu opatření – k tomu je nutno mít k dispozici vnitřní struktury agregovaných položek (propočet nákladů)
o Není zřejmá potřeba vytvoření tohoto dokumentu. Postačilo by vycházet z hodnotících kriterií, která jsou postavena na procentech Ceníku stavebních prací
o Náklady obvyklých opatření jsou tvořeny několika samostatnými složkami, přičemž nejsou vytvořeny na základě jednotného přístupu. V případě, kdy by se mělo jednat o jednotlivé rozpočtové položky, je jejich výčet naprosto nedostatečný.
o U jednotlivých položek (především agregovaných) není zřejmé, které operace jsou jejich součástí, což vede k nejasnostem s uvedenými cenami
o Existují výrazné výhrady k cenám některých položek (nedostatečné nastavení cen, nejasnost s nastavením měrných jednotek)


• Je nezbytné vyžadovat autorizovanou osobu pro zpracování projektové dokumentace na základě dodržování stavebního zákona pro možnost vykonávání státního dohledu ze strany stavebních úřadů na základě veřejné listiny (projektová dokumentace zpracovaná oprávněnou autorizovanou osobou)


V Lednici 4. a 5. 11. 2008 a v Brně 6. a 14. 11. 2008
Zapsali ing. Eliška Zimová a ing. Darek Lacina s výrazným přispěním PaedDr. Pavla Hartla
</p>