Dne 4. dubna 2009 se v prostorách ČKA konal již druhý pracovní seminář na téma Krajina v územním plánování. Jeho pořadatelem byla ČKA a Sekce krajinářské architektury IFLA. Cílem semináře bylo na základě výsledků z prvního setkání, které se konalo 27. ledna 2009, najít konkrétní řešení, jak odstranit problémy a překážky související s krajinou v územním plánování v praxi.


Semináře se zúčastnilo na třicet pozvaných zástupců z ministerstev (MŽP, MMR, MZ) a institucí věnujících se problémům krajiny, ochrany přírody (AOPK, VÚKOZ a další), Spolku pro obnovu venkova, NPÚ, ČVUT, MZLU, ČZU a dalších včetně pořadatelů.

ZÁVĚRY SEMINÁŘE z 27. ledna 2009
V úvodu Magdaléna Myšková Kaščáková shrnula výsledky semináře z 27. 1. 2009. Cílem je hledat konkrétní řešení, jak odstranit problémy a překážky implementace principů Evropské úmluvy o krajině, zejména:
- Rezotismus a separace politik jednotlivých ministerstev ( politika kultury, zemědělství, architektury, atd.)
- nedostatečná provázanost legislativy a jednotlivých zákonů, týkajících se krajiny
- nepřesnost a nejednotnost pojmosloví
- absence standardů práce krajinářských architektů a jejich certifikace
- úlohu krajiny v praxi územního plánování.
- úlohu strategického plánování
- význam udržitelného rozvoje v praxi územního plánování
Zápis z lednového zasedání viz Bulletin ČKA 1/2009, s. 10.

VÝZNAM ÚZEMNÍHO PLÁNU, EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ, PLÁNOVÁNÍ KRAJINY
Martin Stránský poukázal na absenci a význam strategického plánu udržitelného rozvoje v procesu územního plánování ze střednědobého a dlouhodobého pohledu. Zdůraznil, že mnohým obcím a regionům chybí celková strategie udržitelného rozvoje, která není součásti legislativního procesu, ačkoliv je běžnou a důležitou součástí pravidel pro žádosti o dotace z evropských fondů.. Strategický plán vycházející z podrobné SWOT analýzy (pravdy o krajině) a syntetického posouzení kladů a záporů jednotlivých modelů (scénářů) možného vývoje daného území, je správnou cestou pro nalezení kvalitního Zadání ÚP, bez kterého je proces ÚP pouhým blouděním mezi DOSS.
Následovala prezentace Petra Šiřiny, ve které zdůraznil, že smyslem Evropské úmluvy o krajině je vychovat lidi k tomu, že budou vědět, co jsou hodnoty krajiny. Chybí vysvětlování, k čemu jim územní plán slouží v rámci vývoje území. Dále pak popsal problém definování „zeleně“ v legislativních dokumentech, kde dle současné legislativy pouze v textové části územního plánu musí být popsán systém sídelní zeleně. ÚP vymezuje plochy pro jednotlivé funkce v krajině. Strategický plán definuje funkce v krajině.
Poslední prezentace Kláry Jančurové byla věnována dnešnímu stavu plánování krajiny, kdy krajinářský architekt není standardně součástí týmu a urbanisté nejsou školeni pro navrhování v krajině. Chybí komplexní přístup, řešení systému sídelní zeleně, průchodnost území, není zvyšována retence vody v území. ÚSES již nepokrývá současné problémy, chybí systém ochrany břehových porostů, nepracuje se s pamětí krajiny. Zdůraznila, že nelze mít více plánovacích dokumentů, aby se neminuly.

DISKUSE
Po každé prezentaci proběhla diskuse, kterou moderovala Radmila Fingerová a diskutovalo se o místě, které náleží strategii v územním plánování, pojmu strategický plán, vize, udržitelný rozvoj.
Účastníci diskuse se shodli na těchto bodech: - nelze zaměňovat strategický plán a územní plán, -chybí definice cíle udržitelného rozvoje, - územní plán je jeden z nástrojů, jak naplnit strategické plánování krajiny, -- chybí komunitní plánování, - územní plán přes všechny současné potíže je univerzální dokument pro rozhodování v území, ale chybí definování cíle, - chybí podklad pro obce – různé scénáře (modely) vývoje území včetně vyplývajících rizik, - bylo konstatováno, že současný stav lobby a developerů ovlivňuje proces ÚP.

Uzemní plánování je pouze technická a technologická záležitost. Evropská úmluva o krajině je něco více. Je to nástroj – pomoc a návod, jak pomocí 12 bodů docílit udržitelného rozvoje krajiny – území.
Důležité je oddělit politické rozhodování od rozhodování a plánování krajiny. Úkolem architekta je shromáždit natolik jasné a srozumitelné podklady, aby každý zastupitel jim porozuměl a mohl rozhodovat dle nejhlubšího poznání stavu (silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb) krajiny a dle znalostí o všech kladech a záporech možných cest vývoje jím spravovaného území. Pro tento účel by bylo nezbytné sestavit systém kriterií. Bylo upozorněno na vodohospodářské poměry- nedostatek vody, problémy eroze a průchodnosti krajiny.

ŘEŠENÍ
Účastnící jednání se shodli na následujícím možném postupu řešení:
• krajinný plán bude jako součást územního plánu
• krajinný plán bude komplexní mezioborový dokument
• krajinářský architekt bude zpracovatelem krajinného plánu
• profese krajinářského architekta bude nezbytné vrátit do textu novely stavebního zákona.

Velmi intenzivně se problematice věnoval navazující seminář moderovaný Jiřím Plosem Budoucnost kulturní krajiny v České republice 30. 4. 2009 v Senátu ČR, který organizoval Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Parlamentu ČR ve spolupráci se Sekcí krajinářské architektury SKA – IFLA.

Ing. Magdaléna Myšková Kaščáková a Ing. arch. Martin Stránský
Sekce krajinářských architektů IFLA (SKA-IFLA)