Pracovní skupina ACE zabývá výměnou informací o národních rozdílech ve standardech projektování, statisticky je vyhodnocuje a z dlouhodobé perspektivy se snaží definovat jednotný standard práce architekta v rámci EU.


Celý záznam ze zahraniční cesty možno stáhnout v PDF >>

 

Brusel – 25. – 26. ledna 2013

účastníci

 

Philip Ridgway, CNOA-F, Chairman (FR)

Johannes Schmidt, BAIK (AT)

Martin Reichardt, BDA (DE)

Kimmo Liimatainen, SAFA (FI)

Doica Butica, OAR (RO)

Pavel Martinek (CZ)

Steffan Stouffs (BE)

Roger Schrimplin, RIBA (UK)

kancelář ACE

 

Ian Pritchard, ACE Secretary General

Pierre Obajtek, ACE Policy and Communication Officer

omluveni

 

 

Thomas Maibaum (DE)

Pedro Ravara, OA (PT)

Rafael Pellicer, CSCAE, (ES)

 

Poznámky z jednání

Pracovní skupina SoS – Scope of Services se v rámci ACE zabývá především výměnou informací o národních rozdílech ve standardech projektování, statisticky je vyhodnocuje a z dlouhodobé perspektivy se snaží definovat jednotný standard práce architekta v rámci EU. Skupina také působí jako pozorovatel procesu CEN/TC395, což je normalizační institut v Paříži, který na základě požadavku Evropského parlamentu zpracovává standardizovaný obsah služeb v celém stavebně průmyslovém segmentu. Má sloužit jako nástroj pro otevření trhu kolem roku 2020.

Pro naši komoru je význam participace důležitý především z pohledu kvalifikované výměny zkušeností. Naše komora by se měla do budoucna snažit o šíření informovanosti mezi odbornou veřejností o přístupu k projektování v okolních zemích. Zejména s cílem na zvýšení veřejného zájmu po úpravě legislativního rámce tím směrem, aby nebyly upozaďovány ostatní výkony jako zejména příprava zakázky, spolupráce při realizaci, výběr dodavatele atd.

Dalším cílem společných jednání je snaha o pojmenování trendů, které se v jednotlivých zemích projevují. Je pak na zvážení komor, zda a jak s těmito informacemi budou nakládat ve smyslu informovanosti a propagace vzhledem k odborné, ale především laické veřejnosti. Zásadními tématy jsou zde ústup architekta z pozice GP a jeho zařazení mezi ostatní profese. S tímto ústupem také souvisí fragmentalizace profese, která se projevuje vznikem architektu speciálů fasády, marketingového poradentství aj. Skupina pro standardy se především snaží obhajovat „starý model“ architekta jako osoby schopné koordinovat celou zakázku.

Rozpracovávanými agendami pracovní skupiny jsou:

1. Dotazník výkonů standardu – byl zaslán všem členským zemím ACE, které měly vyplnit jednotlivé výkony práce architekta na základě parametrů:

-          Legislativně vyžadováno, nemusí konat architekt

-          Legislativně vyžadováno, musí konat architekt

-          Práce pro architekta obvyklá, ale muže ji konat někdo jiný

-          Práce architektem obvykle nevykonávaná

-          Práce, kterou architekt vykonávat nesmí

Za ČR byl dotazník členem pracovní skupiny ČKA. Dotazník vycházel ze struktury profesních výkonů CEN/TC 395 tvořenou šesti kapitolami:

-          Iniciace zakázky

-          Podnět zakázky

-          Návrh zakázky

-          Výběr dodavatele

-          Realizace

-          Užívání stavby

-          Konec životnosti stavby

 

Z této odlišné logiky mohlo dojít k některým zkreslením a dělo se tak také v případě řady zemí. Velmi sporným je způsob statistického vyhodnocení dotazníku, neboť se provádí kvantitavním způsobem. Proto při hledání tzv „evropského průměru výkonu architekta“,  dochází například ke značnému zkreslení např. Itálií, známou jejím největším počtem architektů na hlavu. Z toho důvodu se při jednání navrhla možnost, aby bylo do statistiky také zahrnuto hledisko typů zakázek a vlastní množství objemu stavebních prací pro každou zemi. Dalšími problémy které se při vyhodnocení dotazníku ukazují, rozdílný způsob praxe v jednotlivých zemích daných jejich legislativou. Zejména Itálie a Španělsko, kde privátní praxe je v podstatě neregulovaná, zatímco v případě veřejných zakázek jdou tamní povinnosti nad rámec našich zvyklostí. Jedná se např. o povinnou účast architekta při realizaci a z toho plynoucí jeho spoluzodpovědnost za ni. Dohodlo se, že u takových případů může být dotazník zpracován dvojím způsobem podle typu zakázky a o způsobu vyhodnocení se bude ještě diskutovat.

 

2. Případové studie

Jelikož se v průběhu času ukazují nevýhody dotazníku, přistoupila skupina v posledním roce k vypracování případových studií, které slovním způsobem vyjadřují výkon profese.  Tyto studie vychází z modelu tří typu staveb (vila, bytovka, škola) ve středním městě dané země. Osnova popisu vychází z modelu navrhované evropského standardu CEN TC/395 za účelem ověření, do jaké míry je tento návrh pro kterou zemi blízký.  Bohužel, zatím tyto studie především trpí malou participací jednotlivých zemí a její výsledky proto nejsou tudíž statisticky komparativní. Za ČR nyní tuto případové studie začíná zpracovávat pracovní skupina pro zahraničí. Již vypracované studie jsou nyní překládány a budou brzo předloženy naší odborné veřejnosti. Nutno podotknout, že i přes jasně danou osnovu zadání, se do velké míry projevuje subjektivní pohled zpracovatele nemajícího znalosti a standardy sousedních zemí.

3. Definování evropského standardu služeb architekta

Skupina ACE působí neformálně jako pozorovatel tvorby evropského standardu služeb pro výkon profesí spojených s výstavbou a dává mu svá doporučení. Tento proces CEN TC395 je nezvratný, byl odsouhlasen Evropským parlamentem jako nástroj pro otevření trhu služeb v této oblasti kolem roku 2020. Smyslem je univerzální nástroj nejen pro projektování, ale také výstavbu, pojištění atd, aby měli investoři v rámci EU jednotný parametr pro zadání zakázky. Tento standard se týká pouze velkých zakázek a žádným způsobem nemá vliv na požadavky plynoucí z národní legislativy, také nenahrazuje (ani nemůže) národní standardy výkonů. Systém má být také zárukou zachování určitého standardu kvality. Je totiž  nepochybné, a zejména v německy mluvících zemích to vzbuzuje obavy, že otevření trhu s projektováním sníží přílivem architektů např. z Itálie a Španělska, jejich standardy.

Důležitou složkou dokumentu je postupně probíhající tvorba jednotného slovníku jednotlivých úkonů, jejich synonym atd, aby vzniklo jednoznačné pochopení, co znamená např. studie v Německu, Británii, Portugalsku atd.

 

4. Dokument definující současnou pozici architekta.

Tento dokument zpracovávaný pracovní skupinou je obecným shrnutím, zamyšlením nad dnešním stavem architektonické profese a příčin proč tento stav vzniká. Jedná se o jakýsi společný „brainstorming“ na jehož základě skupina obhajuje svá doporučení. Jak bylo úvodem řečeno, architektonická profese vlivem zvyšujících se nároku legislativních, ekonomických atd se stále více stává pro investory méně zajímavou a přesouvá se do role podružného designování. Na tyto trendy je zapotřebí reagovat, v legislativě, ve vzdělání atd aby se eliminoval negativní obraz architektonické profese u veřejnosti ve smyslu plýtvání jejich prostředky, navrhování nedomyšlených konstrukčních řešení nebo pouze sebeprezentace architekta. Cílem je ozřejmit, že správně vykonávaná architektonická profese má nástroje a vzdělání na to aby, byla stále nejlepším zástupcem investora.

 

V Praze 7. 2. 2013

Upraveno doplněno na základě oficiálního zápisu 13. 3. 2013

Pavel Martinek

 

Příloha – dokument mezinárodního standardu v originálním, rozpracovaném znění >>