Zpráva o vzniku, vývoji a současném stavu Nadace české architektury.


V období komunistické totality vznikl Český fond výtvarných umění, který byl monopolním zprostředkovatelem ale také cenzorem volné výtvarné a architektonické tvorby. Fond byl financován povinnými, resp. automatickými odvody z honorářů výtvarníků a architektů. Úkolem Fondu bylo pečovat o profesní ale i sociální zájmy výtvarníků a architektů a zejména k tomuto účelu vlastnil celou řadu nemovitostí.

Po listopadové revoluci a zániku Svazu architektů, který se na správě Fondu podílel, se o správu Fondu začala za architektonickou obec starat Obec architektů, která vznikla na troskách Svazu a stala se formálně jeho právním nástupcem. Do výboru Fondu delegovala své zástupce a také sama zčásti využívala prostředků Fondu k financování vlastní činnosti. Následně byla uzákoněna povinná transformace všech fondů (literárního, hudebního a výtvarného) na nadace. Ta se v případě ČFVU uskutečnila v roce 1994. Do správní rady a DR Nadace ČFU byli pak v souladu se statutem zvoleni prostřednictvím volitelů noví zástupci Obce a Komory.

Nadace ČFU však z bývalého fondu zdědila řadu zásadních neduhů. Jednak to byly stále nekončící nejasnosti ve jmění Nadace. Dále to byl nedostatečný přehled volených orgánů o dění v Nadaci, neboť agenda byla značně rozsáhlá a pro amatéry zasedající jednou měsíčně v orgánech Nadace velmi nepřehledná. A konečně to bylo jakési dvojvládí, kdy správní i dozorčí rada měly dvě sekce - výtvarnou a architektonickou, které zčásti zasedaly odděleně, nicméně rozhodovat musely společně, přičemž se mnohdy jen stěží shodly na společných názorech - když přístup architektonické sekce byl převážně věcný a racionální, zatímco sekce výtvarná byla často zmítána emocemi a také rozbroji mezi Unií a Asociací, což byla konkurenční výtvarnická sdružení, která do orgánů Nadace delegovala své zástupce. Po několika letech společného působení, prosadila architektonická sekce faktické rozdělení Nadace, resp. oddělení Nadace české architektury. Tato nadace vznikla - po velmi obtížném a zdlouhavém vyjednávání s výtvarnou sekcí - v roce 1998 a z Nadace ČFU si odnesla jasně definovaný majetek - budovu na Betlémském náměstí v Praze (Galerii Jaroslava Fragnera), dvojdům na Starobrněnské ulici v Brně, několikamilionovou finanční hotovost a trvalé právo užívat pro potřeby Nadace kancelář v budově Mánes v Praze .

Nadace české architektury tak mohla začít s čistým stolem a veškerou svoji činnost okamžitě uspořádala zcela průhledným způsobem. Najala jediného zaměstnance - ředitelku nadace, začala systematicky pronajímat prostory ve svých nemovitostech a zavedla pravidelná grantová řízení, v nichž se ihned po stabilizaci nové nadace rozděloval pouze výnos z majetku Nadace, a to v řádu milionů.

Průhledný a korektní způsob hospodaření umožnil Nadaci úspěšně žádat o přidělení prostředků z likvidovaného Nadačního investičního fondu. Nadace získala z NIF celkem cca 35 mil. Kč, které povinně vložila do vybraných bankovních fondů a výnosy z nich pravidelně rozděluje v každoročních otevřených grantových řízeních. Tak může kromě výstavní činnosti ve vlastních galeriích podporovat i celou řadu dalších projektů - výstavních, publikačních a přednáškových. (Úplný výčet podpořených projektů jakož i kompletní přehled o hospodaření Nadace je k dispozici ve výročních zprávách, které Nadace s mimořádnou pečlivostí - oceněnou cenou Top 100 - každoročně publikuje.

Roční rozpočet Nadace se pohybuje okolo 5 mil. Kč, přičemž vlastní spotřeba Nadace je hluboko pod zákonem stanovenou mezí. Hospodaření Nadace je řádně auditováno a dlouhodobě hodnoceno jako bezvadné.

V čele správní rady NČA se za dobu její existence vystřídali dva předsedové, kteří svým osobním nasazením zajistili společně s každodenním úsilím ředitelky Nadace řádné a úspěšné fungování Nadace. Složení správní rady se během těchto let postupně proměňovalo a původní sestava z dob založení Nadace byla postupně nahrazována novými členy nominovanými jak Obcí, tak Komorou. Stejně tak do dozorčí rady byli postupně voleni noví členové. Volební systém zakotvený ve Statutu NČA je založený na tříletém mandátu a na každoroční volbě jedné třetiny členů. Původní systém nominací kandidátů, který svěřoval právo nominovat nové kandidáty pouze Obci, Komoře a dalším sdružením architektů byl časem rozšířen i na dosavadní členy orgánů. V současné době se připravuje novela Statutu, která by omezila počet volebních období, v nichž může opakovaně kandidovat jeden a tentýž kandidát.

Po letech smírného a bezkonfliktního fungování NČA se během posledního roku projevily v orgánech Nadace poněkud odlišné názory na některá podstatná témata. Hlavním předmětem určitých rozporů se stala činnost sdružení 4am, která je po loňském konkurzu na obsazení obou nadačních galerií novým nájemcem v Galerii architektury na Starobrněnské v Brně. Sdružení se svým zaměřením poněkud vymyká dosavadnímu pojetí prezentace architektury v nadačních galeriích, což kromě očekávaných pozitiv s sebou nese i určité problémy, a to jak ve vztahu k některým dalším nájemcům na Starobrněnské (neshody s brněnskou pobočkou Kanceláře ČKA) a v jednání s brněnským odborem památkové péče (nepovolené úpravy fasády) tak i uvnitř správní rady, v níž nepanuje jednotný názor na oprávněnost finanční podpory činnosti 4am, která se v některých případech ocitá přinejmenším na hranici možností stanovených Statutem Nadace. Tyto rozpory se projevily i při letošních volbách do orgánů Nadace, které proběhly začátkem prosince. Kromě kandidátů z řad dosavadních členů orgánů Nadace navrhla své kandidáty i Komora dle platného statutu.

Ve volbě na konci roku 2011 byl znovuzvolen pouze architekt Zlámal, zvolen byl také nový předseda správní rady arch. Kolařík, když dosavadní předseda arch. Vavřík už do správní rady nekandidoval. V další volbě na začátku roku 2012 byl do dozorčí rady NČA zvolen kandidát ČKA schválený členy představenstva David Mareš. Pro další doplňkové volby byl za kandidáta do správní rady NČA navržen Zdeněk Jiran, rovněž po hlasování v představenstvu ČKA.

Zvolený postup představenstva ČKA pro kandidování osob do orgánů NČA byl velmi legitimní, založený na tradici i nepopíratelných právech uplatňovat svůj postoj a vliv v organizaci, nadaci NČA, která vznikla z našich peněz (všech architektů) a která vznikla naší dlouhodobou péčí a usilovným snažením právě Obce a Komory.

Toto byly a jsou důvody snahy představenstva o pozitivní a dlouhodobou spolupráci s NČA. Poslední zprávy z jednání orgánů NČA signalizují významné zklidnění animozit a celkové zlepšení vnitřní atmosféry v NČA. Naše postoje a postupy tedy snad přinesou pozitivní výsledky.

Ing. arch. Tomáš Bezpalec, Ing. arch. Martin Peterka, Ing. arch. akad.arch. Jan Vrana