Dokument Politika architektury – Národní program stavební kultury doporučil v červnu ke schválení Senát PČR a zároveň se stalo v červenci jeho naplňování vládním úkolem, když byl schválen v Koncepci státní bytové politiky do roku 2020. ČKA usiluje od roku 2007 o to, aby byl dokument schválen vládou. Dokument, jehož základními pilíři jsou zlepšení postavení architektury v oblasti výchovy a vzdělávání, v oblasti veřejné výstavby a v oblasti obecné podpory architektonické kvality v městském a venkovském prostředí, by se tak stal závazným dokumentem na národní úrovni, a tedy i pro všechny navazující dokumenty na regionální úrovni.


Text shrnuje postup ČKA při prosazování Politiky architektury ČR (pdf včetně ilustrací)

Co jsou Politiky architektury a proč v Evropě vznikají?

Politiky architektury jednotlivých států se snaží zabezpečit právo všech občanů na příznivé životní prostředí, které je stanoveno v Listině základních práv a svobod. Chtějí to uskutečnit zlepšením podmínek pro vznik a ochranu harmonického a kvalitního vystavěného prostředí, které je tvořeno nejen budovami, komunikacemi, drobnými stavbami, ale i zelení, lesy, parky a dalšími součástmi životního prostředí vytvořenými činností člověka.

Během francouzského předsednictví v roce 2000 vznikl poradní orgán, tzv. Evropské fórum politiky architektury (European Forum for Architectural Policies). Jde o neformální síť, která spojuje vládní, profesní a kulturní instituce ze všech členských států EU. Jejím hlavním cílem je podpora architektonických politik. Česká komora architektů je členem EFAP od roku 2005.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj přeložilo na základě doporučení České komory architektů vybrané dokumenty politik architektury některých evropských zemí. Dokumenty jsou k dispozici v Kanceláři ČKA v plném znění v tištěné i digitální podobě. V Bulletinu ČKA pravidelně přetiskujeme zkrácené verze jednotlivých již schválených dokumentů.

 

Změny v obsahu dokumentu od roku 2006

Od roku 2009 (respektive 2006, kdy dokument Politika architektury ČR vznikl) proběhly desítky jednání zástupců ČKA s jednotlivými ministry, senátory, poslanci a dalšími zástupci státní správy i samosprávy. Také se jednalo o podpoře dokumentu a myšlenek Politiky architektury se Svazem měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, europoslanci (kteří představovali dokument v interpelacích), konferencí rektorů vysokých škol, Radou vysokých škol atd. Vyzvány byly také architektonické komory Polska a Maďarska, aby při předsednictví EU zdůraznily toto téma.

Mezi zásadní změny dokumentu patří:

1. K názvu Politika architektury ČR přibyl dovětek – Národní program stavební kultury. Důvodem je, že byl termín Politika architektury příliš obecný (pro mnohé nebylo zcela jasné, co si pod tímto názvem představit, co je jeho obsahem; podtitul tedy název dokumentu vysvětluje; připomeňme ještě, že termín Politika architektury – „policy“ – ČKA převzala z obdobných evropských dokumentů, kde je tento termín používán také ve významu „strategie“, „program“, zatímco v Čechách se s tímto významem slova politika veřejnost ještě neztotožnila).

2. Jak již bylo zmíněno, dokument je postaven na třech pilířích. Je nutné soustavně působit v těchto oblastech:

- v oblasti výchovy a vzdělávání,

- v oblasti veřejné výstavby,

- v oblasti obecné podpory architektonické kvality v městském a venkovském prostředí.

Kromě základního dokumentu, shrnujícího tyto tři pilíře, byl dopracován podrobnější podklad, který je nyní předkládán při jednáních. Zde jsou kromě rozpracovaných pilířů také odkazy na související dokumenty (české i zahraniční), s nimiž je Politika architektury (PA) v souladu. Nechybí informace o EFAP.

3. ČKA klade zvýšení důraz především na zadávání veřejných zakázek na stavby (na projektovou dokumentaci staveb). Tento přístup ČKA je ovlivněn současnou situací v ČR, kdy dochází stále častěji ke korupci, klientelismu a nesprávnému zadávání zakázek. Často vítězí (především při veřejných obchodních soutěžích) kritérium nízkých nákladů na projekt nad kvalitním návrhem – a kvůli nekvalitnímu projektu ve finále dochází k vyšším investičním nákladům na stavbu i provoz budovy. ČKA považuje za nejvhodnější způsob, jak získat projektanta, architektonickou soutěž.

ČKA v průběhu posledních let zintenzivnila tlak na vládu, ministry (vyzvala je k doplnění protikorupčního balíčku) i společnost (otevřené výzvy veřejnosti apod.), uspořádala řadu tiskových konferencí na toto téma.

4. Jelikož bylo v dubnu 2009 podepsáno Memorandum o vzdělávání a architektuře mezi předsedou ČKA a ministrem školství, mládeže a tělovýchovy, proběhla řada jednání na MŠMT. Ministerstvo slíbilo, že se bude vzděláváním v oblasti architektury na všech stupních škol zabývat.

V současné době ČKA pracuje na kvalifikačním rámci pro terciální vzdělávání - viz PS pro vzdělávání.

 

POLITIKA ARCHITEKTURY SE DOSTÁVÁ DO USNESENÍ

Senát PČR (jeho výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice) vydal 1. června 2011 usnesení, v němž se rozhodl podpořit přijetí dokumentu Politika architektury ČR – Národní program stavební kultury a doporučil vládě jeho schválení. Výbor byl seznámen předsedou ČKA Janem Vranou s pracovní verzí dokument Politika architektury – Národní program stavební kultury, v němž jsou rozpracované základní tři body programu (zlepšení postavení architektury v oblasti výchovy a vzdělávání, v oblasti veřejné výstavby – především zadávání veřejných zakázek a dále v oblasti obecné podpory architektonické kvality v městském a venkovském prostředí). Doporučení výboru není pro vládu závazné, ale může pomoci přijetí dokumentu. Více viz Bulletin ČKA 2/2011, s. 46.

Dne 13. 7. 2011 byla schválena Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Tento dokument ČKA připomínkovala a všechny její náměty se staly jeho součástí. Akcentovala především kvalitu vystavěného prostředí, které byla v původním dokumentu věnována nedostatečná pozornost (a která vychází právě z Politiky architektury ČR). Součástí koncepce je rovněž odkaz na Politiku architektury ČR, která se tak stává vládním úkolem, který je nutno plnit. 

 

Politika architektury souvisí rovněž s dalšími dokumenty, které v ČR vznikají. Jedná se především o:

  • Politiku územního rozvoje České republiky (usnesení vlády ČR ze dne 20. 7. 2009 č. 929 o Politice územního rozvoje České republiky 2008);
  • Zásady urbánní politiky schválené usnesením vlády ze dne 10. května 2010 č. 342;
  • kohezní politiku ČR.

Připravovaná Politika architektury není v rozporu s těmito již přijatými dokumenty, ale je jim v podstatě nadřazená, takže musí na vznikající dokumenty reagovat a být s nimi v souladu.

 

POLITIKA ARCHITEKTURY ODPOVÍDÁ NA VÝZVU EU

ČKA považuje za zásadní, aby byla Politika architektury ČR – Národní program stavební kultury přijata co nejdříve. Na zasedání Rady EU v roce 2008 byly totiž přijaty závěry Rady EU o architektuře: přínos pro udržitelný rozvoj (2008/C 319/05). Těmito závěry Rada EU mimo jiné vyzývá členské státy, aby zajistily potřebná opatření v tomto duchu. V roce 2012 by každý stát měl podat „zprávu o plnění závěrů“. Přijetí dokumentu Politika architektury by bylo jasnou odpovědí na tuto výzvu EU.

ČKA nyní intenzivně spolupracuje s MMR a její Koordinační radou výstavby. Ta zadala zpracování analýzy věnované politice architektury Ústavu územního rozvoje MMR (úkolem bylo v rámci zvyšování kultury výstavby vyhodnotit existující národní dokumenty „politika architektury“ členských zemí EU a doporučit vhodnou koncepci či formu pro obdobný národní dokument pro Českou republiku). Na základě výsledků analýzy zpracovala Koordinační rada výstavby podklad, v němž doporučuje vytvoření kompletního rozsáhlého dokumentu Politika architektury ČR – Národní program stavební kultury. Tento podklad, po připomínkování ČKA, SIA a dalších členů Koordinační rady, bude předán ministrovi a ten jej může přednést vládě.

 

ZÁJEM POLITIKŮ

Politika architektury má stále širší politickou podporu a pomalu začíná být vnímána její potřebnost. Jedná se o téma, které se táhne celým politickým spektrem, a politici si začínají uvědomovat, že by na něj mohli navázat své aktivity. Všechna jednání, která v posledních dvou letech vede ČKA s politiky, deklarují ochotu se dokumentem Politika architektury zabývat a přijmout jej. Jedním z důvodů podpory dokumentu je také skutečnost, že řada politiků působila v roli starostů či zastupitelů měst a obcí, a mají tudíž zkušenost s rozhodováním o budoucích investicích a výstavbě, uvědomují si problémy. Patrný je jejich zájem na odpovědnějším přístupu k prostředí i efektivnějším způsobu zadávání zakázek.

ČKA byla v poslední době vyzvána k participaci na tvorbě některých dokumentů pro jednotlivá ministerstva. Zdá se, že si státní správa začíná uvědomovat, že mnohá rozhodnutí nelze realizovat bez spolupráce s odborníky.

 

Markéta Pražanová

tisková mluvčí ČKA

Zkrácený a upravený text, který byl zpracován pro časopis ASB v červenci 2011.