Česká komora architektů ("ČKA") a Národní rada Výborů pro registraci architektů ("NCARB") vyjadřují souhlas s přijetím následujícího Protokolu o dohledu nad výkonem odborné praxe českých architektů ucházejících se o výkon odborné praxe architekta v USA a amerických architektů ucházejících se o výkon odborné praxe architekta v České republice.


Česká komora architektů ("ČKA") a Národní rada Výborů pro registraci architektů ("NCARB") vyjadřují souhlas s přijetím následujícího Protokolu o dohledu nad výkonem odborné praxe českých architektů ucházejících se o výkon odborné praxe architekta v USA a amerických architektů ucházejících se o výkon odborné praxe architekta v České republice.

KOMENTÁŘ:
Základem tohoto Protokolu je Dohoda UIA o doporučených mezinárodních standardech výkonu profese v architektonické praxi (zásada 2.14) a Zásady UIA o výkonu povolání v hostitelské zemi. Sledovaným účelem je výkon dohledu nad profesní praxí architektů, kteří působí v hostitelské zemi, což je stav, který v České republice již existuje, neboť na jejím území působí architekti, kteří nejsou oprávněni k samostatnému výkonu profese a kteří víceméně ilegálně využívají spolupráce s českými (někdy autorizovanými) architekty. Smyslem je učinit tento systém přehledným a průhledným, tedy přimět architekty působící v hostitelské zemi k tomu, aby o svém působení v hostitelské zemi podali předem zprávu, zaregistrovali se a identifikovali architekta, se kterým budou spolupracovat, a aby tak umožnili reálnou (disciplinární) kontrolu konanou oprávněnými profesními institucemi.

Protokol je jedna z právních forem ujednání (dohod), v tomto případě s určitými (omezenými) mezinárodními účinky. Vzájemné závazky plynoucí z tohoto Protokolu se omezují výlučně na oprávnění (nikoliv povinnost) poskytnout si navzájem informace o takových případech výkonu profesní praxe jednotlivými oprávněnými osobami (architekty), při nichž oprávnění architekti jedné nebo druhé strany porušili toto ujednání. Nemá, s výjimkou ustanovení odstavce c) a h), přímé důsledky pro obě strany Protokolu (profesní instituce - ČKA a NCARB), neboť je navzájem nezavazuje k žádným povinnostem; prostředkovaně však zavazuje jednotlivé licencované/autorizované architekty, vůči nimž může být uplatňována na základě oznámení jedné ze stran Protokolu disciplinární odpovědnost, a to vždy v souladu s jejich domovskou právní úpravou domovskou profesní institucí. Proto je celkem bez významu, zda lze toto ujednání vypovědět.

Na jeho platnost se vztahují obecná ustanovení o smlouvách; přestože se nejedná o mezinárodní smlouvu, nýbrž obecnou smlouvu s mezinárodními účinky, bylo by možno podpůrně a věci přiměřeně využít pro implementaci tohoto Protokolu mezinárodních pravidel Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969, v níž jsou upraveny i podmínky a možnosti takové ujednání vypovědět. V komentovaném případě má však Protokol povahu především deklaratorní, neboť uvedené formy spolupráce jsou i dnes možné, a to dokonce i uvnitř českého právního řádu a mezi architekty tuzemskými (systém odpovědných zástupců dle § 6 až 11 živnostenského zákona a § 30 odst. 2 obchodního zákoníku).

Pro povolení výkonu odborné praxe architekta v souladu s jurisdikcí hostitelské země je nutno splnit následující podmínky1:

a) Zahraniční architekt musí poskytnout doklad o platné registraci, jež mu dovoluje užívat titul "autorizovaný / licencovaný / certifikovaný architekt" a zajišťuje mu právo vykonávat profesní praxi bez omezení a ucházet se v tomto rozsahu o zakázky v souladu s jurisdikcí hostitelské země.

KOMENTÁŘ:
Platnou registrací se v souladu s Dohodou UIA o doporučených mezinárodních standardech výkonu profese v architektonické praxi (zásada 2.7 a 2.8) a Zásadami UIA pro udělování autorizace/licence pro samostatný výkon architektonické praxe (zejména zásadou 3) rozumí oprávnění (autorizace/licence) vydané na základě kvalifikovaného správního řízení institucí k tomu oprávněnou, a to pro úplný výkon profesních (vybraných a odborných) činností a poskytování souvisících odborných služeb architekta (jak vyplývají z ustanovení § 46a a 46b SZ, z ustanovení § 2 odst. 1 a 2 a § 3 až 9 zákona o výkonu povolání a z ustanovení § 2 až 3 autorizačního řádu ČKA), a to pro obor projektování pozemních staveb, jak plyne výslovně z ustanovení odstavce b) tohoto Protokolu. Podmínkou nezbytnou, byť nikoliv postačující, je srovnatelnost rozsahu oprávnění takto vydaných v tom smyslu, že se sice nejedná o reciprocitu právní, avšak o reciprocitu věcnou. Účelem je omezení profesního působení pouze na osoby k tomu oprávněné (tím není nijak dotčeno právo domácího architekta zaměstnat architekta neautorizovaného či jinou formou s takovým architektem spolupracovat (srovnatelně s podmínkami architektů tuzemských), kteří však nemohou vystupovat samostatně a rovnocenně ve smluvních vztazích.

b) Neomezenou architektonickou praxí se rozumí oprávnění architekta vykonávat samostatně odbornou praxi pro všechny typy staveb určených pro pobyt osob bez ohledu na jejich velikost a na výši investičních nákladů a v dosahu jurisdikce hostitelské země bez zeměpisného omezení.

KOMENTÁŘ:
Profesní (architektonickou) praxí bez omezení se v souladu s Dohodou UIA o doporučených mezinárodních standardech výkonu profese v architektonické praxi (zásada 1, 2.1 až 2.3, 2.12 a 2.13) a Zásadami UIA pro udělování autorizace/licence pro samostatný výkon architektonické praxe (zejména zásadou 1, 5 a 6) rozumí úplný výkon vybraných a odborných činností a poskytování souvisících odborných služeb architekta (jak vyplývají z ustanovení § 46a a 46b SZ a z ustanovení § 2 odst. 1 a 2 a § 17 zákona o výkonu povolání), a to pro obor projektování pozemních staveb, jak plyne výslovně z ustanovení tohoto odstavce, přičemž limitujícím faktorem nejsou ani typ stavby (pokud slouží pro pobyt osob, tak jak je definován vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, resp. vyhláškou č. 26/1999 Sb.HMP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze), ani její velikost a výše investičních nákladů [čemuž odpovídá víceméně vymezení jednotlivých kategorií "Výkonů a honorářů architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě /vydání 1997/, a to zejména v části 2 kapitole 2.2 odstavci 2.2.3 - honorářové zóny, popřípadě též v úvodní pasáži kapitoly 10 - projektování pozemních staveb (Dashöfer, 2001)].

c) Zahraniční architekt ucházející se o zakázku v souladu s tímto Protokolem musí vždy požádat hostitelský profesní/registrační orgán [NCARB anebo ČKA], aby byl zapsán a veden na seznamu architektů oprávněných konat odbornou profesní praxi v souladu s jurisdikcí hostitelské země a v souladu s tímto Protokolem.

KOMENTÁŘ:
Jak uvedeno v jiné části tohoto komentáře, závazky z tohoto Protokolu míří především k jednotlivým autorizovaným/licencovaným osobám, jimž se ukládá základní povinnost - oznámit své působení v hostitelské zemi, a to včetně dalších náležitostí uvedených v odstavcích e) až g) a i) a popisujících rámec pro výkon povolání v hostitelské zemi: vždy a výlučně za skutečné spoluúčasti domácího architekta, který nese odpovědnost v rozsahu stanoveném místními (domácími) právními předpisy - v českém právním prostředí ustanoveními § 46a a 46b stavebního zákona a § 12 až 16 zákona o výkonu povolání (a v rozsahu stanoveném vnitřními řády ČKA).

Nepřímo je stanovena jedna ze dvou povinností jednotlivým profesním institucím, stranám tohoto Protokolu, a to vést seznam takto registrovaných osob.

d) Aby tento Protokol nabyl pro podepsané strany platnosti a účinnosti, musí být za CKA a NCARB podepsán a řádně ratifikován orgány k tomu oprávněnými.

KOMENTÁŘ:
Ustanovení odstavce d) tohoto Protokolu usvědčuje autorizované překladatele z naprostého nepochopení věci a nesmyslného překladu posledního odstavce k) tohoto Protokolu. Blíže k tomu viz komentář k uvedenému odstavci.

e) Zahraniční architekt nesmí vyhledávat, žádat nebo nabízet své služby bez skutečné spoluúčasti domácího architekta. Bezprostředně po té, kdy bude zahraniční architekt vybrán pro určitý projekt, je domácí architekt povinen vyplnit prohlášení pro orgán, jehož profesní jurisdikci podléhá, s uvedením totožnosti zahraničního architekta, a popsat projekt, na němž bude se zahraničním architektem spolupracovat.

KOMENTÁŘ:
I ustanovení tohoto odstavce ukládá povinnosti jednotlivým autorizovaným/licencovaným osobám, a to zahraničnímu architektovi povinnost nenabízet své služby a neucházet se o zakázky bez účasti a skutečné spolupráce architekta domácího, a domácímu architektovi (povinnost oznamovací). Tyto povinnosti jsou vynutitelné vždy a výlučně prostřednictvím disciplinární působnosti domovské profesní instituce a na základě řídící domovské právní úpravy, nikoli zahraniční profesní institucí a nikoli bezprostředně podle tohoto Protokolu.

f) Domácí architekt přejímá odpovědnost za veškeré náležitosti výkonu profesní praxe a poskytovaných služeb.

KOMENTÁŘ:
Ustanovení tohoto odstavce výslovně potvrzuje, že odpovědnost nese domácí architekt podle domovské řídící právní úpravy, a to v rozsahu stanoveném citovanými ustanoveními stavebního zákona,a zákona o výkonu povolání a tento zákon provádějících vnitřních řádů ČKA. Přímá profesní odpovědnost (tedy samostatný výkon povolání na území České republiky) je dle zákona o výkonu povolání aplikovatelná pro zahraničního architekta pouze dvojím způsobem:

  • podstoupí-li úspěšně řádné autorizační řízení podle zákona a autorizačního řádu ČKA (§ 7 až 9 v souběhu s § 32 odst. 4),
  • je-li jeho oprávnění vydané zahraniční profesní institucí uznáno na základě vzájemnosti (§ 32 odst. 3 v souběhu s § 23 odst.
3).
Tuto možnost však Protokol v žádném případě neumožňuje, neboť vzájemnost uznávání oprávnění vydaných oběma institucemi neupravuje!

g) Zahraniční architekt musí používat označení "zahraniční architekt spolupracující s domácím architektem".

KOMENTÁŘ:
Smyslem tohoto ustanovení je určit způsob označení architekta, jemuž nepřísluší žádné u označení uvedených v obecné právní úpravě, to jest "Ing. arch.", "Akad. arch.", "Mgr. A." a označení uvedená v ustanovení § 13 odst. 1 a 2, resp. § 23 odst. 2 a 3 a § 32 odst. 3 zákona o výkonu povolání, přičemž však s jejich působením na území České republiky spojuje tímto Protokolem určité (byť omezené) právní důsledky. Zvolené označení odpovídá Dohodě UIA o doporučených mezinárodních standardech výkonu profese v architektonické praxi (zásadě 2.14) a Zásadám UIA o výkonu povolání v hostitelské zemi.

h) Na žádost NCARB vydá ČKA potvrzení o rozsahu oprávnění autorizovaného architekta a na žádost ČKA vydá NCARB potvrzení o rozsahu oprávnění certifikovaného architekta.

KOMENTÁŘ:
Druhý zcela konkrétní závazek, který však vyplývá tak jako tak z obecné právní úpravy, neboť jak ČKA, tak NCARB (resp. jednotlivé ARB) mají povinnost poskytovat informace o rozsahu oprávnění osob, kterým toto oprávnění k výkonu povolání udělily.K tomu nutno na vysvětlenou dodat alespoň následující:

Česká komora architektů slučuje funkci registrační instituce (instituce udělující autorizaci a dohlížející nad výkonem profese) a vrcholné samosprávné profesní instituce (komory). Systém Spojených států amerických je postaven na koexistenci samostatných institucí udělujících licence na úrovni jednotlivých států Unie (Výbory pro registraci architektů) a na společné profesní instituci - AIA (Americká/é společnost/společenství architektů) s federální i státní působností.

NCARB je společnou národní registrační profesní institucí (radou) zástupců Výborů pro registraci architektů jednotlivých států, resp. přidružených území (55 jurisdikcí). Tato Rada nemá oporu v samostatném federálním právním předpisu, avšak opírá se o společnou dohodu (smlouvu) jednotlivých výborů, jejichž postavení (status) je vymezen právními předpisy jednotlivých států. Působnost NCARB má obdobný charakter jako proponovaný Euroregistr (v poněkud omezenější podobě), to jest umožňuje působení architektů, jimž byla udělena licence v jednom ze států Unie, působit i v jiných státech Unie a vést o takové "multilicenci" registr. Rada je rovněž oprávněna takovou "multilicenci" odnímat. Veškeré další právní kroky, zejména uplatnění dalších disciplinárních opatření (ve struktuře srovnatelné s českými právními předpisy), jsou oprávněny jednotlivé státní výbory.

i) Dohody o rozsahu poskytnutých výkonů/služeb, pojištění, soudní příslušnosti, autorských právech a dalších právech k duševnímu vlastnictví a ostatních obchodních otázkách budou předmětem ujednání mezi architektem a vlastníkem [klientem].

KOMENTÁŘ:
Obsahem tohoto ustanovení je výslovné rozlišení veřejnoprávní a soukromoprávní části profesních výkonů. Pro sjednání podmínek smlouvy platí zásada smluvní volnosti, přičemž ovšem zároveň platí profesní etická pravidla, jak jsou vymezena zejména ustanovením § 13 až 20 Profesního a etického řádu ČKA pro území České republiky, resp. ustanoveními Code of Professional Conduct vydaným AIA, neboť základní odpovědnost nese dle tohoto Protokolu [odstavec f)] domácí architekt na základě svého profesního oprávnění. V této souvislosti je možná dobré znovu připomenout, proč by se měly smluvní vztahy důsledně řídit českým právem (byť obecná právní úprava česká velmi benevolentně připouští uzavírání smluv nejen podle českého práva a práva některé ze smluvních stran, ale dokonce práva jakékoliv třetí země). Jednak jde o stavby, které se realizují na českém území a jsou tudíž vázány českým právním řádem, který se do vnitřních smluvních ujednání nesporně promítá, jednak lze jen sotva předpokládat, že budou mít architekti srovnatelnou možnost (a šanci) znát takové právo třetí země a domoci se tudíž případně svých práv (například i soudní cestou).

j) Tento protokol má stejnou platnost jak v českém, tak v anglickém jazyce.

KOMENTÁŘ:
Není co komentovat; jediným problémem byl "autorizovaný" překlad.

k) Protokol nabude platnosti k datu, kdy bude ratifikován orgány, které jsou oprávněny učinit tento Protokol závazným pro každou z podepsaných stran, nejdříve však k datu 1. července 2001.

KOMENTÁŘ:
Okolo tohoto ustanovení (mimořádně nepřesně přeloženého) vznikly při projednávání vášnivé debaty - avšak zcela zbytečné. Jak z přesného překladu, ale především ze souvislosti s ustanovením odstavce d) tohoto Protokolu (sic!!) plyne, nemůže být tento Protokol účinný dříve, než byl řádně ratifikován oběma stranami, což je podmínka obecně vymezená v mezinárodních dokumentech dotýkajících se například uzavírání mezinárodních smluv, zejména ve výše citované Vídeňské úmluvě o smluvním právu z roku 1969. Podepsáním se dokument stává platným, nikoliv však účinným, což je nezbytná podmínka pro uplatnění jakéhokoliv z uvedených ustanovení [obdobně je tomu se zákony, které nabývají platnosti dnem jejich schválení a publikace, avšak účinnosti až k datu v nich uvedenému - toto meziobdobí se označuje jako tzv. "legisvakance" - autorský zákon nabyl platnosti jakožto zákon č. 121 publikací ve Sbírce zákonů v částce č. 36 z roku 2000, vydané dne 12. května 2000, avšak účinnosti, to jest právní vymahatelnosti nabyl až k datu 1. prosince 2000].




Na důkaz výše uvedeného
sjednali tento Protokol níže podepsaní
v Praze v České republice 25. května 2001.

Dáno ve čtverém vyhotovení.



ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ NÁRODNÍ RADA VÝBORŮ
PRO REGISTRACI ARCHITEKTŮ

 



1"Jurisdikcí hostitelské země" se rozumí jurisdikce vztahující se na území celého státu, kde se provádí projekt. "Domácím architektem" se rozumí architekt zapsaný na seznamu osob oprávněných vykonávat odbornou praxi v hostitelské zemi. "Zahraničním architektem" se rozumí architekt zapsaný na seznamu osob oprávněných vykonávat odbornou praxi pod zahraniční jurisdikcí. "Zahraniční jurisdikcí" se rozumí jurisdikce země, ve které je zahraniční architekt zapsán do seznamu osob oprávněných vykonávat odbornou praxi. Jelikož je tento Protokol vzájemný, může se "zahraniční" vztahovat jak na Spojené Státy, tak na Českou republiku, a rovněž "domácí" se může vztahovat jak na Spojené Státy, tak na Českou republiku.