V oblasti péče o krajinu má ČKA naprosto výjimečné postavení, které vyplývá z její podstaty – je společným prostorem aktivit architektů, urbanistů, územních plánovačů, krajinářských architektů a projektantů územních systémů ekologické stability.

Je nutno si uvědomit, že zásadním principem ve věcech adaptace naší společnosti a krajiny na změnu klimatu je respektování a obnova poškozených přírodních systémů v naší krajině.

Bohužel dnes jsou v oblasti péče o krajinu dva silné tábory:

První, čistě technokratický, který hlásá, že všechny aktuální problémy lidstva, vody a krajiny vyřešíme technickými řešeními.

Druhý tábor -- taky velmi silný a vlivný – ochrana přírody, který chrání vzácné druhy a příliš se nezajímá o problémy každodenní všední krajiny (everyday landscape) a vlastně ji moc nezajímají ani města a problémy lidí, kteří zde žijí. Pro vědy ekologické a přírodní představuje město, člověk a jeho mnohé aktivity „problém“.

Ministerstvo životního prostředí ČR, které má v gesci implementaci Evropské úmluvy o krajině má v péči o krajinu velké rezervy. Je to právě ten resort, kde by měl rezonovat mezirezortní přístup ke krajině, zde by měl být dostatečný a srozumitelný prostor pro pochopení a manažment krajiny přírodní a kulturní současně.

Přitom pravda je někde uprostřed – a to je komplexní pohled na krajinu jako přírodní organismus, přizpůsoben a ovlivněn lidskou činností, kdy vzniká tzv. krajina kulturní. Holistický pohled na krajinu totiž považuje za důležitou každou její část, nejenom tu cennou přírodní nebo kulturní, ale i tu zničenou a ohroženou, protože se jedná o jeden organismus, resp. systém…kdy poškození jedné části systému může mít vliv na funkčnost celku.

Jediná profese, která je schopná tohoto komplexního pohledu na problém a vnímá nutnost komplexního pohledu na krajinu je právě architektura, která chápe souvislosti a souvislosti detailů s celkem. A právě spolupráce všech oborů, které ČKA zastřešuje, může zahájit úspěšný a naprosto nevyhnutný proces adaptace naší krajiny na klimatické změny.

Prosíme tedy o Vaši podporu jako architektů, urbanistů a územních plánovačů, protože v tomto procesu, který se snad zdárně rozbíhá právě pod tlakem přibývajících destruktivních přírodních událostí, jako jsou povodně, sucho, tornáda, jde o zachování životaschopnosti a funkčnosti krajiny přírodní a současně respektování kulturní krajiny, která je důkazem dovednosti našich předků rozvíjet lokální danosti a potenciály.

Jinak nejsme schopni dostatečně podpořit životaschopnost, a hlavně obytnost našich měst a dostatečně je zásobovat všemi důležitými komoditami, jako je voda, vzduch, suroviny, energie atd.

My, krajinářští architekti máme představu a zkušenosti, jak zacházet s krajinou, jak zlepšit krajinné plánování a jsme připraveni podílet se na vypracování tak důležité Politiky krajiny, kterou stále nemáme.
Nás, krajinářských architektů je stále málo a náš hlas nestačí. Bez podpory Vás, architektů stavebních, urbanistů a územních plánovačů prosazení této myšlenky nezvládneme. Je to proces, který probíhá na celém světě, v poslední době je zřejmá sílící diskuse i ve Spojených státech, kde se jasně ukázalo, že právě tvrdá inženýrská řešení způsobila ten tristní stav, ve kterém se krajina USA momentálně nachází.
Ve světě se objevují nová témata, jako infrastruktury krajiny, říční krajina.
Myšlenka zeleno – modré infrastruktury přichází také z USA a dnes již zdomácněla na celém světě.

Řešení udržitelnosti budov a měst, jak ho vnímáme v ČKA dnes je rozhodně velmi důležité, nicméně klíčovým momentem je co nejrychleji nastartovat opravdu účinnou adaptaci krajiny na klimatické změny.
Krajina je totiž tím zásadním prostorem, kde se všechno odehrává. A česká krajina je skutečně ve velmi špatném stavu a potřebuje radikální zásah, který začíná právě někde u celostátní strategie pro krajinu, u územního a krajinného plánování.

Zemědělská krajina představuje 54 % rozlohy naší země, lesní krajina 33 %. Ekosystémy říčních krajin jsou vážně poškozené a neplní svoji funkci. Zdravotní stav naší produkční krajiny je tristní a rozhodně zde nemůže jít pouze a jenom o zemědělskou a lesní produkci. Je to současně krajina, která je zdrojem vody, ovzduší a je domovem biodiverzity. Je to krajina současně obytná a měla by být i prostupná a plnit ekosystémové služby.

Procesy změn přístupu ke krajině je nutno v České republice urychleně nastartovat.
Zde by mohla ČKA sehrát zásadní roli právě proto, že zastřešuje všechny klíčové profese – architektura, územní plánování a krajinářská architektura.

Klára Salzmann, krajinářský architekt
19. července 2021