Zajímalo by mě, jak dlouho požaduje platná legislativa archivaci dokumentů ke stavebním projektům v rámci archivů firmy a jakými právními předpisy se archivace řídí.


Pravidla pro archivování určených dokumentů jsou stanovena v zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Dne 1. 7. 2009 vstoupila v účinnost novela tohoto zákona, která mění § 3 takovým způsobem, že členové profesních komor, tedy také architekti, nejsou nadále považováni za soukromoprávní původce archiválií a jejich nakládání s nimi se nadále neřídí zákonem o archivnictví. Tento předpis tedy povinnost architektů archivovat dokumenty označené autorizačním razítkem neukládá.

Zákon č. 360/1992, o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ukládá architektům v § 13 odst. 4 povinnost vést chronologický seznam dokumentů opatřených autorizačním razítkem.

Jiným zdrojem povinnosti architektů archivovat je § 146 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, který stanoví povinnost autorizovaného inspektora vést o svých úkonech evidenci a tu uchovávat po dobu pěti let v souladu s ustanoveními zákona o archivnictví.

V zájmu ochrany vlastních (autorských i jiných) práv ČKA doporučuje všem autorizovaným osobám dokumenty zachovávat, zejména v případě dokumentace k projektům vyššího významu, a to po co nejdelší dobu. V opačném případě hrozí, že pokud dojde v souvislosti s realizací či užíváním stavby k problémům, architekt nebude mít možnost prokázat, že nevznikly jeho pochybením, což může mít pro něj velmi nepříjemné finanční následky.