V řízení o vydání územního rozhodnutí rozhodoval příbuzný souseda, který nesouhlasí s naším stavebním záměrem. Po vydání rozhodnutí je zcela zřejmé, že rozhodoval zaujatě. Podali jsme námitku podjatosti, ale bylo nám řečeno, že to již není možné.


Podjatost úřední osoby je upravena v § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Pro podjatost je z rozhodování vyloučena každá osoba, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti. Z tohoto hlediska dělíme podjatost na tzv. podjatost osobní a věcnou.

Případ, který uvádíte, nepochybně naplňuje náležitosti osobní podjatosti. Pro úspěšné namítání podjatosti však správní řád v zájmu dodržení zásad rychlosti a hospodárnosti správního řízení podmínku, že účastník musí podjatost namítat, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu ji neuplatnil. Ve vaší záležitosti bude tedy nutné prokázat, že jste s příbuzenským vztahem rozhodujícího úředníka a účastníka nebyl dříve obeznámen.