Postavení autorizovaných architektů je uvedeno výslovně v zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl novelizován (mimo mnohé jiné) též zákonem č. 224/2003 Sb., a to v ustanovení § 3, jímž se výslovně uvádí výčet činností, které nejsou živností.


V uvedeném ustanovení se v odstavci 1 uvádí, že živností není:

„b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,....

d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,“;

 

v odstavci 2 se též uvádí, že

„Živnost dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:

...

i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,

j) autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání, ...“

 

Z uvedených ustanovení je v souběhu s ustanovením § 14, 15, 15a, 15b a 15c zákona o výkonu povolání zřejmé, že činnosti autorizovaných osob je možno provádět ve třech různých režimech, a to jednak jako činnosti svobodné, a to buď

 

a) jakožto fyzické osoby, popřípadě ve sdružení fyzických osob, které není právnickou osobou, nebo

 

b) jakožto společník veřejné obchodní společnosti (V.O.S.), nebo společnosti s ručením omezeným (S.R.O.),

 

popřípadě jakožto zaměstnanci, nebo podnikatelé podle zvláštních předpisů, čímž se rozumí případy, vykonává-li architekt kromě projektování ještě nějaké další činnosti, například dodávky staveb, pro něž je živnostenského oprávnění třeba.

 

Velmi často se zaměňuje živnostenské oprávnění (osvědčené živnostenským listem) za tzv. „IČ“, což je zkratka slov: „identifikační číslo“. Toto číslo je statistickým znakem a uděluje je příslušný statistický úřad. Se živností souvisí nepřímo potud, že se toto číslo pro urychlení agendy uděluje automaticky s udělením živnostenského oprávnění. Tato podmínka však neplatí naopak: s udělením identifikačního čísla není nutně spojeno též udělení živnostenského oprávnění. Pod č. 31/1988 Sb. byly vydány Zásady a postup přestavby organizačních struktur výrobně technické, vědeckovýzkumné a oběhové základny národního hospodářství na státní podniky schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 11. února 1988 č. 40, jejichž platnost dosud trvá a jejichž součástí je pasáž 1. 4 Sociálně ekonomické informace

 

(1) Je nutno zabezpečit úplnou a včasnou statistickou registraci všech organizačních změn a provedení přepočtů údajů o sociálně ekonomických skutečnostech a plánu ve státním statistickém výkaznictví.

(2) Zakladatel je povinen při přípravě zakládací listiny zabezpečit identifikační číslo organizace (případně jejích strukturních jednotek) jako součást zakládací listiny. Přidělení, obnovu, potvrzení nebo zrušení identifikačního čísla organizace projedná zakladatel s příslušným orgánem státní statistiky. Po schválení organizační změny bude organizace zařazena do registru organizací vedeného statistickými orgány a přidělené identifikační číslo organizace bude nezbytnou podmínkou zápisu do podnikového rejstříku a podmínkou k otevření účtu státního podniku u banky.

Pravidla přidělování identifikačního čísla organizace stanoví FSÚ do 30. 4. 1988.“

 

Zákon č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, v části VIII věnované zásadám hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací v ustanovení § 24-Zřizování, změny a zrušování rozpočtových a příspěvkových organizací v odstavci 2 stanovil, že:

 

(2) Federální ústřední orgán (dále jen „zřizovatel“) vydá o zřízení organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat

a) označení zřizovatele,

b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

d) označení statutárních orgánů,

e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,

f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.“

 

 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, v části druhé, upravující náležitosti a podmínky řízení přípravného, v ustanovení § 33, týkajícím se registrační povinnosti daňových subjektů, výslovně uvádí

 

(1) Poplatník, který obdrží povolení nebo získá oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinen do třiceti dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. Tato lhůta začne běžet následující den po dni právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost. Pro účely tohoto zákona se rozumí dnem právní účinnosti den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost.

(2) Začne-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně do třiceti dnů.

(3) Poplatník je povinen oznámit správci daně do třiceti dnů zřízení stálé provozovny a její umístění na území České republiky. Zpravidla třiceti dnů před zrušením této stálé provozovny oznámí tuto skutečnost správci daně.

(4) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(5) Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou.

(6) Při plnění své registrační nebo oznamovací povinnosti je daňový subjekt povinen sdělit své plné jméno nebo název, bydliště, místo podnikání nebo sídlo, rodné číslo, identifikační číslo organizace, jakož i údaje osvědčující povolení nebo oprávnění podle odstavce 1. Jde-li o právnickou osobou nebo fyzickou osobu, která je podnikatelským subjektem, též čísla účtů u bank a spořitelních a úvěrních družstev, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. Dále uvede údaje potřebné k určení místní příslušnosti správce daně, druhu daňových povinností, které u ní přicházejí v úvahu, a své organizační jednotky. Právnická osoba uvede též svůj statutární orgán a případně osoby, které jsou kromě tohoto orgánu za ni v daňových věcech oprávněny jednat. Jde-li o daňový subjekt se sídlem nebo bydlištěm v cizině, uvede vždy svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. Je-li se zahájením činnosti spojena i povinnost platit zálohu na daň, uvede údaje potřebné pro stanovení této zálohy. Právnická osoba se sídlem v cizině, která nemá přiděleno identifikační číslo, je povinna si vyžádat toto číslo u příslušného orgánu.“

 

A konečně zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 13a o obchodních listinách uvádí v odstavci 1, že

 

(1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen.“

Jiří Plos