Profesní komory zřízené zákonem se staly připomínkovým místem v rámci meziresortního připomínkového řízení.


Prosinec 2014 se stal přelomovým datem pro práci všech profesních Komor v České republice. Všechny profesní komory dostaly z Úřadu vlády dopis, kde se dozvěděly, že se stávají důležitým článkem v legislativním procesu. Profesní komory zřízené zákonem se staly připomínkovým místem v rámci meziresortního připomínkového řízení, a to v případě, že se návrh právního předpisu týká právní regulace nebo oblasti jejich působnosti. Česká komora architektů stejně jako ostatní profesní komory tento krok vítá a považuje ho za zásadní a přelomový.

Co tato výsada znamená v reálném fungování Komory?

Pokud se tvoří nový zákon nebo jeho věcný záměr, je Komora místem, která má možnost se k tomuto vyjádřit v rámci takzvaného meziresortního vypořádání. Ve vlastní praxi to znamená, že může podávat ke všem dokumentům, které se týkají její působnosti, připomínky, a to i formou zásadních připomínek.

Resort, který je předkladatelem dokumentu, pak musí tyto připomínky prostudovat a vypořádat. Komora je následně přizvána na jednání ohledně vypořádání připomínek, kde může vyjádřit své názory, potvrdit své připomínky a diskutovat s ostatními resorty o předložené úpravě.

Následně se v některých případech může účastnit zasedání Legislativní rady vlády.

Legislativní rada vlády České republiky je poradním orgánem vlády v oblasti její legislativní činnosti. Legislativní rada vlády má 30 členů, jejím předsedou je od 29. ledna 2014 ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiří Dienstbier. Dokumenty po projednání v Legislativní radě vlády následně schvaluje vláda a jdou do dalšího legislativního procesu, do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

Co nám tato změna přinese?

Česká komora architektů se tak spolu s ostatními profesními komorami dostala k samé podstatě legislativního procesu. Komora je pro předkladatele zákonů a legislativních úprav důležitým partnerem, který již není opominutelný a s kterým resorty musí počítat. Komora tak má více otevřené dveře při prosazování zájmů a ochraně svých členů. Je pro vládní instituce důležitým partnerem, se kterým musí počítat a který je při hájení svých zájmů více slyšet. Komora v tuto chvíli získala důležitou právní oporu, která jí dává větší sílu a důležitost v legislativním procesu.

Jaký je rozdíl v jednání s úřady a institucemi ze strany Komory před touto právní úpravou a po ní?

Před touto úpravou byla Komora pouze doporučující institut a záleželo na konkrétní instituci, nakolik byla ochotna naslouchat a následně zapracovávat dokumenty Komory do legislativních materiálů.

Po této úpravě je Komora ve vztahu ke státním institucím ve stejném postavení v připomínkovém řízení jako ostatní resorty, a pokud uplatní připomínky, předkladatel zákona je ze zákona povinen se jimi zabývat a řádně je vypořádat a Komora následně může hájit zájmy svých členů i v dalších stupních legislativního procesu.

Zároveň je to i velká zodpovědnost Komory, která dostala tímto vládním rozhodnutím možnost aktivně zasahovat do tvorby zákonů a jejich úprav. A velké poděkování patří všem členům Komory, kteří se několik let neúnavně snažili, aby Komora tuto možnost být součástí procesu tvorby legislativy měla.

Ing. arch. Marie Špačková
sekretář ČKA