V souvislosti s novým stavebním zákonem se stala aktuální i problematika lhůt upravených správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.). Vzhledem k tomu, že v běžné praxi architekta, zejména v souvislosti s výkonem inženýrské činnosti, je orientace a znalost v této problematice důležitá, uvádíme pro informaci přehled lhůt a pravidla pro počítání času, která s těmito lhůtami úzce souvisí.


Ve správním řízení se vedle lhůt stanovených zákonem vyskytují i lhůty stanovené správním orgánem, přičemž správní orgán může lhůtu stanovit pouze v případě, že ji nestanoví zákon.

Lhůty stanovené zákonem

Mezi zákonné lhůty patří především lhůty pro vydání a oznámení správního rozhodnutí uvedené v § 71 správního řádu, které platí obecně pro každé správní řízení, není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak (např. stavební zákon u staveb realizovaných na základě ohlášení stanoví lhůtu pro sdělení souhlasu stavebního úřadu 40 dní od podání ohlášení a pokud je navrhovaná stavba v rozporu s podmínkami stanovenými stavebním zákonem lhůtu 30 dní pro vydání rozhodnutí, kterým stavbu zakáže).

Podle § 71 správního řádu je povinností správního orgánu, vydat rozhodnutí bezodkladně. Nelze-li rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí ve věci do 30 dnů od zahájení řízení. K této době se automaticky připočítává doba až do 30 dnů, jestliže následuje ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat nebo doručovat veřejnou vyhláškou nebo jde o zvlášť složitý případ. Dále se připočítává doba nutná k provedení dožádání (dožádaný správní orgán provede úkon bez zbytečného odkladu, resp. do 30 dnů nebo ve lhůtě nezbytně nutné, kterou mu na jeho žádost poskytl nadřízený orgán), doba nutná ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Lhůty pro vydání rozhodnutí neběží po dobu nezbytnou k opatření údajů z úřední evidence (§ 6 odst.2 spr.ř.) a po dobu přerušení řízení, které správní orgán přerušil usnesením z důvodů uvedených v § 64 spr.ř. (např. současně s výzvou k odstranění nedostatků podání). Uvedené lhůty platí i v odvolacím řízení. K vyřízení stížnosti stanoví správní řád lhůtu 60 dnů, ve které musí být stěžovatel vyrozuměn o jejím vyřízení.

Lhůty určené správním orgánem

Pravomoc správního orgánu stanovit pro určitý procesní úkon lhůtu je obsažena v § 39 správního řádu. Správní orgán, kromě toho, že může stanovit lhůtu pouze v případech, kdy ji nestanoví zákon, může lhůtu stanovit jen, je-li toho zapotřebí, lhůta musí být přiměřená, nesmí ohrozit účel řízení a nesmí porušit rovnost účastníků. Určení lhůty se vydává formou usnesení, které se doručuje pouze tomu, komu je určeno (koho se jinak přímo dotýká). Odvolání nemá odkladný účinek. Na rozdíl od zákonných lhůt, může správní orgán k žádosti účastníka řízení lhůtu prodloužit, nedojde-li k porušení výše uvedených podmínek pro stanovení lhůty správním orgánem.

Pravidla pro počítání času

Pro všechny případy, bez ohledu na způsob jakým byla lhůta stanovena, platí:
- běh lhůty začíná dnem následujícím po dni, ve kterém nastala rozhodující skutečnost,
- připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den (to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin),
- v pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak (důkazní břemeno má správní orgán),
- lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání

- u věcně a místně příslušného správního orgánu,
- je-li v tento den podána provozovateli poštovních služeb poštovní zásilka
adresovaná věcně a místně příslušnému orgánu státní správy,
- v elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem,
- pomocí jakéhokoliv technického prostředku, který zajišťuje doručení příjemci
(dálnopis, telefax) za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno,
- nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného
správního orgánu, je lhůta zachována, je-li podání učiněno posledního dne lhůty u
správního orgánu vyššího stupně.

JUDr. Jiří Kadlec