Právní odpovědností rozumíme povinnost subjektu nést následky svého protiprávního jednání stanovené právními normami. Podle toho, zda osoba porušila povinnost stanovenou normami veřejného, nebo soukromého práva, rozlišujeme odpovědnost veřejnoprávní a soukromoprávní.


 

Právní odpovědností rozumíme povinnost subjektu nést následky svého protiprávního jednání stanovené právními normami. Podle toho, zda osoba porušila povinnost stanovenou normami veřejného, nebo soukromého práva, rozlišujeme odpovědnost veřejnoprávní a soukromoprávní. Veřejnoprávní odpovědnost dále dělíme na odpovědnost za přestupek, odpovědnost za jiný správní delikt a odpovědnost trestněprávní.

 

Trestněprávní nebo také trestní odpovědnost je odpovědností za spáchaný trestný čin. Trestní zákoník definuje trestný čin jako protiprávní čin, který trestní zákoník označuje jako trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Trestní odpovědnost může vzniknout pouze u fyzické osoby, která naplnila znaky skutkové podstaty trestného činu, dovršila 15. rok věku a byla při spáchání činu příčetná (u mladistvých pachatelů přistupuje dále podmínka dostatečné rozumové a mravní vyspělosti). Platí, že ke vzniku trestní odpovědnosti je třeba úmyslu, nestanoví-li trestní zákoník, že postačuje nedbalost. V závislosti na tom se trestné činy také (nově) dělí na přečiny a zločiny. Přečiny jsou nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, za něž trestní zákoník ve své zvláštní části ukládá trestní sazbu s maximální horní hranicí 5 let. Ostatní trestné činy jsou zločiny.

Další podmínky vzniku trestní odpovědnosti a výčet trestných činu obsahuje trestní zákoník č. 40/2009 Sb., účinný od 1. 1. 2010 (dále TZ). Zákon se skládá z obecné a zvláštní části. Obecná vymezuje zejména základy trestní odpovědnosti, obecné podmínky a náležitosti trestů a jejich ukládání a výkonu, podmínky zániku trestnosti a trestu. Zvláštní část obsahuje jednotlivé trestné činy rozdělené do třinácti hlav podle objektu, na něž trestné činy útočí.

 

Trestní odpovědnost představuje nejzávažnější druh odpovědnosti, která může u autorizované osoby vzniknout – nese s sebou potenciálně nejzávažnější následky a může působit vznik také dalších druhů odpovědnosti (např. občanskoprávní odpovědnost za škodu či pracovněprávní odpovědnost podle zákoníku práce).

Ve vztahu k výkonu profese autorizovaného architekta jsou relevantní zejména oblasti související s možným zanedbáním povinností, které může vést ke způsobením následků ohrožujících lidské životy, zdraví a majetek; dále trestné činy související s právem architekta k jeho autorskému dílu; v praxi se vyskytují trestné činy související s neoprávněným užitím autorského razítka či paděláním veřejné listiny a další. Níže vybíráme skutkové podstaty, k jejichž naplnění může v souvislosti s výkonem profese architekta docházet nejčastěji.

 

1.       Obecné ohrožení z nedbalosti § 273 TZ

Trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti se dopustí, kdo způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění. K takovému případu může dojít například, pokud architekt zanedbá či nesprávně provede statické posouzení stavby, následkem čehož dojde k jejímu zřícení.

Při naplnění skutkové podstaty obecného ohrožení hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. V případě porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání či povolání (případ, který se bude na výkon povolání architekta jistě vztahovat) bude pachatel potrestán odnětím svobody v rozmezí šest měsíců až pět let a v případě, že byla činem, kterým pachatel porušil důležitou povinnost vyplývající ze zaměstnání či povolání, způsobena smrt, pak se sazba trestu odnětí svobody pohybuje mezi třemi a deseti lety.

Na trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti se vztahuje ustanovení o tzv. účinné lítosti: trestnost činu zanikne, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezí nebo jej napraví nebo učiní o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu může být ještě zabráněno (oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu).

 

2.       Usmrcení z nedbalosti § 143 TZ

Skutková podstata dle § 143 TZ se týká neúmyslného zavinění smrti druhé osoby. Tato skutková podstata bude v praxi často konzumována skutkovou podstatou obecného ohrožení (tyto dva trestné činy nelze spáchat v souběhu). Je možné si představit situaci, kdy dojde vinou architekta k zanedbání podmínek bezpečnosti práce, následkem kterého přijde druhá osoba o život (a rozsah zanedbání nenaplní skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení). V takovém případě se bude při ukládání trestu aplikovat odstavec druhý, který stanoví, že spáchá-li pachatel tento trestný čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, bude potrestán odnětím svobody na jeden až šest let, případně třetí, dle kterého pokud pachatel hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy nebo hygienické zákony, bude potrestán trestem odnětí svobody v rozmezí dva až osm let.

Na stejném principu stojí také skutkové podstaty trestných činů ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 TZ) a těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 TZ)

           

3.       Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi § 270

Tato skutková podstata upravuje protiprávnost neoprávněného a nikoli nepatrného zásahu do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi. K takovým případům dochází v praxi poměrně často, zejména v situacích, kdy klient buď neuzavře s architektem smlouvu vůbec, nebo pouze na úvodní výkonové fáze s vědomím, že v okamžiku, kdy dosáhne účelu (vydání územního rozhodnutí, vydání stavebního povolení apod.) od smlouvy odstoupí a dokončení díla zadá za levnější peníze jiné firmě. V základní skutkové podstatě lze tento trestný čin potrestat trestem odnětí svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty; pokud tento čin vykazuje znaky obchodní činnosti či podnikání (např. pokud skutkovou podstatu naplní úmyslně jiný architekt), lze uložit trest odnětí svobody ve zvýšeném rozsahu šest měsíců až pět let.

Častější postupem, který představuje alternativu podání trestního oznámení ve věci zásahu do autorských práv, je občanskoprávní žaloba. V současné době je však civilně soudní postih pomalý a málo účinný, a trestní oznámení tak lze využít k větší razanci prosazení oprávněných nároků.

V úvahu přicházejí také další trestné činy čtvrtého dílu (trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu).

 

4.       Nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka § 349

 Trestný čin, jehož se autorizovaná osoba může dopustit, užívá-li autorizační razítko v době, kdy má pozastavenou či odňatou autorizaci, upravuje § 349 TZ. Skutková podstata zařazená do hlavy X, dílu čtvrtého stanoví, že kdo neoprávněně vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává pečetidlo státní pečeti nebo razítko orgánu veřejné moci s vyobrazením státního znaku nebo razítko, jehož otisk je povinnou součástí veřejných listin, anebo předmět způsobilý plnit jejich funkci, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

 

5.       Padělání a pozměnění veřejné listiny § 348

 Do stejné skupiny skutkových podstat patří také skutková podstata trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny. Trestného činu se dopustí, kdo padělá nebo podstatně změní obsah veřejné listiny v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo takovou listinu jako pravou užije nebo kdo takovou listinu opatří sobě nebo jinému nebo ji přechovává v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, případně kdo vyrobí, nabízí nebo prodá, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění veřejné listiny. Pachatel trestného činu v jeho základní skutkové podstatě může být potrestán trestem odnětí svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

 

6.       Dotační podvod § 212

Novou skutkovou podstatou zavedenou TZ 40/2009 Sb. je trestný čin dotačního podvodu. Dopustí se ho, kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí nebo kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel. Pachateli základní skutkové podstaty může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta či trest zákazu činnosti

 

Z dalších trestných činů, se kterými se lze při výkonu profese setkat, jmenujeme především trestný čin pomluvy (§ 187 TZ), podvod (§ 209 TZ), úvěrový podvod (§ 211 TZ), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TZ), neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 TZ), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243 TZ), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 TZ), neoprávněné podnikání (§ 251 TZ), zneužití informace a postavení v obchodním styku (§ 255 TZ), sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 TZ), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 TZ), zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 TZ), maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (§ 330 TZ), přijetí úplatku (§ 331 TZ), podplacení (§ 332 TZ), nepřímé úplatkářství (§ 333 TZ), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337 TZ), křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (§ 346 TZ), nepřekažení trestného činu (§ 367 TZ), neoznámení trestného činu (§ 368 TZ).

 

Eva Faltusová, ČKA