Česká komora architektů (ČKA) se znepokojením sleduje dlouhodobý i aktuální vývoj událostí kolem Libeňského mostu. Jednoznačně se vyslovuje pro zachování stávající podoby mostu formou citlivé rekonstrukce. ČKA dlouhodobě upozorňuje na výlučnost této dopravní stavby. Pro kubistické prvky, tedy ryze české specifikum, jež nemá ve světě obdoby, podporovala zapsání mostu na seznam nemovitých kulturních památek. ČKA konstatuje, že způsob, jakým se chováme v takovýchto kauzách, je i měřítkem naší kulturnosti a zodpovědnosti ve vztahu k městskému prostředí a jeho historii.


Rekonstrukci považuje Komora současně za praktičtější postup. Při postupné opravě částí mostu jej bude možné po celou dobu používat a nedojde tak ochromení dopravy mezi Prahou 7 a 8. Za zbytečné považuje Komora dříve zvažované rozšíření Libeňského mostu, neboť svou stávající kapacitou dostačuje. V aktuální podobě má, stejně jako řada dalších pražských mostů (Čechův, Mánesův, Palackého, Most legií...) příjemné lidské měřítko, které přispívá ke kráse Prahy. Aktuální kapacita a podoba mostu je navíc úzce provázána s urbanistickým řešením přilehlých čtvrtí.

Jen velmi obtížně si tedy dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním. Cílem sledujícím veřejný zájem by měla být rekonstrukce Libeňského mostu, kultivace jeho okolí a úspora veřejných financí. Pro rekonstrukci jednoznačně doporučujeme architektonickou soutěž. Dle našeho názoru a zkušeností je to nejvhodnější a přitom tradiční a prověřená metoda pro nalezení kvalitního řešení stavby či rekonstrukce. Architektonické soutěže na významné veřejné zakázky jsou známkou vyspělé společnosti. Předností soutěže je možnost porovnávat mezi sebou větší množství návrhů konkrétního řešení. Navíc, volba standardní architektonické soutěže u veřejného zadavatele je akcentována i v dokumentu Politika architektury a stavební kultury, který byl přijat vládou ČR v roce 2015. I z tohoto důvodu pro nás není akceptovatelné současné prosazování zbourání mostu a řešení novostavby bez architektonické soutěže.

Libeňský most od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň a vychází z architektonického návrhu Pavla Janáka (1882–1956 ), autora tak významných realizací jako je např. Palác Adria v Praze (1925), Škodův palác v Praze (1926), hotelu Juliš na Václavském náměstí v Praze (1933), Krematoria v Pardubicích (1923) či Hlávkova mostu v Praze (1912). Konstruktérem stavby je mostní stavitel František Mencl.

Ivan Plicka, předseda ČKA