Česká komora architektů sdružuje vedle architektů a urbanistů také krajinářské architekty. Společně jsme s velkým překvapením a zásadním znepokojením zaregistrovali usnesení o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), přijaté 5. října 2020 vládou České republiky. Tento záměr jsme nejen my považovali za mrtvé dítě minulé doby, podobně jako bylo obracení toků řek, poroučení větru a dešti a další megalomanské projekty vládců totalitních režimů. Nebýt trvalé snahy současného prezidenta, zůstal by tento nápad navždy pohřbený v archivech. Považujeme za nepřijatelné, aby česká vláda, vedena málo srozumitelnými snahami vyhovět prezidentovi a zájmovým lobby, bez náležité společenské a skutečně odborné diskuse, projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho prvé části. Stále méně využívaná vodní doprava není argumentem k jeho realizaci, natož vodohospodářská hlediska či zaštiťování se adaptací na klimatické změny a zájmy ochrany krajiny a přírody. A to zejména nyní, v době hluboké ekonomické krize vyvolané koronavirem, s půlbilionovým deficitem státního rozpočtu letos a zřejmě i v příštím roce. V době, kdy nemáme dostatek prostředků na přechod Česka na moderní inovativní ekonomiku 4.0, která vyžaduje investice do vzdělání, moderních technologií a zejména skutečnou adaptaci na klimatickou změnu. Je navíc velmi pravděpodobné, že příští vlády přípravu DOL jako neekonomického projektu zastaví, a tak budou zmařeny stamiliony korun z veřejných prostředků za zbytečné přípravné práce.


Odborná veřejnost, naposledy v Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť, počátkem října t. r., uvádí odborné závěry šetření a odborných studií, z nichž vyplývá, že se jedná o projekt, který by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. V tomto duchu se vyjadřuje i usnesení Senátu Parlamentu ČR z jednání ze dne 14. června 2019, které žádá,  aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura provedená nestrannými zahraničními experty.

Životní prostředí v ČR potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality. Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil. V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně smyslu rozvoje vodní dopravy. V takové situaci je nezodpovědné plánovat projekty za stovky miliard s trvalým negativním dopadem na krajinu i prosperitu společnosti.