Po podpoře cenné budovy havířovského nádraží stojí veřejnost před jinou reálnou hrozbou, a sice že z koloritu Frýdku-Místku zmizí další industriální stavba – Slezan, bývalá přádelna bavlny firmy A. Landsberger.


Slezan


Tisková zpráva ČKA, 5. března 2014

V minulém týdnu Česká komora architektů informovala o svém záměru podpořit cennou budovu havířovského nádraží, postavenou v tzv. bruselském stylu. Tento týden bohužel veřejnost stojí před jinou reálnou hrozbou, a sice že z koloritu Frýdku-Místku zmizí další industriální stavba – Slezan, bývalá přádelna bavlny firmy A. Landsberger.

Situace je o to naléhavější, že s likvidací budovy se má začít již v tomto týdnu. Českou komoru architektů o tom prostřednictvím jejího Facebooku informoval architekt Martin Foldyna. Budovu č. 7, známou jako „sedmička“, si přitom přeje zachovat většina místních. Ti se obávají toho, co by mohlo na místě, kde Slezan stojí, vyrůst. O tom, že veřejnosti není osud Slezanu lhostejný, svědčí rovněž vznik petice, v níž veřejnost vyjadřuje přání, aby byla budova zachována.

ČKA zároveň konstatuje, že průmyslová stavba, která je svou podobou naprosto charakteristická, měla být prohlášena za kulturní památku. Tato žádost však byla v květnu loňského roku Ministerstvem kultury zamítnuta se zcela opačným odůvodněním – že stavba je standardní a ničím výjimečná. Místopředseda České komory architektů Josef Smutný dodává: „Namísto ochrany našeho prostředí připomíná chování odpovědných českých institucí spíše letecký bombardovací svaz nepřátelských vojsk. Ze stanovisek odborných pracovišť Magistrátu Frýdku-Místku a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k návrhu na prohlášení areálu Slezanu za kulturní památku vyplývá, že si této stavby nelze vážit, protože nemá zachovaný interiér a do části objektu bylo stavebně zasaženo. Obsah dokumentů se přitom neshoduje s možným vizuálním posouzením objektu. Z tohoto důvodu ČKA do doby rozhodnutí soudu na základě veřejně přístupných nezávislých odborných stanovisek podporuje zastavení demolice.“

Odborníci v oblasti architektury, které ČKA sdružuje, jsou naopak přesvědčeni o tom, že stát by o tovární budovy tohoto typu měl projevovat zvýšený zájem. Pozitivní příklady z poslední doby, jako je např. rekonstrukce industriální budovy Classic 7 v pražských Holešovicích nebo Uhelný mlýn v Libčicích nad Vltavou, který získal ocenění Grand Prix architektů 2013, ukazují, že vhodně zvolená rekonstrukce těmto starým továrním budovám dokáže vrátit jejich jas a zpřístupnit je opět veřejnosti. Všechny tyto ukázky kvalitní a citlivé rekonstrukce by si Moravskoslezský region určitě zasloužil. „ČKA považuje za zásadní hlas odborníků. Ten musí být vyslyšen nyní, nikoliv po zbourání, kdy už nebude co řešit. Považujeme za zásadní, aby se nevratná rozhodnutí obecně činila až po debatě s odbornou i laickou veřejností. Jednání ve skrytu bez debaty jsou netransparentní a vyvolávají otázku, komu prospějí. Bourání staveb je přirozenou součástí nakládání s architekturou, tedy vystavěným kulturním prostředím. Vždy však musí být zřejmé, že výsledkem bude lepší prostředí,“ doplňuje předseda ČKA Petr Lešek.

ČKA aktivně spolupracuje s Asociací pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR
a jinými odbornými institucemi. Výsledkem tohoto jednání je, že jednou z možností, jak tovární budovu zachránit, je podání předběžného návrhu na zastavení stavby z důvodu účelové statické zprávy. Právník správy nemovitostí Slezanu Luděk Korč v článku pro idnes.cz uvedl: „Na základě posudku statika byly dvě možnosti. Buď se budova kompletně zrekonstruuje, anebo zbourá.“ Česká komora architektů
se však obává, že se v tomto případě mohlo jednat o manipulativní rozsudek na objednávku s cílem získat lukrativní prostory v centru města. Proti tomuto neprůhlednému procesu návrhu demolice se ČKA ostře vymezuje a bude žádat přezkoumání odborné kvality stanovisek vydaných v rámci návrhu na prohlášení za kulturní památku a také přezkoumání dokumentů, sloužících jako podklad pro demoliční řízení.

 

 

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮ

ČKA je samosprávním profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR.

 

 

KONTAKTY PRO MÉDIA

Zuzana HOŠKOVÁ, tisková mluvčí České komory architektů
e-mail: zuzana.hoskova@cka.cc, mobil: +420 608 427 516

Tisková zpráva v PDF ke stažení >>