ČKA se ztotožňuje s cíli novely zákona o hospodaření energií. Hodnocení energetické náročnosti budov považuje za společnosti prospěšné.


Úprava zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, vyplývá z implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (někdy také nazývaná EPBD 2). Na upravený zákon bude navazovat novela vyhlášky č. 148/2007 Sb. (dosud v přípravě), navazujícím předpisem je i loni revidovaná norma ČSN 73 0540-2.

Evropská směrnice vychází z politického rozhodnutí, že vyšší energetická účinnost přinese společnosti celkový prospěch (snížení závislosti na dovozu energie, zlepšení bezpečnosti, zpomalení změn klimatu, oživení průmyslu a technologií souvisejících s energiemi). ČKA to považuje za zcela správné. Jde však o to, aby při implementaci do jednotlivých předpisů nebyly konkrétní požadavky stanoveny přehnaně přísně nebo neopodstatněně detailně. To by mohlo omezovat hledání jiných možností, jak šetřit energií - legislativních, provozních, technických i architektonických.

Energetická úspornost staveb je komplexním tématem. Má jak řadu technických aspektů, tak aspekty architektonické i kulturní. Obzvlášť citlivá situace je u rekonstrukcí staveb. U každé jednotlivé stavby je nezbytné komplexně zvažovat hierarchii hodnot, a to v dlouhodobém horizontu.

Hodnocení energetické náročnosti budov a pořizování průkazů (PENB) jsou povinné již několik let. Jejich součástí je tzv. energetický štítek, tedy grafické vyjádření energetické náročnosti domu. Energetický štítek klasifikuje budovy do sedmi kategorií A – G od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Dobře se štítky osvědčily u domácích spotřebičů, protože pomáhají spotřebitelům zorientovat se v kvalitě výrobků. Návrh zákona je nyní zavádí do oblasti obchodů s nemovitostmi a pronájmů. Není důvod se jich obávat ani v této oblasti, naopak se pravděpodobně rovněž stanou dobrou pomůckou při orientaci na trhu.

Evropská směrnice EPBD 2 ani návrh zákona nenutí k rekonstrukcím ani veřejný sektor ani soukromníky, jak nepřesně uvádí prezident ve svém vetu. Zákon však přikazuje splnění určitých hodnot energetické úspornosti, když už se vlastník k renovaci rozhodne, a to na tzv. nákladově optimální úrovni. To je nový pojem, který zavedla směrnice. 

Aplikace zákona o hospodaření energií by podle názoru prezidenta vedla k výraznému prodražení výstavby nových veřejných budov i soukromých bytů a domů. Dosavadní naše ani zahraniční zkušenosti s realizacemi a provozem energeticky úspornějších budov však tuto obavu nepotvrzují. Náklady na stavbu sice mohou být o něco vyšší, ale díky úspornému provozu se v dohledné době vrátí.

Stavby, zejména financované z veřejných peněz, by měly být dlouhodobě udržitelné. Podmínkou takové stavby je kvalitní architektonické a technické řešení. Jen taková stavba bude přínosem pro okolní prostředí, nezestárne morálně ani fyzicky, bude ji možno hospodárně provozovat. 

ČKA je zákonem č. 360/1992 Sb. pověřena péčí o vystavěné prostředí. Autorizovaní architekti, které Komora sdružuje, jsou povinni ctít veřejný zájem a respektovat přírodní a kulturní hodnoty. ČKA je přesvědčena, že se všemi zdroji, duchovními i materiálními, které má společnost k dispozici, je potřeba dobře hospodařit. V tomto smyslu se ČKA naprosto ztotožňuje s cíli novely zákona o hospodaření energií.

 

David Mareš, Tomáš Bezpalec, členové Pracovní skupiny sustainability ČKA

V Praze 21. 8. 2012

 

Psáno pro časopisy Development News a Energeticky soběstačné budovy