Po dlouhé nemoci zemřel 23. listopadu 2011 Doc. Ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c., který patřil mezi mimořádné osobnosti české architektury 20. století.


Narodil se 23. 2. 1924 v Praze. Zde také vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1945–49). Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Po řadě raných projektů výrobních závodů, škol, obytných souborů získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu (1963–71, spolu se Z. Zachařem a Z. Patrmanem), za nějž obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (UIA).

Mezi další významné realizace patří vysílače v Súdánu, Jemenu, vyrovnávací vodárenská věž v Praze na Dívčích hradech, meteorologická věž v Praze-Libuši a dále pak budova s koncertní síní v Teplicích (dokončená 1986), za níž získal Grand Prix bienále Interarch v Sofii v roce 1989. Z pozdějších staveb uveďme např. rekonstrukci budovy DAMU v Praze z roku 1999, či divadlo Husa na provázku v Brně z roku 1993.

Architekt Hubáček obdržel Poctu ČKA 2005. V odůvodnění poroty se píše: „Karel Hubáček, muž jiskřivého ducha a širokého kulturního rozhledu, vynikal vždy invenčností svých návrhů a neústupností při prosazování skutečné architektury i v dobách, které jí vůbec nepřály. I díky tomu tvorba ateliéru SIAL svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech. Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí“.

V roce 1969 založil spolu s Miroslavem Masákem tzv. Školku SIAL, jedinečné sdružení mladých tvůrčích architektů, kteří později významně zasáhli do vývoje české architektury nebo se uplatnili v zahraničí. Ve výchovném působení pokračoval i po roce 1989 na nové Fakultě architektury v Liberci. Za svou tvorbu Karel Hubáček obdržel i cenu Obce architektů za celoživotní dílo, Herderovu cenu a čestný doktorát ČVUT.

MP

 

Odůvodnění Pocty ČKA 2005

Publikace