Architektonické soutěže se staly tématem několika prací či výzkumných projektů. Vybíráme z nich jednu dizertaci a jeden projekt určený studentům architektury.


Metoda architektonické soutěže jako nástroje plánování veřejného prostoru

Autorka práce: Ing. arch. Eva Špačková, Ph.D.
Školitel: prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc.
Doktorský studijní program stavební inženýrství
Studijní obor městské inženýrství a stavitelství
FAST VŠB – TU Ostrava
Ostrava 2013

Cílem dizertační práce bylo vyhodnocení metody výběru nejvhodnějšího architektonického návrhu formou architektonické soutěže. Výzkum byl zaměřen na architektonické soutěže, jejichž předmětem byly úpravy veřejných prostranství a stavby určené pro využití veřejností.

Výzkum byl proveden na vzorku architektonických soutěží, které proběhly od roku 2002 do roku 2012 v rámci soutěže o Cenu Petra Parléře, vyhlašované Společností Petra Parléře. Soutěž vznikla v roce 2002 jako veřejně prospěšný projekt s akcentem na prezentaci a propagaci možností architektury při obnově veřejných prostranství a probíhá po více než deset let podle podobných pravidel. Dizertační práce mapuje historii soutěže o Cenu Petra Parléře a zkoumá aplikaci jejích výsledků. Jádrem výzkumu byla případová studie této konkrétní soutěže, jejímž cílem bylo zjistit podrobnější informace o soutěži od jejích účastníků formou dotazníku, kterým byli osloveni vítězové soutěže a všechna města, která ze soutěže získala oceněné návrhy. Výzkum se zaměřil na to, jestli je možné určit, jaké faktory v průběhu soutěže ovlivňují úspěch výsledku a jak hodnotí soutěž oslovení autoři soutěžních návrhů a zadavatelé soutěžních témat z měst.

Odpovědi na základní otázky výzkumu potvrdily smysluplnost této soutěže jako součásti spektra architektonických soutěží. Soutěž o Cenu Petra Parléře obohatila českou soutěžní kulturu o model soutěže, který pomáhá městům vyzkoušet si architektonickou soutěž za výhodných ekonomických podmínek a bez rizika velkých ztrát při neúspěchu. Potvrdilo se, že města, která si soutěž jednou vyzkoušela, dále tuto formu výběru nejlepšího architektonického řešení využívají. Na druhou stranu s sebou metoda architektonické soutěže nese problémy a rizika pro všechny účastníky. Při přípravě soutěže, v jejím průběhu i při využití výsledků je možné vhodným postupem tato rizika a problémy zmírňovat a odstraňovat.

Celý text práce (12,5 MB) >>

 

Projekt „pražské soutěže postaveNÉ“, 2007

Vedoucí projektu: Mgr. A. Zdena Zdeníčková, Ph.D.

Projekt „Pražské soutěže postaveNÉ“ vznikl jako krátký třítýdenní úkol pro studenty Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Projekt byl z části iniciován vleklou diskusí kolem stavby Národní knihovny na Letné, diskusí, jejíž argumenty z našeho pohledu postrádají dostatečný faktografický podklad, který by při tak závažné otázce jistě neměl chybět.

Projekt zároveň vznikl i jako podklad pro zamyšlení nad zákonitostmi vývoje města, nad jeho křižovatkami a mezníky, nad možnostmi / variantami, kterými se město mohlo ubírat, kdyby například v určitém bodě bylo učiněno jiné rozhodnutí či kdyby se postavilo to, co bylo plánováno a čemu zabránily politické či jiné okolnosti.

Město ve výsledné podobě je vždy formováno mnoha faktory, z nichž asi nejvýraznější je – z hlediska bytí či nebytí stavby, rozhodování o stavění či nestavění, vytyčování stavebních záměrů – politický vývoj a události. Město je odkázáno například i na to, zda politické dění či život města ovlivňuje výrazná, osvícená osobnost s vizí, nebo spolčení alibistických prospěchářů hledajících pouze vlastní okamžitý profit.

Každá nová budova reaguje na kontext místa – okolních staveb a terénu, na objemy hmot, členitost, prostor, výraz, urbanistické záměry, styl. Proto lze předpokládat, že pokud by v určitém místě vznikla jiná stavba, než se ve výsledku stalo, další stavební změny, které by se v jejím okolí udály, by na ni reagovaly a na ně by reagovaly další. Vliv postavené budovy se tak dá přirovnat k tlakové vlně šířící se z epicentra výbuchu (v tomto případě výbuchu nové tvůrčí energie). Čím kvalitnější, nápaditější stavba, tím větší tlaková vlna. Další nové budovy vyvolávají další vlny a jejich interakce ovlivňují vývoj města. Tak se může stát, že jedna nová výrazná kvalitní stavba oživí celé město.

V našem projektu vycházíme z hypotetického předpokladu, že v minulých architektonických soutěžích, které v Praze proběhly, byl jiný vítěz a že se tato stavba realizovala. Studenti berou tuto fiktivní událost jako fakt, od kterého odvíjejí své zamyšlení nad tím, kam by se díky vlivu této stavby město vyvíjelo. Mezi projekty, které dostali k dispozici, jsou jak stavby kvalitní a odvážné, tak konzervativní a nevýrazné. Je tedy zajímavé sledovat, jak které ovlivňují fantazii tvůrců a jak mohly přetvořit město.

Celý text projektu (12,5 MB) >>

 

Celé práce jsou zveřejněny se souhlasem autorek.