ČKA vyjádřila opakovaně nesouhlas se zadáváním veřejné zakázky opakovaným procesem zadávání na jednotlivé stupně projektové dokumentace. Považuje tento způsob za nesprávný a nezákonný. V případě, že se ČKA setkala s takovou investiční akcí, snažila se vypisovateli vysvětlit nesprávnost jeho postupu a poté zaslala své stanovisko. Dovolujeme si přetisknout jeho část.


Příklad:
V konkrétním městě se konala architektonická soutěž formou paralelního zadání na základě výzvy několika architektonickým kancelářím. Na základě této soutěže-paralelního zadání vznikla čtyři prokazatelná autorská díla; skutečnost mimo jiné ověřitelná právě tím, že jednotlivá pojetí se od sebe liší a autorský přístup k řešení revitalizace je prokazatelně individuální. Pro hodnocení předložených autorských návrhů byla určena porota ve složení zaručujícím vysoce kvalifikované posouzení a rozhodnutí, které tato porota následně také vydala. Z definice podané mezinárodními konvencemi a akceptované českým právním řádem se díly chráněnými autorským právem (díly autorskými) rozumí „všechny výtvory z literární, vědecké a umělecké oblasti, bez ohledu na způsob nebo formu jejich vyjádření, jako: knihy, brožury a jiná díla písemná; přednášky, proslovy, kázání a jiná díla téže povahy; dramatická nebo hudebně dramatická díla; choreografická díla a pantomimy; hudební skladby s textem nebo bez textu; filmová díla, jimž jsou postavena na roveň díla vyjádřená způsobem obdobným filmu; díla kreslířská, malířská, architektonická, sochařská, rytecká, litografická; fotografická díla, jimiž jsou postavena na roveň díla vyjádřená způsobem obdobným fotografii; díla užitého umění; ilustrace, zeměpisné mapy; plány, náčrty a plastická díla zeměpisná, místopisná, architektonická nebo vědecká“. Z výše citovaného je zřejmé, že architektonické dílo podléhá zvláštnímu právnímu režimu, který je vymezen celou řadou ustanovení autorského zákona a výslovně je v této souvislosti upraven v ustanovení § 2 odst. 1, kde se uvádí, že předmětem autorskoprávní ochrany je „dílo architektonické včetně díla urbanistického“; významnou součástí téhož ustanovení je v odstavci 3 uvedené určení, že „právo autorské se vztahuje na dílo dokončené i na jeho jednotlivé vývojové fáze nebo části“. Vymezení podané v § 2 odst. 1 pouze zpřesňuje, že se dílem architektonickým rozumí i dílo urbanistické, což ovšem vyplývá již dnes z jiných právních předpisů, zejména ze zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů – jak je uvedeno níže.

Rozlišujícím znakem, zda se jedná o autorské dílo či nikoli, je (jak bylo výše řečeno) vlastní osobní tvůrčí individuální a původní přínos k řešení, na jehož základě lze takové dílo rozlišit mezi díly obdobného charakteru, vykazujícími znaky díla autorského v celém rozsahu, neboť se jedná o osobitý, tvůrčí, ve sdělitelné formě projektu stavby provedený celek tvarový, dispoziční, materiálový, technologický a provozní. Nepředstavuje tedy pouze vnější tvar sám, nýbrž veškeré prvky, které jako tvůrčí autorský projev vedly k určitému osobitému řešení – objektivně vnímatelnému výsledku. Celistvý obsah díla pochopitelně netvoří pouze prvky autorskoprávně jedinečné, nýbrž i prvky „volné“, to jest takové prvky, které samy o sobě a izolovaně sice autorskoprávní ochraně nepodléhají (materiál, technologie, provoz a podobně), avšak užity jedinečně a autorsky původně v celku autorského díla jsou nepochybně autorskoprávně chráněny. Užije-li někdo nepokrytě dílo jiného autora, zejména užije-li projekt, popřípadě ukončené dílo bez autorova souhlasu ke zpracování dalších fází projektové dokumentace, popřípadě projektu jeho rekonstrukce, dopouští se nepochybně přestoupení výše citovaných ustanovení autorského zákona. V dotazovaném případě je mimo pochybnost, že studie stavby byla a je autorským dílem a splňuje veškeré znaky stanovené autorským zákonem pro individuální určení a rozlišení tohoto díla mezi díly jinými.

Jak z uvedeného (i z logiky věci) plyne, vztahuje se ochrana autorských práv na celek i na jednotlivé části architektonického díla. Tomuto názoru dává výslovně za pravdu i znění nové právní úpravy, kde se v ustanovení § 2 odst. 3 výslovně stanoví, že „právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části…“ Autorství je skutečnost, která prostupuje víceméně nerozlišitelně všemi fázemi činnosti architekta. Ve vztahu k projektování pak je nutno aplikovat tuto zásadu na jednotlivé výkonové fáze projektování, jimiž jsou fáze návrhu (studie), fáze projektu pro územní rozhodnutí, fáze projektu pro stavební povolení, fáze projektu pro provedení stavby, fáze autorských technických dozorů nad souladem architektonického díla a prováděné stavby a konečně fáze doku-mentace skutečného provedení díla a uvedení stavby do provozu. Lze pochopitelně obecně konstatovat, že autorský přínos má v různých fázích různou intenzitu – nepochybně nej-mocnější v úvodních fázích projektování, jistě méně výraznou v závěrečných fázích provádění stavby – nicméně platí, že stavbu je nutno sledovat až do jejího dokončení a že je za-časté nutno z důvodů velmi rozmanitých některé záležitosti dopracovávat a domýšlet i v průběhu samotného jejího provádění.

Autor má právo (v souladu s ustanovením § 12 autorského zákona) své dílo užít, popřípadě udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu práva autorské dílo užít; jiná osoba může tedy autorské dílo užít výlučně se souhlasem autora (autorů/spoluautorů), s výjimkami stanovenými autorským zákonem samým. Poskytnutí oprávnění užít autorské dílo nelze ovšem vynutit; zároveň platí, že ani případným poskytnutím tohoto oprávnění ovšem právo užít toto dílo autorovi samému nezaniká. Vzniká mu toliko povinnost strpět zásah do práva autorské dílo užít jinou osobou, a to v rozsahu sjednaném ve smlouvě. Pro postup druhým způsobem však není žádný rozumný důvod (domněnka možné slevy, to jest dosažení nižší ceny, jednak neodpovídá skutečnosti, bude-li do nabídky započtena též případná kompenzace licenčních práv, jednak je na místě důvodná obava – opakovaně potvrzovaná – že vý-sledné dílo bude nejen poškozeno a do značné míry znehodnoceno, ale též podstatně dražší, o čemž lze snést jen z poslední doby celou řadu důkazů, viz například Justiční palác v Brně).

Z popsaného je zřejmé, že byly naplněny podmínky vzniku autorského díla, které je vždy dílem jedinečným a na něž se vztahuje ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 121/20000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě lze pro zadání dalších navazujících stupňů projektové přípravy stavby, zadání stavby a jejího provedení a uvedení do provozu užít ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) a zadat zakázku formou jednacího řízení bez uveřejnění, to jest vyzvat autory vybraného řešení k uzavření smlouvy na provedení všech navazujících standardních profesních výkonových fází, neboť zákon výslovně stanovuje, že „(4) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže a) veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem...“. Jak je z uvedeného i z dalších věcných a právních souvislostí zřejmé, autorské právo jakožto právo k duševnímu vlastnictví je právo výhradní, a umožňuje tudíž postup podle shora citovaného ustanovení. Bylo-li v návrhu smlouvy před soutěží sjednáno jinak (pod tlakem okolností), nutno takové ustanovení považovat za problematické, právně sporné a překonatelné jeho zrušením vzájemnou dohodou ve shora naznačeném smyslu.


Závěr:

Studie daného území (stavby) je nepochybným autorským dílem, oceněným v soutěži s dalšími autorskými díly, a v celém rozsahu podléhá autorskoprávní ochraně. Zásah do tohoto díla, jakož i podmínky užití tohoto díla třetími osobami je právem autora. Z uvedeného a ze skutečnosti, že výběr díla byl proveden způsobem veřejně kontrolovatelným, plyne, že k provedení zakázky na vypracování předprojektové, projektové a zadávací dokumentace stavby, jakož i výkonu autorského dohledu nad jejím provedením a uvedením stavby do provozu a užívání je oprávněn autor studie jako jediný subjekt a v tomto smyslu je naplněno ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, resp. důsledně implementována Směrnice EP a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění Směrnice č. 2005/75/ES ze dne 16. listopadu 2005.


Jiří Plos