Na základě výzvy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ředitele Odboru kartelů Mgr. Igora Pospíšila, po-skytla 20. října 2009 Česká komora architektů požadované informace a podklady o architektonických soutě-žích. ÚOHS se snažil prošetřit postup Komory v souvislosti s aplikací Soutěžního řádu ČKA, především pak § 6, 7, 8 a 12, s ohledem na možné porušení § 3 odst. 1 zákona a čl. 81 smlouvy o založení Evropského spole-čenství. Dopisu předcházelo společné jednání zástupců ÚOHS a ČKA dne 16. září 2009, na němž byli za ČKA přítomni Dalibor Borák, Petr Všetečka a Jiří Plos. Na tomto jednání byl shrnut základní smysl architektonic-kých soutěží. Protokol ze zasedání je k dispozici v Kanceláři ČKA.


Architektonické a urbanistické, jakož i konstrukční soutěže představují standardní formu zadávání veřejných zakázek již několik století, přičemž nejméně 160 let tvoří zadávání veřejných zakázek touto formou ucelený systém, jehož pra-vidla jsou stabilizována a víceméně identicky sdílena všemi vyspělými zeměmi euroatlantického prostoru, neboť josu veřejně nejlépe kontrolovatelná a nejprůhlednější. Zvláštnost architektonických a urbanistických soutěží spočívá v obvyklé a pochopitelné snaze zadavatele nechat si architektem, urbanistou či inženýrem prokázat nejen jejich obec-nou způsobilost zhotovit zakázku, nýbrž jejich speciální odbornou způsobilost zvládnout zcela konkrétní zadání a pro-kázat schopnost vlastního individuálního tvůrčího řešení pro danou lokalitu a pro daného klienta – což nemusí být obecným průkazem jeho odborné způsobilosti vždy jednoznačně dáno. Určujících faktorů speciálních je celá řada a mezi nimi zdaleka ne poslední je vztah ke klientovi, shodnost nebo blízkost názoru estetického, provozního a uživatel-ského a schopnost vzájemně spolupracovat.

V mezinárodním měřítku je uznávaným předpisem pro konání architektonických soutěží Revidované doporučení pro mezinárodní architektonické a urbanistické soutěže, schválené na plenárním zasedání na 20. schůzi UNESCO v Paříži 27. listopadu 1978, popřípadě Pokyny a doporučení pro organizátory – příloha k předpisům pro meziná-rodní soutěže v architektuře a plánování měst, schválené a vydané UIA (Mezinárodním svazem architektů), resp. Competition Rules of Architects’ Council of Europe (ACE) – Recommendations. Vedle těchto základních mezi-národních pravidel si jednotlivé státy (obvykle prostřednictvím profesních sdružení) schvalují vlastní soutěžní pravidla; za jiné uvádíme například:
 Grundsätze und Richtlinien für Wettbewerbe auf den Gebieten der Raumplanung, des Städtebaues und des Bauwesens (Německo),
 Wettbewerbsordnung der Architekten (Rakousko),
 Règles des Concours d’Architecture (Francie),
 Regole delle Concorsi di Architettura (Itálie),
 Architectural competitions of RIBA a RTPI (Velká Británie),
 Competition Rules of Finnish Association of Architects (Finsko),
 Competition Rules of Danish Architects (Dánsko),
 Competitive tendering for building work [RAIA (Austrálie) či AIA (USA)],
 Architectural and Design Competitives (Japonsko).

V České republice se tak stalo na základě zmocnění obsaženého v § 23 odst. 6 písm. s) a § 25 odst. 4 písm. b) záko-na č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, Soutěžním řádem České komory architektů (dále jen „SŘ ČKA“). Obdobný dokument byl vydán v souvislosti s veřejnými zakázkami a jejich zadáváním ve Slovenské re-publice, a to jednak
 vyhláška ÚVO č. 158/2006 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o druhoch súťaží o návrhov v oblasti architektú-ry, územného plánovania a stavebného inžinierstva, o obsahu súťažných podmienok a o činnosti poroty, jednak
 Súťažný poriadok SKA z 18. mája 2007.
S výše uvedenými dokumenty je vnitřní řád ČKA kompatibilní. Podrobnější výklad k evropským podmínkám konání architektonických soutěží viz též publikaci Architekturwettbewerbe in Europa, vydanou v Německu, jakož i národní webové stránky se soutěžními pravidly a přehledem konaných soutěží (viz přílohu).

Doplňující odpovědi na dotazy vznesené ÚOHS

1.a Jakým způsobem se dozvídáte o soutěžích o návrh ve smyslu ustanovení § 102 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zadávaných v České republice?
Informace o veřejných zakázkách získáváme z řady různorodých zdrojů, nejčastěji však z Informačního systému o zadávání veřejných zakázek (www.isvzus.cz), od autorizovaných architektů, kteří upozorňují na zakázky, které se jim zdají být v nepořádku, popřípadě o kterých jsou informováni a prostředkují kontakt profesní samosprávy se zadavate-lem. Velmi často jsme též dotazováni přímo zadavateli samými se žádostí o expertní pomoc při přípravě soutěže.

1.b Když se dozví ČKA o zadané soutěži o návrh, jaký je její další postup?
Postup v konkrétní věci vždy souvisí se stavem, ve kterém se příprava soutěže nebo soutěž nalézá. Kancelář se sna-ží získat co nejvíce informací z dostupných veřejných zdrojů a také přímo od zadavatele. Dle zjištěných informací se potom odvíjí další postup; je-li Komora informována v období příprav, poskytuje veškeré nezbytné (zpravidla zadava-telem vyžádané) konzultační expertní služby. V případě soutěží neregulérních osloví zadavatele, vysvětlí mu důvody, pro které shledává soutěž neregulérní, a navrhne ve věci nápravy postup.

2. Sdělte, prosím, které soutěže a proč považuje Komora za neregulérní?
Neregulérní soutěže o návrh jsou takové soutěže, ve kterých se objevuje některý z následujících nedostatků: absence cen a odměn, absence nebo nevyvážené složení poroty, termín předložení soutěžních návrhů (soutěžní lhůta) je krat-ší než 6 týdnů, nedostatečné vymezení předmětu soutěže, absence nebo nedostatečnost soutěžních podkladů, ne-jasný způsob hodnocení a hodnoticí kritéria, nejasný způsob nakládání s návrhy, absence ustanovení o právech a povinnostech zadavatele a soutěžících, absence ustanovení zajišťujících zachování anonymity a podobně (viz Sou-těžní řád ČKA).

3.a Jaký je zpravidla postup zadavatele soutěže o návrh v případě, že vyhlášená soutěž byla ze strany ČKA označena za neregulérní?
V závislosti na závažnosti nesouladu s platným právem a soutěžními standardy je zadavateli doporučeno dodatečně upravit a doplnit soutěžní podmínky nebo soutěž zrušit a vyhlásit soutěž novou, která bude v souladu s platnými práv-ními předpisy. V některých případech zadavatel doporučení přijme. V jiných případech zadavatel i přes vydanou nere-gulérnost v soutěži pokračuje. V takovém případě obvykle riskuje neúčast architektů nebo účast významně oslabenou o kvalitní architektonické kanceláře.

3.b Probíhají v takovém případě nějaká jednání ČKA se zadavatelem?
V nedávných dobách ihned po obdržení informace o konání neregulérní soutěže kontaktovala Kancelář zadavatele, vysvětlila mu pochybení, kterých se dopustil. Jestliže byla dobrá vůle na straně zadavatele tuto situaci napravit, byly předány soutěžní podmínky Pracovní skupině pro soutěže (poradní orgán Představenstva ČKA), která navrhla způsob nápravy. Poté byl zadavatel kontaktován s tímto návrhem a podrobně s ním byl problém opakovaně diskutován a dů-kladně vysvětlován. Jestliže i poté způsob nápravy zamítl, teprve potom byla vydána neregulérnost. Tento postup byl ale obvykle velmi zdlouhavý, proto PS pro soutěže přistoupila k jiné praxi – neregulérnost vydává ihned, jakmile se o konání neregulérní soutěže dozví. V případě úpravy soutěžních podmínek dle Soutěžního řádu ČKA je potom vydána regulérnost právě k těmto soutěžním podmínkám.

4.a Je-li Komoře známo, zda někdy došlo k situaci, kdy zadavatel ignoroval rozhodnutí Komory o neregulér-nosti soutěže o návrh a tuto soutěž přesto uskutečnil?
V některých případech zadavatel neuposlechne výzvy k nápravě a doporučení Komory a soutěž proběhne do konce. V těchto případech se ale soutěže nemohou účastnit autorizované osoby. Toto se stalo v případě architektonické sou-těž na zpracování soutěžního návrhu Novostavba budovy laserového centra ELI v Dolních Břežanech, kterou vyhlásil Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., a o které se ČKA dozvěděla jak z Informačního systému o zadávání veřejných zaká-zek, tak i od autorizovaných architektů (a o které podala Komora informaci a podnět k prošetření při ústním projednání na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže). ČKA upozornila zadavatele na pochybení, důkladně mu vysvětlila ne-vhodnost některých postupů, i přes to zadavatel odmítl soutěžní podmínky upravit.

4.b Zúčastnili se někdy autorizovaní architekti soutěže, kterou Komora označila za neregulérní?
Ve většině případů se soutěže autorizované osoby neúčastní, ale zcela vyloučit tuto možnost nemůžeme.

4.c Následovalo v takovém případě disciplinární řízení, resp. může následovat disciplinární řízení pro archi-tekta účastnícího se takové soutěže?
Ano, v takovémto případě může následovat disciplinární řízení.

5.a V čem spočívá podle ČKA neregulérnost možnosti zrušení soutěže po jejím vyhlášení, když tuto možnost výslovně ZVZ umožňuje?
V případě architektonické soutěže soutěžící odevzdává velký objem prací, výkon může mít hodnotu v řádu desítek až stovek tisíc korun (odborným odhadem a konzultacemi se soutěžícími bylo ověřeno, že například hodnota soutěžních návrhů na Národní knihovnu překročila významně čtvrt milionu korun). V případě zrušení soutěže těsně před ode-vzdáním návrhu bez adekvátního finančního protiplnění by měl tento postup obrovské morální i finanční dopady. Žád-ný jiný typ soutěže nepřináší návrh, proto i zrušení takové soutěže je výslovně upraveno a přípustné. Zrušení soutěže nelze pochopitelně vyloučit ani v případě soutěží architektonických, avšak dojde-li ke zrušení tohoto typu soutěže, je zadavatel povinen poskytnout přiměřené odškodné soutěžícím, kteří před odvoláním soutěžního návrhu její podmínky převážně nebo zčásti již splnili, což odpovídá koncepci sledované ObčZ.

5.b Byla z daného důvodu někdy nějaká soutěž označena Komoru za neregulérní? Uveďte konkrétní případy.
Z tohoto jediného důvodu nikoliv, avšak v některých případech byla tato námitka uplatněna, například u některých soutěží vyhlašovaných Magistrátem HMP; v uvedených případech se ovšem podařilo najít oboustranně akceptovatelné řešení, spočívající v poskytnutí částky na ceny a odměny k úhradě části nákladů zrušené soutěže soutěžícím, a to v součinnosti s porotou, resp. Komorou.

6.a V čem spočívá podle ČKA neregulérnost veřejné soutěže kvůli neodbornému složení poroty, když ZVZ stanovuje podmínku 1/3 porotců odborně vzdělaných (ustanovení § 106 ZVZ), a ČKA vyžaduje, aby minimálně 1/2 poroty měla odborné vzdělání?
Porota musí být složena z větší části z profesionálů v oboru, protože musí být schopna co nejkvalifikovaněji posoudit díla (soutěžní návrhy), na kterých pracovaly architektonické týmy po velmi dlouhou dobu (v řádech týdnů či měsíců), díla v některých případech velmi sofistikovaná, a to vše za velmi krátkou dobu (hodnocení probíhají 1 až 3 dny v zá-vislosti na počtu odevzdaných soutěžních návrhů). Schopnost rychlé orientace v předložených soutěžních návrzích, schopnost jejich kvalifikované analýzy a hodnocení i schopnost rozhodnout o jejich pořadí proto zařazuje činnost sou-těžních porotců mezi činnosti velmi vysoce kvalifikované (ve smyslu profesních výkonových pravidel a standardů).

6.b Koho považujete za kvalifikovanou osobu ve smyslu ZVZ (vzdělání, vztah k zadavateli)?
Osoba, která má alespoň takovou kvalifikaci, která je požadována po soutěžících, je osobou kvalifikovanou. Kvalifiko-vaní musí být nutně ti, kteří v porotě vystupují jako nezávislí. Tato nezávislost se zkoumá nejen vůči soutěžícím, nýbrž i vůči zadavateli. V případě nezávislého vztahu k soutěžícím je věc celkem nesporná a zřejmá; v případě vztahu k zadavateli působívá někdy obtíže, neboť někteří zadavatelé mají dojem, že se jim tak vymyká rozhodování z rukou. Platí však, že rozhodnutí poroty je expertním posouzením a doporučením, o němž následně rozhoduje zadavatel. Aby bylo dosaženo účelu soutěže, kterým je nejen vyhledání zpracovatele dokumentace, ale také partnera, užívá se dvou-kolové soutěže s možností osobního představení soutěžních návrhů soutěžícími zástupcům zadavatele spolu s poro-tou, popřípadě účast zástupců zadavatele jako náhradníků soutěžní poroty s hlasem poradním.

6.c Co znamená nezávislost porotců na zadavateli a v čem vidí ČKA její důležitost? Je vždy nutné, aby porotci byli nezávislí na zadavateli?
Za osobu závislou je považován každý architekt, který je k zadavateli v zaměstnaneckém nebo jemu na roveň posta-veném poměru, popřípadě kterému jeho postavení umožňuje v rámci budoucího správního řízení rozhodovat ve věci, která byla předmětem soutěže. Aby byla zajištěna objektivita posuzování předložených návrhů, nesmí členové poroty později převzít žádné smluvní závazky na úkoly, které vycházejí ze soutěže, ani nesmí být v žádném předchozím bezprostředním pracovním styku se soutěžícími, nemají-li být vystaveni námitce podjatosti a ohrozit tak a zpochybnit průběh a výsledky celé soutěže.

6.d Pokud má Komora za to, že je porota špatně složena, jaký je další postup ČKA?
ČKA kontaktuje zadavatele a sdělí mu, v čem vidí pochybení a z jakého důvodu a vyzve ho k nápravě.

6.e Proč vyžaduje ČKA, aby složení poroty bylo sděleno již při vyhlášení soutěže, když ZVZ umožňuje stanovit pozdější dobu? Jaký vliv může mít tato skutečnost na průběh a účast v soutěži o návrh?
Zásadní skutečností je, že soutěžní porota je činná již v počátcích soutěže, kdy buď přímo spolupracuje na zadání soutěže, nebo alespoň projednává, připomínkuje a schvaluje znění soutěžních podmínek, vypracovaných zkušenými profesionály. V tomto bodě rozhodování je porota svou kvalifikací oprávněna doporučit doplňky a změny soutěžních podmínek, především pak zpřesnit program soutěže a doporučit jako závazná ustanovení jen taková, která jsou na-prosto nezpochybnitelnou součástí řešení. Zároveň obvykle doporučuje formulaci kritérií posouzení. Velmi podstatnou pomocí je posouzení podkladů (jejich úplnosti, věcnosti a vhodnosti) a posouzení rozsahu a obsahu plnění požadova-ných na soutěžících (v minulosti se velmi často stávalo, že podklady byly neúplné, nevhodné, a často dokonce zcela nepoužitelné, resp. takové, že si byli soutěžící nuceni mnohé z podkladů obstarávat a vyhotovovat sami, což je jednak činnost nákladná a ztrátová, jednak brání soutěžícím věnovat se především samotnému řešení; takovým případem například v minulosti byla digitalizace podkladů). Všechna ostatní ustanovení mohou mít povahu pouze orientační. Toto rozhodnutí by měla porota činit při plném vědomí své následné odpovědnosti za dodržování soutěžních podmí-nek v celém jejich rozsahu. V závěru soutěže je porota oprávněna ve smyslu výše uvedeném vhodnými doporučeními usměrnit vztah klienta/zadavatele a architekta při budoucím uskutečňování vybraného díla. Porota musí být ve všech těchto okamžicích zárukou maximálně dosažitelné objektivity a profesionality posuzování návrhů. Toto je zároveň i důvod, proč je složení poroty předem známo i soutěžícím.

6.f Označila ČKA z důvodů uvedených v tomto bodu žádosti někdy soutěž za neregulérní? Uveďte konkrétní příklady.
Složení soutěžní poroty bylo důvodem pro vyhlášení neregulérnosti ve výše zmíněném případu soutěže na Novostav-bu budovy laserového centra ELI v Dolních Břežanech.

7.a Shledává Komora neregulérnost soutěže i v tom, pokud za tuto soutěž nejsou stanoveny „soutěžní ce-ny/platby za soutěž“? Vysvětlete podrobně proč.
Zpracování návrhu je jednou z výkonových fází činnosti architekta a jedná se o provedení autorského díla jako hmot-ně zachyceného jedinečného výsledku tvůrčí duševní činnosti ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Za provedení díla je proto nezbytné autorům díla poskytnout patřičné peněžité protipl-nění. V opačném případě by ze strany zadavatele výběrového řízení došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7.b Musí být vždy vyhlášena soutěžní cena, když na soutěž navazuje zadání veřejné zakázky na služby (ve smyslu ustanovení § 103 odst. 3 písm. a) ZVZ)?
Součástí soutěžních podmínek může být i ujednání, že s vítězi architektonické, popřípadě urbanistické soutěže bude uzavřena smlouva na realizaci díla (provedení zakázky). Pokud je součástí cen i v tomto případě cena za první místo, lze dohodnout, aby její výše byla odečtena z celkového honoráře za příslušnou výkonovou fázi. Není-li součástí cen i cena za první místo, musí soutěžní podmínky obsahovat klauzuli o vyplacení částky odpovídající výši první ceny a klauzuli o smluvní pokutě ve prospěch soutěžících pro případ, že by budoucí smlouva o dílo nemohla být z naprosto výjimečných důvodů uzavřena.

7.c Považuje Komora soutěž o návrh za neregulérní, pokud za tuto soutěž nejsou stanoveny „soutěžní ce-ny/platby za soutěž“ pro soutěžícího, který se umístil na druhé či dalších pozicích?
Ano, považuje. Ceny a odměny vyplácené v soutěžích mají – mimo jiné – též významnou stimulační funkci, a to ve dvojím smyslu. Jednak umožňují alespoň některým ze soutěžících uhradit zčásti náklady spojené s účastí v soutěži, přičemž je tato částečná náhrada poskytnuta těm nejkvalitnějším, a proto nejlépe využitelným návrhům. Kromě toho však jsou ceny a odměny vynaložené zadavatelem též vyjádřením vážného úmyslu zadavatele zadat veřejnou zakáz-ku. V opačném případě hrozí, že zadavatelé bez rizika (které tak cele přenesou na soutěžitele) realizují soutěž pouze „na zkoušku“, aniž je k tomu povede seriózní záměr, přičemž bez vynaložení vlastního úsilí i tak obdrží značné množ-ství práce. Takový postup by ostatně oslaboval možnosti účasti širšího spektra soutěžících týmů, protože podobný přístup by byly s to volit fakticky pouze velké kanceláře.

7.d Označila ČKA z důvodů uvedených v tomto bodu žádosti soutěž za neregulérní? Uveďte konkrétní případy.
Opět případ výše zmiňované soutěže na Novostavbu budovy laserového centra ELI v Dolních Břežanech, k jejímuž prošetření dává Komora podnět.

8.a Došlo po roce 2000, případně po vstupu ČR do EU ke změně Soutěžního řádu ČKA (obsahu předmětných ustanovení)? Popište konkrétní změny.
Soutěžní řád ČKA vznikal v od samého počátku přípravných prací na zákonu o výkonu povolání a obnovy profesní samosprávy. Obec architektů jakožto tehdejší reprezentant profese, spolu s Asociací pro územní plánování a urba-nismus, Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Asociací interiérových architektů, si obstarala na 20 obdob-ných řádů z různých zemí, mj. také soutěžní řád UNESCO, který zasíláme v příloze. Na základě této komparativní práce a na základě konzultací s reprezentací evropských architektů (ACE), jakož i některými jednotlivými státy byl vy-pracován návrh soutěžního řádu, který byl schválen jako jeden z prvních vnitřních řádů profesní Komory na ustavující valné hromadě.

8.b Je dnešní přístup ČKA k aplikaci Soutěžního řádu na architekty a zadavatele soutěže stejný jako v roce 2000, resp. v době před vstupem ČR do EU?
Přístup ke konání soutěží se zásadně neměnil, neboť soutěžní pravidla jsou v Evropě delší dobu ustálena. Pokud je nám známo, ani jinde v evropských státech nebylo nutno sahat k zásadním změnám v koncepci architektonických soutěží, neboť tento způsob zadávání veřejných zakázek (obdobně i zakázek privátních a kombinovaných) naprosto vyhovoval požadavku transparentnosti a otevřené soutěže.

9.a Sleduje ČKA vyhlašování zahraničních soutěží o návrh, případně spolupracuje se zahraničními komorami (obdobně zaměřenými zahraničními profesními sdruženími) při sledování veřejných soutěží a případně jak taková spolupráce probíhá?
ČKA sleduje vyhlašování zahraničních soutěží, je členem ACE – Evropské rady architektů, která považuje architekto-nické soutěže za jednu ze svých priorit. ČKA pravidelně sleduje zahraniční soutěže na webech, které se týkají soutě-ží, např. www.competitiononline.de, www.archiseek.com, www.architecture.com apod. Ucelenější přehled informač-ních zdrojů je uveden v příloze.

9.b Účastní se čeští architekti zahraničních architektonických soutěží, a naopak zahraniční architekti českých soutěží?
Účast probíhá oboustranně, bohužel nemáme k tomu souhrnné statistické údaje. Jedním z problémů mezinárodních soutěží, resp. účasti zahraničních architektů na tuzemských soutěžích jsou neporovnatelné finanční požadavky na honorář, odpovídající v případě zahraničních architektů evropskému standardu a rozsahu odpovědnosti, kterou archi-tekt (též u nás) za projekt a případné škody projektem způsobené nese. Určitý přehled by bylo možno získat na webových stránkách uvedených v příloze.

10. Vysvětlete, prosím, z jakého důvodu podle ČKA probíhá v České republice málo architektonických soutěží?
Důvody, proč se vyhlašuje málo soutěží, mohou být různé – klientelismus, prokorupční prostředí a nedostatek úsilí o transparentnost, leckdy snaha získat zdarma názory na řešení, které není zadavatel s to zvládnout sám – avšak ne-pochybně může jít v řadě případů i o pouhou nevědomost, neznalost či neorientovanost. České prostředí zná archi-tektonické soutěže od padesátých let 19. století (neuvažujeme-li případy například barokních soutěží vyhlašovaných některými poučenými církevními a šlechtickými zadavateli). Od této doby jsou známa tři období, kdy soutěže neprobí-haly – ve válečných letech (v tomto období se ale téměř nestavělo), v dobách nacismu a v období pozdní normaliza-ce.

11. Uveďte, prosím, zda všichni členové Komory souhlasí s postupem ČKA, jež je předmětem tohoto šetření Úřadu – aplikace § 6,7,8 a 12 Soutěžního řádu? Jsou vám známy případy, kdy někteří architekti vyjádřili s danou praxí Komory nesouhlas? Uveďte konkrétní příklady.
Česká komora architektů nesleduje soustavně názor jednotlivých architektů, avšak z pravidelných kontaktů je nám známo, že většina architektů tento názor na architektonické soutěže sdílí. O tom svědčí i jednání o soutěžních pravi-dlech při valných hromadách ČKA konaných jedenkrát ročně, pokud je předmětem jednání změna nebo doplnění sou-těžních pravidel (soutěžního řádu). Soutěžní řád byl jedním z prvních Komorou schválených vnitřních řádů a za téměř dvacetiletí existence nedoznal koncepčně zásadních změn; v zásadě se pouze v detailech měnila soutěžní pravidla podle toho, jak se ustavovala praxe, na dlouhou dobu v tuzemsku přerušená.

12. Uveďte další skutečnosti, které považujete za důležité vzhledem ke shora vymezenému předmětu šetření.
K tomu blíže jednak úvod, jednak příloha s uvedením přehledu webových adres s informacemi o soutěžních pravi-dlech ve světě a o konaných soutěžích. Připomínáme pouze, že v nám nejbližších sousedních státech EU, Rakousku a Německu, jsou pro architektonické soutěže vydávány každoměsíčně přehledy s uvedením obsáhlých anotací, se-znam účastníků, jmény porotců a s výsledky včetně udělených cen a odměn a způsobem realizace.

Zpracoval Jiří Plos

Redakčně upraveno.