Předmět soutěže: Architektonický návrh vybavení konferenčních prostor dle článku 8 Podmínek pro pořádání zasedání během českého předsednictví v Radě EU v objektu Domu kultury města Ostravy (dále jen “DKMO”).
Vyhlašovatel
Úřad vlády České republiky - Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU
Porota
Řádní členové poroty:
Ing. arch. Jan Kozel
Ing. arch. Tomáš Hradečný
Akad. arch. Ladislav Kuba
Ing. akad. arch. Jan Vrana
Ing. arch. Markéta Cajthamlová
Ing. Mgr. Radomír Králík
Mgr. David Mlíčko
Ing. Ondřej Kovařík
Mgr. František Nadymáček
Náhradníci:
Ing. arch. Jiří Mikšík
Ing. arch. Vladimír Bílý
Ing. Petr Tomášek
Částka 80 000,-
Ing. arch. Lenka Slívová, Mgr. Martin Egert, Ing. arch. Jaroslav Egert
Hodnocení poroty
Návrh osobitým a vtipným způsobem reflektuje požadavky zadavatele na řešení univerzálního mobiliáře během zasedání Rady EU v osmi různých objektech.
Prvek europalety v sobě spojuje reálnost stavebnicového systému, symboliku sdíleného europrostoru, střídmost a v kombinaci s čistotou průhledného plexiskla také jednoznačný soudobý design, těžící z napětí mezi surovým a ušlechtilým materiálem. Schopnost řešení vytvořit pro jednotlivá zasedání specifickou atmosféru je hodnocena kladně. Provokativní lapidárnost až kontroverznost návrhu vyžaduje nekompromisní a přesvědčivé zpracování detailu.
Vzhledem k tomu, že v porovnání s dosavadním pojetím jednotlivých zasedání v rámci EU se jedná o netradiční řešení, doporučuje porota v dalších stupních projektové dokumentace klást zvýšený důraz na uživatelský komfort a v tomto ohledu se doporučuje zhotovení zkušebních prototypových sestav.
Částka 50 000,-
Ing. arch. Eva Macholánová
Hodnocení poroty
Návrh řeší celý úkol komplexně s použitím skladebního systému, který je variabilně použitelný. Systém je založen na základních prostorových prvcích stůl, židle, zástěna, které jsou navrženy jako samostatně, individuálně vytvářené prvky.
Konstrukce prvků jde ocelová kostra doplněná plochami povrhů ve variantách provedení. Celý systém je použitelný pro všechna uvažovaná prostředí, nicméně svým tvarovým a materiálovým zpracováním nepřekročila hranici konvenčnosti. Použitý systém se snaží pomocí zástěn a paravánů oddělit zasedající osobnosti od okolního prostředí a vždy vytvořit stejnou kulisu, což bude potlačovat specifičnost např. prostorů zámku Hluboká. Systém paravánů oddělující zasedající řečníky od tlumočnických kabin též není optimální.
Závěrem možno konstatovat, že návrh ne zcela uspokojil porotu soutěže, vzhledem k všednosti a konvenčnosti celého pojetí.
