Dvoukolová veřejná projektová architektonicko-urbanistická soutěž
Předmětem soutěže bylo navrhnout způsob, jakým ze zpustlého lesoparku V Zátiší vytvořit celoroční cíl Vodňanských, studentů rybářských i středních škol a výletníků z širokého okolí, jak z lesoparku vytvořit jeviště a kulisu nedělního odpoledne stejně jako slavnostního výlovu rybníků, tedy jak ze Zátiší vytvořit plnohodnotnou součást města Vodňany.
Vyhlašovatel
Město Vodňany
Nám. Svobody 18/I, 38901 Vodňany; zplnomocněný zástupce vyhlašovatele: Ing. arch. Viktor Blaščák, starosta města.
Sekretář soutěže
Mgr. Jitka Schneiderová
Odbor investic a rozvoje, Město Vodňany, nám. Svobody 18/I, 38901 Vodňany, tel/fax: 383 379 125, e-mail: schneiderova@muvodnany.cz
Řádní členové poroty - závislí
Mgr. Pavel Janšta, místostarosta města Vodňany
Řádní členové poroty - nezávislí
Prof. ak. soch. Jan Ambrůz
Náhradníci poroty - závislí
Náhradníci poroty - nezávislí
Částka 200 000,-
Ing. Marie Gelová, MgA. Zuzana Hebronová, MgA. Žofie Raimanová, Ing. Sandra Chlebovská, MgA. Ondřej Dušek
Hodnocení poroty
Zacelení – Zakončení - Zastavení. Návrh se soustředí zejména na oživení tří hlavních vstupů z města. Nejlépe ze všech pracuje se širšími vztahy. Návrh si od prvního kola všímá potenciálu Radčického vrchu jako místa s dalekými výhledy, velkoryse překlenuje silnici I. třídy a navrhuje cestu k budoucí rozhledně. Návrh co nejvíce pracuje se sítí stávajících stezek, které doplňuje dalšími ve třech etapách. Všímá si potenciálu jednotlivých míst, nemusí si v území pomáhat „atrakcemi“ (až na stezku korunami stromů).
Jednotně pracuje se dřevem jako stavebním materiálem v celém území. Kynologická louka se mění v ovocný sad, je zde umístěn uměřený kiosek s občerstvením. Nenašel jsem řešení, kam přesunout kynologický klub. Návrh, který dělá celkově uvěřitelný pozitivní dojem. Chybí mu koncepční práce s územím.
3x za-, i za mě dobré - provázané s okolní krajinou i strategickým plánem města, uchopitelný výhled na cíl - kruhový rozhled; podrobnosti nutno řešit a sdílnější grafika byla by záhodna.
Návrh je koncipován s ohledem na širší vztahy. Například Radčický vrh – rozhledna a vyhlídka u Sv. Vojtěcha. Nevhodný návrh stromořadí ve stávajícím lese, před budovami škol a navržený sad na kynologickém cvičišti. Naopak oceňuji pestrost jednotlivých míst určených k zastavení a odpočinku. Velmi oceňuji decentně řešený hlavní vstup do lesoparku.
Oceňujeme návrh řešení širších vztahů – přesah na Radčický vrch, doplnění aleje Tyršovou ulicí, využití vyhlídky před sv. Vojtěchem. Nesrozumitelnost v grafickém vyjádření etapizace řešení navržení cestní sítě. Navržení sadu právě v místě stávajícího psího cvičáku je problematickým řešením.
Návrh spadá do početně (ve 2. kole) převažující skupiny návrhů, jejichž koncept je založen na mozaice vybraných míst či kousků lokality, z nichž by zřejmě měl být tvořen celek (tento záměr není zcela zřetelně vyjádřen v grafické části ani deklarován verbálně v textové části), a porotě nezbylo, než na podkladě soutěžního návrhu o celku spekulovat. Jednotlivé střípky mozaiky jsou adekvátní, do určité míry podnětné. Pozitivní a sympaticky vyjádřený vztah k úloze je v jejím pojmenování autory (dali mu jméno), resp. výstižně v glosách postihli nosné milníky postupu obnovy.
Základní koncepce řešení: obnova stezek, ve druhém kole rozdělená po etapách, by mohla být dobrým základem konceptu. Vazby na okolí: v soutěžním poli standardní, přijatelný koncept, bez očekávaných přesahů (nových impulzů, resp. zásadního odůvodnění, potvrzujícího v návrhu tvrzené řešení). Práce se zelení: bez mimořádných impulzů. Práce s krajinou: klíčová pro koncepci.
Návrh 1. etapy je založen na realizaci soustavy jednotlivých vybraných prvků předpokládaného cílového stavu, tento postup považuje porota za vhodný. První krok k dosažení navrhované koncepce je součástí 1. etapy, samostatně vyjádřen v návrhu není; tato skutečnost je ke škodě přesvědčivosti úvah, obsažených v návrhu. Realizace samostatně fungujícího celku za cca 20 mil. Kč je s velkou pravděpodobností nereálná v předloženém rozsahu za předpokládané náklady a v navrhovaných časových horizontech. Pojetí umožňuje flexibilní úpravy s ohledem ne dodržení požadovaných nákladů.
Návrh snad nejvíce propojuje město s lesoparkem a zdůrazněnou osou přechází do širšího okolí, na jiné katastry. Pohledově přirozeně akcentuje na Radčickém vršku vyhlídkou do kraje. Lávka přes cestu je velmi dobrým propojujícím prvkem. Zbývající navržené prvky akceptují dané lokality, ale postrádají přesvědčivější výraz.
Vlastní název: Zacelení – Zakončení - Zastavení. Celková koncepce pokorná, vhodná pro místo, logická, rozvíjitelná, bohužel nadále špatně srozumitelná grafika, legendy. Mnohé podstatné těžko dohledatelné i v textu. Vazby na okolí kompetentní, logické, vhodné. Neopodstatněná nová alej podle hlavní cesty lesním územím, znamenající navíc velké a nákladné zásahy i údržbu (druhová volba?). Nová alej nábřeží před rybářskou školou – diskutabilní vhodnost prvku na přírodním nábřeží a zároveň jako předpolí ke kampusu.
Způsob práce se stávajícím lesním porostem velmi vhodně zvolený a realizovatelný, bohužel graficky nečitelný. Nedohledatelnost postoje autora k ostatním plochám lesa, ve kterých nenavrhuje změny. Místa a témata – jak rozmístění, arch. zpracování či měřítko i materiálovost logická a zdařilá cestní síť – rozšiřovatelná, logická, chybí diferenciace povrchů a funkcí. Nově budova zázemí - vhodná, vhodné místo, ale velmi špatně identifikovatelná v grafice. 1. etapa realizovatelná, ale chybí její podložení finanční rozvahou.
Plusy: jako jediný návrh s vlastním názvem i podnázvem, vyjadřující koncepci, postup a cíl. Minusem je grafika: legendy, špatná čitelnost a srozumitelnost jak koncepce, tak významných témat jako práce s vegetací. Nedostatečně řešeny parkovací plochy.
Částka 80 000,-
Ing. arch. Zbyněk Musil, Ing. arch. David Zajíček / Spolupráce: Lucie Komendová, M.Sc.
Hodnocení poroty
Koncepce úprav parku Zátiší spočívá ve třech „zátiších“ spojenými pohodlnou cestou a cestou po hraně. Akcentuje prostor u vody umístěním nábřeží u školy a sportovně pobytové louky s ostrovy a oblázkovou pláží u kapličky. Návrh ve druhém kole zkracuje slepou silnici a ukončuje ji provozním objektem pro hřiště.
Propracování systému cest - široká pohodlná a úzká po hřebeni, posílení stávající cesty podél vody dávají návštěvníkům možnosti při procházkách/běhu lesoparkem. Práce s atmosférou jednotlivých nábřeží, posílení (nad)městského významu školy, propojení pobytové louky s vodou. Jako spornější vidím konkrétní provedení s ostrůvky a plážemi.
Návrh si od prvního kola všímá potenciálu Račického vrchu jako místa s dalekými výhledy, na druhou stranu málo pracuje se širšími vztahy k okolí /západní ukončení cesty, vazby na město....
Návrh rozpracovává koncepci tří lesních zátiší. Ve druhém kole je tato koncepce méně čitelná. Tato je provázena nepřesvědčivým rozpracováním v detailu (zeď u silnice, stezka rákosím na skládce, schody k rybníku). Naopak návrh málo pracuje s místy, mají potenciál samy o sobě a stačí málo (lom a Šibeniční vrch, skály, stávající mýtiny...).
Nepřesvědčivé je použití sportovišť s umělým osvětlením, veškerým zázemím ve vazbě na vznikající sportovní centrum Blanice, které je přímo ve městě. Provozní náklady/správce....?
Sleduji asfaltku a zeď - nevidím celek.
Nápadná segmentace aktivních míst. Navržená hřiště v podstatě dublují blízký sportovní areál Blanice. Přechod pro pěší přes silnici I/22 není reálný a z dopravního hlediska je naivní úvahou. Navržení promenády s alejí ovocných stromů na nábřeží před školami není ideálním řešením. Nedovedu si představit až 4,5 m vysokou zeď u silnice I/22. Nepovažuji to za vhodné či akusticky funkční řešení.
Působivé ilustrace míst, která tvoří osnovu návrhu; jejich skladba je vyjádřena více poetickými názvy v situaci, je ale obtížné vytvořit si z nich celkový obraz konceptu, resp. takto vyjádřený koncept působí neuceleně. Místa a prostředky pro jejich úpravu, zahrnuta v návrhu 1. kola jsou zachována, žádné z nich (překvapivě) nebylo zpochybněno - přitom návrh ve 2. kole nijak dále jejich pojetí nepodporuje / neodůvodňuje.
Základní koncepce řešení: metodicky dobře rozvinutá koncepce zeleně z 1. kola, metodicky dobře zvládnutá koncepce stezek - neodůvodněná zůstává hlavní příčná osa lesoparku ve stopě zaslepené komunikace na Radčice, chybí rozvedení scénářů využití (třeba s ohledem na roční období, etc.) ilustrující povědomí autorů o tom jaké nástroje, jaký potenciál je již přirozeně obsažen a jak s ním lze pracovat. Relativním pozitivem je zkrácení staré písecké silnice.
Celkový záměr / cílový stav není přes bohaté ilustrace zřejmý, jako by jeho dosažení nebylo hlavním úmyslem autorů, některá řešení znejišťují přesvědčivost: zeď na louce (neumocňuje naopak řez krajinou namísto deklarované náplasti?, bude funkční akustickou bariérou? a především: je zde opravdu na místě?; návrh přechodu na rychlostní komunikaci naznačuje absenci potřebné erudice - spolupráce s potřebnými specialisty.
Etapizace: rozsah první etapy nereálný, koncepčně neodůvodněný, není zcela zřejmé, zda 1. a 2. etapa jsou v součtu cílovým stavem.
Tento "sochařský" návrh měl na doporučení poroty ujasnit toto výrazné architektonické řešení ve vybraných lokalitách, pro které autoři hledali v celku logické propojení navrženými chodníky a cestami. Podrobnější rozpracování bohužel nepřineslo předpokládané přesvědčivé řešení. Struktura cest a chodníků se uzavírá v dané lokalitě a využívá současnou komunikační síť. Vegetační úpravy se přizpůsobují navržené struktuře s postupným prosvětlováním a přeměnou v lesopark.
Návrh ‚Osa Asphaltka‘ - celkem velké změny oproti 1. kolu, území příliš naplněno aktivitami. Málo vypracované či akcentované vazby na okolí. Koncepce obsahuje příliš mnoho nepožadovaných aktivit podmiňujících velké změny v území. Alej před budovami školy odděluje optickou vazbu s vodou a městem, zvolen stanovištně i kompozičně nevhodný druh dřeviny. 1. etapa představuje silné změny a po celém území a v podstatě realizace celého záměru návrhu, krom toho, že nejsou nutné, tyto nejsou za danou investici ani v uvedeném čase proveditelné. Udržitelnost – udržení navrhovaného stavu (množství aktivit, velké plošně změny ve vegetaci) budou pro zadavatele těžko únosné.
Plusem nově budova zázemí i její vhodné umístění v blízkosti navrhovaných aktivit.
Částka 80 000,-
Autor / MOBA studio s.r.o. // Tým / Ing. arch. Igor Kovačević, Ph.D., Ing. arch. Yvette Vašourková, Ing. arch. Karin Grohmannová, Arch. Marco Marinelli, Arch. Paes. Elena Donnini // Spolupracovníci / Barbora Slavíčková, Bc. Petra Holubová, Arch. Eliana Fisher, Iva Tomková, Arch. Paes. Cristiano Zanello
Hodnocení poroty
Návrh zůstává v koncepční rovině „lesních náměstí.“ V samotném pojmenování mýtin ale neví, jestli je pojmenovat „náměstí“ nebo „pokoje.“ Návrh se bohužel od prvního kola neposunul. Zůstávají mýtiny s uměle vkládaným obsahem, který je spíše přáním než reálnou budoucností. Nepodařilo se mi přečíst, proč jsou náměstí /nebo pokoje/ právě těchto velikostí a právě v těch místech. Kromě prostor náměstí/pokojů návrh neřeší v území nic dalšího. Nevšímá si již existujících míst a nerozvíjí jejich potenciál. Na konec Zeyerovy promenády umisťuje infocentrum na pozemek školy, jinak si tohoto klíčového místa nevšímá. Jak se chová ke kynologickému centru? Jak se chová k území pod zrušenou cestou? K zaniklé skládce? Ke kopcům na koncích území? Kromě konstatování o zazelenění centra města absence širších vztahů. Neexistující šikana na hlavní ose u Blanice, která vznikla zřejmě chybou v mapě, je toho důkazem. Oceňuji koláže!
Originální koncept se svébytnou poetikou - jeho životaschopnost a realizovatelnost vzbuzuje však spíš nepokoj.
Situování objektu restaurace přímo ve stávající oplocené zahradě Střední rybářské školy nepovažujeme za nejlepší řešení vzhledem k prostorovým možnostem řešeného území.
Návrh rezignuje na řešení celé východní části Zátiší (Kulovatý vrch).
Využití louky v severní části území pro sad je sice možné, ale zpřístupnění ze stávající silnice I/22 není reálně domyšleno (vjezd, parkování, chodci tudy nepřijdou …).
Celková jednoduchost hlavní myšlenky, ale nedošlo k posunu a prohloubení návrhu oproti I. kolu soutěže.
Zakončení cesty do Radčic pouze objektem přitahujícím pozornost není přesvědčivé.
Návrh se pojetím odlišuje od všech ostatních. Pro mě je velmi diskutabilní, zda chci jít z panelákového bytu, čili z pokojů, do dalších pokojů. Řešení mi připadá příliš intimní. Neřeší širší vztahy.
Návrh je ve své podstatě pojat jako ilustrovaná průvodní zpráva; panely obsahují informace nepřehledně strukturované a neúplné. Silnými stránkami návrhu jsou podnětné a zdařile vyjádřené náměty využití míst, scénáře, příběhy lesních předsíní, síní, náměstí. Ty jsou silně působivé. Slabými stránkami jsou (ke škodě zřejmě silně emotivně pojatého návrhu, o čemž, bohužel, můžeme pouze spekulovat) nejistota / nezřetelnost ve vyjádření širších vztahů, a zdánlivě formálních částí návrhu, jako jsou etapizace, revitalizace zeleně, etc. Z těchto důvodů je nutno o výsledné představě autorů, bohužel, do velké míry spekulovat (rafinovaný způsob, jak ponechat porotě dostatečný prostor pro vytváření vlastních představ o návrhu na podkladě textu není v případě architektonické soutěže zcela přesně na místě;).
Základní řešení je založeno na soustavě zážitkově koncipovaných míst. Ze skupiny tento přístup volících návrhů ten z nejlepších, koneckonců i z takto podané mozaiky si lze představu o záměru autorů udělat celkem dostatečnou. Některá koncepční rozhodnutí podrývají důvěru v návrh kladenou: umístění odstavných stání na apendixu silnice na Radčice (staré Písecké). Vazby na okolí jsou přijatelně koncipovány, není zcela zřejmé, zda je základní pojetí důsledkem vyzrálosti přístupu či disproporční pozornosti věnované tomuto tématu v rámci předloženého návrhu. Etapizace: přirozeně zdravá rozvaha; první etapa, nástin druhé a především - diskuse na základě vyhodnocení soutěže. Návrh 1. etapy spočívá v plošné obnově a založení iniciačních lesních prostor - v rámci skupiny takto pojatého přístupu zřejmě nejvíce vyvážené pojetí první etapy.
Návrh je jedna báseň. Autoři se se svým poetickým přístupem vcelku snadno vylučují z celkového názorového lesoparkového proudu. Navržené pokojíčky /náměstí/ čtvercového a obdélníkového půdorysu jsou ve své intimnosti kandidáty na možnou realizaci a její vnímání v průběhu času v této uzavřené ploše lesoparku. Ty formálně navazují a propojují stávající chodníky a cesty.
Návrh ‚Lesní náměstí.‘ Návaznost na město i okolí nadále neřešeny. Cestní síť převzata stávající bez jakékoli intence řešení. Koncepce náměstíček jako příslib nedotažena. Ve zdůvodnění volby míst, pojetí jednotlivých náměstí (molo jako náměstí?). Cílové podoby práce s vegetací na náměstíčkách podmiňují nákladné a technologicky částečně neopodstatněně náročné realizace i následnou péčí o plochy. Záměr vzhledu celé plochy lesoparku mimo náměstíček je nejasný. Celá východní část lesoparku je zřejmě prakticky nepojata. Diskutabilní je opodstatnění a vhodnost umístění sadu (dostupnost od města) a druhová skladba z původních druhů, např. ptačka. Cílové porosty hlavně bylinných pater těžko cíleně dosažitelné, nepřipouští dynamiku, podmiňuje velké vstupy a nároky na péči. Vizualizace jednotlivých náměstíček romantizující. Doplnění o pavilon žádoucí, ale je vhodně umístěn? Návrh nedostatečně reaguje na přítomnost škol. V rámci etapizace nedostatečně vysvětluje pojem ‚celková rekonstrukce‘. Dělení etap na západní a východní část je možné, realizovatelnost za možnou investici zpochybnitelná.
Minus: nedostatečné odborné know-how vegetačních zásahů a jejich potřeby i dopadu.