Předmětem soutěže bylo zpracování návrhu Památníku letcům 1939 – 1945, který má vzniknout ve veřejném prostoru Senovážného náměstí na zelené ploše před hlavní poštou.
Vyhlašovatel
Statutární město České Budějovice
Řádní členové poroty - závislí
Ing. Miroslav Irra
Vladimír Vopalecký
Řádní členové poroty - nezávislí
Náhradníci poroty - nezávislí
Neudělena.
Hodnocení poroty
Částka 50 000,-
Eugen Řehoř, Jitka Pucandlová, Štěpán Řehoř, Vít Šimek
Hodnocení poroty
Návrh je silným zástupcem současného směru myšlení po výtvarné i architektonické stránce. Jako jeden z mála pracuje s místem komplexně a nabízí poměrně jasně flexibilní urbanistické řešení. Hodnota myšlenky je podporována tradičními výrazovými nástroji v zapojení současných technologií a materiálů. Spornější je otázka výsledné realizace ve všech bodech návrhu a porota navrhuje zvážení změn a přepracování některých principů v další fázi. Kupříkladu nahrazení vodního prvku a řezový poměr plastiky. Návrh je graficky na nejvyšší úrovni spolu se současnými vyjadřovacími prostředky - pomocí jednoduchých piktogramů: IDEA-URBANISMUS-FORMA-VÝZNAM-OBSAH. Porota zde velmi oceňuje práci těmito jednoduchými prostředky v silném celku.
Částka 40 000,-
Michal Nohejl, Pavel Jahelka
Hodnocení poroty
Forma převýšeného obelisku představuje časovou osu našeho národa, od země k nebi, od zrození ke smrti. Osa je polámána zlomy osudových událostí - léta 1918, 38, 48, 68, 89. Autorovi nestačí připomínat jen osudy pilotů, chtěl by prostřednictvím stély vyprávět příběhy všech hrdinů, kteří tyto osudové zlomové body zdolávali. I hlavní nápis je rozlomen.
Poslední a současně nejdelší úsek obelisku patří období komunistického útlaku, jehož představitelé se pokusili hrdiny ze Spitfirů zcela z paměti národa vymazat...
Otvory v těle obelisku představují padlé hrdiny, jsou to jeho chybějící části.
Na mlatovém poli, obklopující obelisk, jsou pravidelně rozptýleny železné obdélníkové desky - to jsme my, současníci. Krásná, stále platná a hluboká idea. Návrh působí vyváženě, je dobře umístěn, mírně odvrácen od kvadrantu křižovatky. Střízlivé promítnutí vysokého (mezi návrhy nejvyšší) objektu vyvolalo obavu, že tento návrh fyzicky přetlačil možnosti daného místa.
Částka 40 000,-
Daniela Fenclová, Marek Nosek, Josef Odvárka, David Fryml
Hodnocení poroty
Jedná se o velice jednoduchý a přitom velmi vtipný návrh ztvárněný minimalistickými prostředky se silnou a jednoznačnou symbolikou. Jde o zrcadlovou desku zakotvenou šikmo do země, ve které se zrcadlí obloha. V levém rohu je pak vyřezána část symbolu RAF.
Vizuální působení návrhu je v tomto případě redukováno na tu nejpodstatnější a nejzásadnější symboliku, což je nebe jako dějiště tehdejších bojů a zároveň jako symbol svobody, stejně jako symbol té nejposlednější instance nepřeživších letců, a to jak v pravém slova smyslu, tak i v tom přeneseném. V konkrétním ztvárnění objektu není žádný rušivý element, který by odváděl pozornost kamkoliv jinam a vše je soustředěno výhradně na jeden jediný emotivní zážitek, kterým je dynamika a proměnnost (pomíjivost) nebe, stejně jako života. Umístění hlavního nápisu, stejně jako výseč znaku RAF je graficky velmi čisté a citlivé.
Návrh urbanistického řešení je diskutováno s výhradami., řešení je však komplexní.
Otázkou zůstává vypískovaný symbol siluety letadla v zrcadle, který je sice zobrazen v perspektivním pohledu na desku, ovšem v ortogonálním technickém pohledu chybí, stejně jako o něm není zmínka v průvodní zprávě. Proto není jasné, jestli s ním autoři počítají či nikoliv. Pro větší jednoznačnost symboliky by asi bylo vhodnější, aby tam tato jednoduchá silueta byla.
