Hlavní ideou soutěže bylo vybudování centrálního pietního místa v parku Čs. l etců v Ostravě na pozemku parcelní číslo 904 v katas trálním území Moravská Ostrava. Park je registrovaný jako významný krajinný prvek s plochou převážně osazenou vzrostlou zelení , o kolní zástavbu tvoří obytné a administrativní bloky. Park je hojně využívaný okolními rezidenty, předloni prošel rekonstrukcí a loni v něm byl osazen mobiliář venkovní třídy.
Památník má důstojně připomínat všechny veterány, kteří nasazovali, nasazují a budou nasazovat své životy v boji za svobodu a demokracii. Cílem vytvoření pietního místa je rovněž: 1) Společný památník všem padlým vojákům, které nyní připomínají památníky a pamětní desky roztroušené v jednotlivých městech, obvodech měst a obcích. 2) Připomenutí tradice novodobých veteránů, kteří v posledních dekádách plní a budou plnit své úkoly v zahraničních misích, a prokázání respektu za jejich práci, kde často riskují své zdraví a životy.
Předmětem soutěže tak byl návrh výtvarně architektonického řešení památníku, pro který se předpokládá současné a nadčasové řešení. Záměrem vyhlašovatele bylo vytvořit prostor, jak pro kontakt v místě se nacházejících a procházejících osob, tak i pro konání oficiálních vzpomínkových akcí, například Dne válečných veteránů. Cílem soutěže bylo nalézt velkorysé řešení, které nebu de akcentovat žádnou ze zmíněných skupin veteránů, ale bude oslavovat veteránství jako celek.
Užší dvoufázová výtvarně-architektonická soutěž.
Vyhlašovatel
Statutární město Ostrava
Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava
zplnomocněný zástupce zadavatele: Tomáš Macura, primátor města
tel: +420 599 442 291
e-mail: [email protected]
Sekretář soutěže
Jiří Burysz
tel.: +420 599 442 276
e-mail: [email protected]
Řádní členové poroty - závislí
Jaroslav Hrabec, zástupce Armády ČR;
Lukáš Jansa, radní městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz;
Karin Veselá, vedoucí odboru kultury a památkové péče MS kraje.
Řádní členové poroty - nezávislí
Marie Foltýnová, historička umění a kurátorka veřejné plastiky;
Kurt Gebauer, sochař a pedagog;
Tomáš Knoflíček, teoretik umění a pedagog;
Jana Kořínková, historička umění a pedagožka.
Náhradníci poroty - závislí
David Witosz, 1. místostarosta městského obvodu Mor. Ostrava a Přívoz.
Náhradníci poroty - nezávislí
Jiří Jůza, ředitel GVU Ostrava.
Přizvaní odborníci:
Martin Jašík, odbor ochrany životního prostředí MMO;
Cyril Vltavský, útvar hlavního architekta a stavebního řádu MMO;
Ondřej Vysloužil, MAPPA Ostrava.
Porota může v průběhu soutěže požádat zadavatele o přizvání dalších odborníků.
Částka 120 000,-
MgA. Pavla Sceranková, Ph.D.
Hodnocení poroty
a. komplexní ideově výtvarně-architektonická kvalita návrhu
Porota ocenila výtvarné a umělecké kvality návrhu. Svým jednáním a hlasováním se shodla, že projekt se ze všech zúčastněných návrhů nejvíce naplňuje očekávání a zadání soutěže. Jedná se o návrh, který se jeví jako realistický, obsažný a přitom příjemně lehký. Návrh působí dynamicky a nadčasově. Po obsahové stránce projekt nakládá s faktickými odkazy (citacemi veteránských vzpomínek) a současně s geometrickými motivy, které nepůsobí pejorativně symbolicky či zbytečně militantně. Zvolené tvarosloví pracuje s modernistickým tvaroslovím a využívá abstrahujících prvků, umožňujících různé čtení nejen plastiky, ale i jejího kompozičního řešení. Abstrahovaný tvar pohybujících se kruhů bude mít nejsilnější účinek zejména po setmění, kdy se text v okruží rozsvítí. Rovněž možná vztyčená pozice kruhů nad hlavami účastníků pietního aktu nabízí silný symbolický obsah.
b. kvalita celkového řešení umístění v území
Návrh památník pojednává prostřednictvím autentické plastiky umožňující důstojné oslavy v rámci veteránských akcí a státních svátků, ale současně nezasahuje do běžného denního života parku. Vybrané místo rozvíjí kompozicí hned tří objektů, kterou jsou navrhovány v zajímavé vazbě jak mezi sebou, tak vůči celkovému měřítku parku.
Zasahování jednoho objektu do chodníku, a především protínání dvou kružnic, které by mohlo vést k zastavení obou objektů, vnímala porota jako pozitivum návrhu a v případě, že by došlo k jeho realizaci, doporučuje návrat k původní kompozici z prvního kola návrhu. Nová kompozice tří samostatně umístěných objektů nepůsobí zdaleka tak přesvědčivě.
Jako pozitivum lze naopak vnímat dodání další významové roviny i praktické funkce možnosti vztyčení objektů při ceremoniích a využití vnitřního prostoru jako seřadiště vojáků a veteránů.
c. hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení
Předkládaný návrh lze na základě předloženého popisu a návrhu rozpočtu považovat za hospodárný a ekonomicky přiměřený.
d. trvanlivost a odolnost s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o díla vystavená klimatu
i obecnému užívání.
Návrh pracuje s duralem jako s hlavním materiálem pro konstrukční prvky. Dráhy objektů mají být žulové a je jasně proklamována nezbytná údržba aretačního kloubu pro pohyb jehlanů. Zamýšlené materiály umožňují požadovanou trvanlivost a odolnost.
Předkládaný projekt se vedle základní funkce památníku musí vypořádat i s parametry obecného využívání a možnými riziky spojenými s jeho kinetickým a tvarovým rozměrem. Plastiky vybízejí k interakci, kterou lze předpokládat zejména u dětských návštěvníků parku. Pohybové mechanismy, kotvení a celkové zpracování musí být provedeny tak, aby nebyly primárně nebezpečnými. Porota ovšem pro navazující jednání připomíná i fakt, že každý objekt, ať již se jedná o umělecké dílo či běžný mobiliář, nese větší či menší riziko spojené s jeho umístěním ve veřejném prostoru.
Doporučení:
Autor (autorka nebo tým stojícím za návrhem) reagoval na výtky a doporučení, třebaže v jednom bodě došlo k nedorozumění. Věta: „porota doporučuje zvážit finální podobu technického řešení s ohledem na bezpečnost provozu“, byla míněna směrem k materiálu (dural) a jeho váze. Porota se totiž obává, že poměrně nízká váha celého objektu (hovoří se o 70 kg) by způsobovala snadnou manipulaci s ním, a tím ohrožovala veřejnost (možnost vklínění ruky či nohy do drážky a následná kolize s kinetickým objektem). Potenciální riziko úrazu by pak mělo zohledňovat i nastavení ústředního mechanismu otočného čepu (porota doporučuje definovat hranici minimální síly, nezbytné k uvedení objektů do pohybu, na úroveň dospělého člověka).
Porotě se líbí nápad, aby texty na obručích a v drážce vycházely přímo z výpovědí veteránů,
avšak předložené návrhy jsou dost fragmentární, bez ústřední myšlenky, která je přítomna zatím
jen v úvodním textu „Byl jsem tady / tam“. Doporučuje proto konzultaci s básníkem, který má zkušenosti s textovou koláží. Otázkou nadále zůstává materiálové řešení, které lze ještě korigovat s ohledem na cenovou rezervu v rozpočtu díla. V případě realizace nutno bedlivě dbát na dokonalost technického provedení i s ohledem na trvanlivost a odolnost objektu.
Samostatnou kapitolu představuje potenciální mechanismus pro vztyčování plastiky v rámci slavnostních událostí. Konstrukce musí být relativně snadno ovladatelnou, pevnou a bezpečnou současně. Porota v daném ohledu doporučuje technické řešení nepodceňovat, jakkoli nepovažuje posun k možnosti vztyčení objektů za klíčový pro jeho celkové vnímání. Jinými slovy, pomník má svou hodnotu i bez možnosti vtyčení, tak jak byl prezentován v první fázi návrhu.
Pro případ zahájení projektové fáze projektu porota doporučuje maximálního využití případných rezervních prostředků pro realizaci projektu. Materiálová a technická řešení budou nejen v celkovém provedení, ale i v detailech hrát nepochybně významnou roli.
Částka 80 000,-
MgA. Ing. arch. Ondřej Bělica
Spoluautoři:
, Ing. arch. Martin Blažek
, MgA. Jan Adamus
Hodnocení poroty
a. komplexní ideově výtvarně-architektonická kvalita návrhu
Autor (autorka nebo tým) návrhu reagoval v podstatě na všechny výtky, avšak ani nový způsob řešení nevedl k optimalizaci. Výrazně napomohla barevná proměna objektu, která dílo zviditelnila v rámci parku a napomohla zvýraznění jeho struktury. Naproti tomu usazení dvou částí díla na kamenné sokly dodalo návrhu velmi tradiční památníkový vzhled, kterému se chtěla porota od počátku spíš vyhnout. Zvlášť nepatřičně působí sokl u nejmenšího, „startovního“ prvku.
Diskutabilním prvkem se nově jeví i zamýšlená technologie počítačově generovaného 3D tvaru. Docílit efektu drapérie v počítačovém renderu není to samé, jako docílit uvěřitelné a autonomní sochařské formy (zvolené vizualizace tuto pochybnost naznačují). Projekt ve druhé fázi návrhu formálně vyčerpal tušené limity vlastní myšlenky a zvoleného přístupu. Jakkoli míří tematicky a historicky očekávatelným směrem (v čemž je paradoxně síla, i slabost) nad ostatními návrhy nevyčnívá.
b. kvalita celkového řešení umístění v území
Porota se nadále domnívá, že rozdělení díla na tři samostatné objekty vede v tomto případě k fragmentaci myšlenky. Zvolené měřítko se jeví příliš subtilním a symbolika v parkové výsadbě snadno zaměnitelnou za různé parkové prvky (dětská prolézačka, zahradní parkové dekorace, apod.) Lokální přerušování vlajky v pohybu v podstatě působí torzovitým dojmem bez komplexní logiky. V daném ohledu působí plastika více zkratkovitým, nežli existenciálním dojmem, jak bylo patrně zamýšleno.
c. hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení
Ekonomická rozvaha projektu se jeví jako víceméně formální. Rozpočet je čerpán na korunu přesně, což působí více dojmem mechanického plánování, nežli realistického rozpočtu. Za zpřesnění by stála minimálně položka „bronzový odlitek“ (s ohledem na očekávanou váhu materiálu a nákladnost technologického postupu) a v méně problematických parametrech i položky „statický posudek a pojištění“.
d. trvanlivost a odolnost s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o díla vystavená klimatu
i obecnému užívání
Dominantou zůstává ústřední, největší prvek. I přes navržené materiálové řešení (bronz, který bezpochyby vykazuje odpovídající očekávání trvanlivosti) si není porota jista odolností materiálu v některých částech objektu, kde by dosahoval materiál tloušťky pouhé 4 mm. Obecně lze konstatovat, že plastika předpokládá běžnou pomníkovou údržbu bez zásadních komplikací.
Ostré hrany plastiky mohou v rámci předpokládaného využívání parku (pohyb dětí, psů) představovat nebezpečné a neřešitelné překážky. Podobnou míru rizika ovšem generují všechny projekty.
Částka 40 000,-
Jan Šnéberger
, Martin Kubica
Spolupráce:
, Matouš Hejl
, Jana Siren
, Michal Just
Hodnocení poroty
a. komplexní ideově výtvarně-architektonická kvalita návrhu
Projekt sympatickým způsobem pracuje s velkorysou sochařskou formou. Lyrickým přístupem pojednává složité téma a vykazuje originální kvalitu. Činí tak však stále příliš abstraktně a nebezpečně efemérně. Některé prvky návrhu působí ve vztahu k požadované náplni až groteskně, a tím pádem nepatřičně. Vzhledem k tomuto faktu porota trvá na svém dřívějším úsudku, že předložené dílo nevyjadřuje myšlenku veteránství a není možné ho jako památník veteránům vnímat.
I přesto porota považuje návrh za umělecky zdařilý a invenční zásah do městského mobiliáře, který by si zasloužil realizaci tam, kde by vhodným způsobem obohatil městský prostor území města Ostravy. V žádném případě však jako památník válečným veteránům.
b. kvalita celkového řešení umístění v území
Zásadním problémem zůstává decentralizace památníku a navazující absence jasného shromažďovacího místa pro hromadné pietní akty, jejichž zajištění bylo jednou ze zásadních podmínek soutěže. Za jedinou přínosnou změnu v druhé verzi tohoto projektu vnímá porota nahrazení reprodukované zvukové nahrávky zvonkohrou. Na požadavek poroty završit dílo ústředním prvkem, který by byl přirozeným centrem parku určeným k ceremoniálnímu shromažďování armády a sjednotil poněkud nejasnou symboliku jednotlivých prvků, autor (autorka či tým) však bohužel nereagoval, respektive pouze obhajoval svůj původní záměr.
c. hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení
Finanční rozvaha projektu by v konkrétních položkách jistě zasloužila dílčí zpřesnění. Použité technologie a materiály se ve svých nákladech mohou zásadně lišit dle typologie a rozsahu jejich využití. Množství prvků použitých v rámci celého návrhu se zdá vůči celkově navrhovanému rozpočtu téměř nerealistické.
d. trvanlivost a odolnost s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o díla vystavená klimatu
i obecnému užívání
Formát pomníku jako mobiliáře předpokládá komplexní typ údržby – od mechanických oprav, čištění až po údržbu různých materiálových řešení. V podstatě se jedná o řadu různých, ale nikoliv nerealistických úkonů. U různého typu použitých materiálů (nerez, beton, sklo) lze ovšem předpokládat různou rychlost stárnutí a opotřebení. Celek jako mobiliář může být vhodným pro každodenní užití ze strany obyvatel města, v daném případě je však neaktivovatelným do podoby dostatečně reprezentativního pomníku.