Předmětem výtvarně-architektonické soutěžebylo nalezení podoby prostorového uměleckého díla, Pomníku obětem 1. světové války, umístěného ve veřejném prostoru města Klatov, jenž umožní vytvoření pietního místa, meditační klidové zóny. Návrh musel zohledňovat prostorové a koncepční vazby širšího kontextu okolí.
Sochařsky, architektonicky či jinak umělecky formovaný objekt Pomníku obětem 1. světové války měl za úkol připomínat významné události dějin spojené se vznikem Československé republiky, vzdát hold jejich hrdinům a evokovat vzpomínku na jejich životní příběhy. Zvolená forma uměleckého díla musela vykazovat výraznou uměleckou kvalitu, musí být nadčasová, pracovat s prožitkem diváka, komunikovat se současnými i budoucími obyvateli města.
Předpokládalo se použití odolných materiálů. Bylo nutné zvážit ochranu proti možným vandalským zásahům.
Jednofázová otevřená projektová architektonicko-výtvarná soutěž.
Vyhlašovatel
Město Klatovy
nám. Míru 62/I, 339 20 Klatovy
Sekretář soutěže
Ing. Dana Šillarová
pracovnice odboru kultury a cestovního ruchu
Adresa: nám. Míru 62/I, 339 20 Klatovy
Tel/fax: 376 347 183
E-mail: [email protected]
Řádní členové poroty - závislí
Ing. Martin Kříž
Řádní členové poroty - nezávislí
Ing. arch. Jakub Fišer
Mgr. Marcel Fišer, Ph.D.
Náhradníci poroty - závislí
Náhradníci poroty - nezávislí
Soutěžní porota může v průběhu soutěže navrhnout přizvání odborných znalců s výslovným svolením vyhlašovatele.
Částka 40 000,-
Václav Fiala
Hodnocení poroty
Komise ocenila několik aspektů, především přesvědčivou a ve své jednoduchosti působivou plastickou a barevnou formulaci základní myšlenky pomníku - československé vlajky jako symbolu První republiky, která vznikla v přímém důsledku války na troskách monarchie. Poválečné Československo si odkaz Legií jako ozbrojeného boje proti Rakousku-Uhersku vložilo do svých základů jako jeden ze zdrojů své legitimity. Původní klatovský pomník, k němuž by se dle zadání ten současný měl nějak vztahovat, odrážel tehdejší obecné dilema, zda budovat pomníky všem padlým, byť bojovali na straně monarchie, nebo pouze legionářům. Řešením zde byl pomník věnovaný všem „mrtvým Klatovanům“, jak to bylo formulováno v hlavním nápisu, který ovšem iniciovali a objednávali legionáři, čemuž odpovídal i centrální motiv – skupina legionářů od Zborova. Motiv vlajky je tak adekvátním řešením nové podoby pomníku. Další vazba k původnímu pomníku spočívá v převzetí původních nápisů. Štíhlá vertikála odkazuje jednak k obecné pomníkové formě obelisku (jako tomu bylo například u Mařatkova pomníku na stejné téma v Praze), zároveň cituje podobný motiv hraničních sloupů meziválečného Československa, jejichž autory byli proslulí výtvarníci architekt Josef Havlíček a sochař Bedřich Stefan. Z urbanistického hlediska pomník v této podobě dobře řeší zadaný prostor, který ovládá jako sebevědomá dominanta, aniž by jej nějak zahlcovala. Je si vědomý svého kontextu, tj. zdi, která mu tvoří pozadí, vzrostlých stromů a koneckonců i sousedních památek – historických božích muk a pomníku padlých ve Druhé světové válce, jak to dokládá i přiložený text. Porota doporučuje zvážit, zda by i s ohledem na uvedenou analogii nebylo vhodné, aby obelisk vyrůstal přímo z travnatého podloží, respektive zda základová deska nenarušuje jednoduchost a symetrii kompozice. Doporučuje rovněž, aby přístup z ulice byl mnohem subtilnější, než je patrné z předložené vizualizace. Za podstatný detail porota považuje skutečnost, že pomník by měl být vytvořen z jednoho kusu kamene, což je asi i záměr tvůrce, který ovšem nebude zcela jednoduché naplnit.
Částka 30 000,-
MgA. Michal Janiga
Hodnocení poroty
Sochařský objekt nemá vysloveně pomníkový charakter, což je jeho přednost i slabina. V podstatě jde o volnou sochu z ušlechtilého kamene posazenou přímo na trávník v podobě abstraktního tvaru připomínajícího křídlo (autor ve svém textu hovoří o Niké jako symbolu vítězství); jeho torzální formu můžeme případně číst jako volnou metaforu rozpadu, času, vzpomínky… Pomníkový charakter mu dodává až trojice vertikálních sloupků s texty. Ty však neřeší komemorativní a reprezentativní funkci pomníku zcela důsledně, s ústřední částí netvoří nedílný celek a působí jako její pouhý doplněk.
Částka 20 000,-
Pavlína Kvita, Roman Kvita
Hodnocení poroty
Návrh zaujal zajímavým a sofistikovaně propracovaným tvarem, který má jak plastické hodnoty, tak i architektonickou povahu; nikoliv náhodou má evokovat drobnou kapli, byť jde vlastně o kopuli nad nápisovou plochou. Abstraktní povaha řešení je však i jistou slabinou, neboť se zdá, že by mohlo být věnováno vlastně komukoliv a souvislost s padlými zde vůbec není patrná.
