Předmětem soutěže o návrh bylo zpracování urbanistické koncepce území širšího centra města Karlovy Vary. V rámci urbanistického řešení byl důraz kladen jak na funkční a prostorové uspořádání a využití řešeného území, tak také na jeho dopravní koncepci. V rámci této dopravní koncepce byl dále důraz kladen na koncepci dopravy veřejné.
Vyhlašovatel
Statutární město Karlovy Vary
Sekretář soutěže
Ilja Richtr
Odbor rozvoje a investic, tel.: 353118278, 725533315, e-mail: [email protected]
Řádní členové poroty - závislí
Petr Bursík
Jaroslav Růžička
Antonín Juštík
Josef Janů
Řádní členové poroty - nezávislí
Ing. arch. Irena Fialová
Ing. arch. Milan Körner
Ing. arch. Václav Škarda
Náhradníci poroty - závislí
Richard Mundil
Ladislav Komrska
Milan Rusev
Náhradníci poroty - nezávislí
Neudělena.
Hodnocení poroty
Částka 170 000,-
Cigler Marani Architects, a. s. – Jakub Cigler, Tomáš Bíma, Radka Bínová Argayová, Andrea Honejsková, Kristýna Stará + ateliér DUA: Václav Malina, Petr Jakovec, Petr Kučera, Michal Podruh, Petr Zajíc
Hodnocení poroty
Návrh je kvalitní v podstatných hlediscích. Předložené řešení dobře vystihuje a reflektuje dvě očekávané vývojové fáze urbanismu širšího centra města – aktuální etapy, se silničním průtahem na levém břehu, a vzdáleného výhledu – pro realizaci silničního obchvatu města. V jednotlivém výčtu patří k nesporným přednostem návrhu:
- umístění komplexního uzlu (terminálu) veřejné dopravy do optimální polohy v prostoru ulice Varšavské a tržnice
- uvolnění pěšího tahu z centra města přes náměstí Republiky a dále na západ od automobilové dopravy, propojení pěších zón
- plnohodnotný městský park na pravém břehu Ohře, optimálně dimenzovaný i šířkově, nikoli jen jako pobřežní zeleň, a to za cenu přiměřené redukce šířky zastavitelné plochy na dolním nádraží. Ve výhledu vč. odstranění bariéry železnice na pravém břehu řeky
- přitom zachovává prostorové poměry pro smysluplné provedení revitalizace stávajícího brownfieldu dolního nádraží plnohodnotnou zástavbou
- ve vzdáleném výhledu odklon trasy bečovské železnice na hlavní trať, a tím koncentrace železnice na Horní nádraží, s odstraněním bariérového efektu železnice v prostoru pravého břehu (dolní nádraží)
- silničnímu průtahu na levém břehu je v aktuální etapě plně přiznána a ponechána páteřní (kapacitní) funkce. Teprve ve výhledu (časově velmi vzdáleném), po vybudováním obchvatu města, dojde k přeměně této průtahové komunikace na městské třídy a k odstranění bariéry této rychlostní komunikace I/6 na levém břehu řeky.
Návrh umožní dotvoření kvalitního městského centra jako pokračování města lázeňského. Za přínosné je považováno definování dvou fází (etapa) a výhled (po odvedení dopravy z centra obchvatem). Návrhu je však vytýkáno kapacitně nedostatečné dopravní řešení v aktuální etapě, bez nového mostu. Dopravně přetížený bude most Chebský vč. jeho dosti nevhodného dopravního napojení na ulici Horovu. Tímto návrhem je městu předkládáno urbanistické řešení, do jisté míry využitelné pro územně plánovací činnost.
Částka 170 000,-
Vojtěch Sosna, Michal Gabaš, Zdeněk Rothbauer, Václav Pivoňka
Hodnocení poroty
Návrh je taktéž kvalitní v podstatných hlediscích. Jeho řešením se přetváří prostor širšího centra Karlových Varů na plnohodnotné městské centrum. Překonávají se současné urbanistické bariéry. K hlavním přednostem návrhu patří:
- intenzívní propojení městských prostorů na levém a pravém břehu řeky Ohře, a to třemi optimálně umístěnými mostními spojnicemi, včetně jejich vyústění v předpolí na obou březích
- intenzívní zástavba klíčových ploch na obou březích s docíleným efektem sjednocení města. Osvědčená forma zástavby, městské kompaktní bloky, s odpovídající výškou, návaznost na kontext a uliční síť historické zástavby na obou březích města, jako vyjádření pokračování tradičního města
- Chebský most je přestavěn, rozšířen, s přeorganizováním křižovatek na obou stranách, most je věnován především pěším a městskému veřejnému prostoru
- jako reprezentant jedné ze dvou možných koncepcí řešení dopravního terminálu, a to jako ucelený terminál na ploše dolního nádraží, slučující systémy městské hromadné autobusové dopravy, železniční i vnitrostátní autobusové dopravy.
Návrhu je ale vytýkáno přílišné přiblížení intenzívní zástavby k řece Ohři a redukce zeleně v tomto prostoru. Návrh obsahuje odvážné vize, které jsou až na pomezí reálnosti. Negativně je hodnoceno příliš dlouhé zatunelování levobřežního silničního průtahu a situování budov na něm. A také akceptace starší ideje tuhnické a bohatické železniční spojky. U tohoto návrhu se jedná o řešení, které zadavatel může v některých částech využít pro další územně plánovací činnost.
Částka 170 000,-
A69architekti, s. r. o. – Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig, Jitka Macáková, Michal Nohejl, Petr Král, Ota Řezanka
Hodnocení poroty
I tento návrh je kvalitní v podstatných hlediscích. Přesvědčivě ukazuje možný směr urbanistického vývoje města, rozšíření atraktivity tradiční lázeňské části i do dřívější periferie. Vytváří logickou a čitelnou městskou strukturu, navzájem propojenou, prostupnou, prostou kolizí a konfliktů. K přednostem návrhu patří:
- optimální umístění a uspořádání jediného hlavního dopravního terminálu integrujícího všechny druhy veřejné dopravy v prostoru trojúhelníkového pozemku mezi stávající přestupní stanicí MHD Tržnice a křižovatkou u Becherovky. Terminál má být první etapou a předpokladem dalšího rozvoje. Je proto navržen v prostoru nejméně problémovém a zároveň velmi vhodném pro MHD i napojení na stávající centrum
- zřízení nového mostu přes řeku Ohři, v optimální poloze, který propojí levobřežní průtah a navrženou dostavbu ploch v oblasti dolního nádraží. Most je možné na průtah připojovat postupně, nejprve jednostranně, později kompletním křižovatkou
- zklidnění náměstí Republiky a prodloužení pěšího tahu z lázeňského centra do Rybář, i když ne v takové důslednosti jako u jiných návrhů
- paralelní nábřežní bulvár s kolonádou propojující nové těžiště města
- zklidněný Chebský most, uvolnění obou jeho předpolí, možnost obnovit konturu předválečné zástavby a obnovení kompoziční osy soud – magistrát
- důraz na plochy kolem tržnice a ústí Teplé, kde je nové městské centrum s hlavním náměstím
- na nový most navazuje křižovatka pod pivovarem, nové propojení nahoru do centra Rybář,
- uvolnění jižního nábřeží Ohře od kolejiště Dolního nádraží.
I tento návrh obsahuje odvážné vize, které jsou až na pomezí reálnosti. Vytýkáno je přílišné přiblížení intenzívní zástavby k řece Ohři a redukce zeleně v tomto prostoru. Negativně je hodnocena ne dosti odůvodněná přeložka levobřežní páteřní komunikace, příliš dlouhé obestavění železnice na pravém břehu a umístění budov na zatunelované části levobřežního silničního průtahu. U tohoto návrhu se jedná o řešení, které zadavatel taktéž může zčásti využít pro další územně plánovací činnost.
Neudělena.
Hodnocení poroty
Odměna
Částka 85 000,-
František Novotný, Jaroslav Suchan, Karel Wirth, Jiří Křepinský, Petr Preininger, Martin Vachtl
Hodnocení poroty
Koncepčně kvalitní návrh, jehož přednost je v jeho komplexnosti. Řeší většinu podstatných urbanistických problémů širšího centra města, včetně propojení dnes od centra oddělených městských částí. A to reálně, s přiměřenou náročností navrhovaných opatření. Koncepce je verbálně přesvědčivá, ne vždy je ale průkazně promítnuta do konkrétní grafiky návrhu. Kapacitní a funkční je navržené dopravní řešení. Obsluha centra je zajištěna trojnásobným připojením na levobřežní páteřní komunikaci, s novým mostem v ose ulice Charkovské, s novou komunikací vedenou paralelně s ul. Západní. Reálné je zklidnění Chebského mostu a naplnění jeho významu jako spojovacího článku centra s levobřežním městem. Deklarované vytvoření městského prostoru na náměstí Republiky ale v návrhu není důsledné, stejně jako přímý kontakt zelených břehů Ohře s městem. Reálný, funkční a kapacitní je návrh rozvoje terminálu veřejné dopravy v jeho současné pozici v prostoru dolního nádraží. Prostorově problematické by bylo plné napojení ostrovského mostu na průtah.
Odměna
Částka 85 000,-
Patrik Kotas , Lucie Krotilová, Tibor Csukás, Václav Juppa
Hodnocení poroty
Návrh integruje většinu rozvojových podnětů, považovaných všeobecně za přínosné. To je zejména propojení struktur města na obou březích Ohře, dosahované cestou přestavby obou předpolí chebského mostu. Přiznání časové vzdálenosti realizace silničního obchvatu města a tomu odpovídající řešení - překrytí zeleným valem a zástavbou. Rozsah překrytí je však příliš velký. Zrušení dolního železničního a autobusového nádraží, jehož území je plně využito jako rozvojová plocha pro novou kvalitní zástavbu. Doplněno je nové přemostění Ohře v optimální poloze, které odlehčí chebskému mostu. Navrhuje se vytvořit dva základní uzly veřejné dopravy, které budou mezi sebou komfortním způsobem propojeny. Prvním hlavním uzlem je víceúčelový centrální terminál, jenž v sobě bude zahrnovat MHD, autobusovou i železniční dopravu, na plochách při ústí teplé do Ohře, u solivárny. Jeho realizace by však narazila na majetkoprávní problémy. Zdůraznění dopravního významu horního nádraží, které se stává druhým uzlem hromadné dopravy, zahrnující přestupní vazby mezi autobusy MHD, železnicí a lanovkou MHD. Jako nízké se jeví využití potenciálu celého území na levém břehu Ohře (kolem ulice Dolní Kamenná). Příliš rozsáhlé plochy na levém břehu jsou řešené jako zeleň. Kontroverzní je řešení zástavby na pravém břehu až do blízkosti břehu, a také nereálné řešení dopravního napojení chebského mostu na zatunelovaný průtah.