Od 15. července do 4. října 2015 se ve Zlíně představí exteriérová výstava Příběh paneláku ve Zlínském kraji, která přiblíží vývoj prvního panelového domu typu G a historii a současnost vybraných panelových sídlišť ve Zlíně (Obecin, Bartošovy čtvrti a Jižních Svahů) a v Otrokovicích (Trávníky). 
Výstava, volně přístupná široké veřejnosti před budovou 14|15 Baťova institutu, je pátou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Zadražilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.

Exteriérová výstava seznamuje s počátky panelové výstavby v Československu spojené právě se Zlínem, konkrétně s vývojem prvního panelového domu typu G (jako Gottwaldov) a jeho výstavbou v letech 1953–1954. Návštěvníci rovněž mají možnost dozvědět se více o třech zajímavých sídlištích z krajského města. Autoři prvního poválečného sídliště ve Zlíně, dvouletkových Obecin, sice navázali na meziválečnou zlínskou estetiku režných cihel, nicméně do města vnesli první vícepatrové bytové domy. Bartošovu čtvrt, první panelové sídliště z roku 1957, tvoří v řadách a v blocích stojící panelové domy typu G 57 doplněné občanskou vybaveností. Třetí prezentované zlínské sídliště Jižní Svahy, navržené v 60. letech, se vyznačuje pestrou škálou typů panelových bytových domů od bodových přes terasové, chodbové, lodžiové až po výškový segmentový dům. Pozornost si zaslouží i otrokovické sídliště Trávníky, které dokládá dvě odlišné fáze výstavby panelových sídlišť v 60. a v 70. letech.

Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Zadražilová.

Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).

Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let, a dnes na sídlištích žijí více než tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.

Pozvánka Příběh paneláku ve Zlínském kraji

Kontakty:

Lucie Zadražilová (hlavní řešitelka projektu)
tel.: 608 303 455, e-mail: zadrazilova@upm.cz

Eva Mahrezi (produkční výstav)
tel.: 778 543 949, e-mail: eva.mahrezi@yahoo.com

Pořadatel výstavy: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Spolupořadatel výstavy: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Další akce

03. 12. 2020
03. 12. 2020 Přednáška
03. 12. 2020 Webinář
03. 12. 2020 Přednáška
08. 12. 2020 Konference