Prostorové rozpínání měst je dnes již reálnou skutečností a tento trend dále pokračuje téměř ve všech evropských městech. Budeme-li hledat výraz, který by výstižně vyjádřil podstatu tohoto jevu, jenž přináší významnou změnu lidských sídel posledních desetiletí, narazíme v literatuře nejčastěji na sousloví urban sprawl. V angličtině má slovo sprawl význam roztažení, rozlézání či natahování a ve spojení se slovem urban — městský — přesně vystihuje probíhající rozlézání a s ním spojené řídnutí dnešních měst. Exodus na předměstí a vylidňování center měst vede k extenzivnímu využívání okolní krajiny, které není ničím jiným než jejím novodobým drancováním. Pojem urban sprawl odkazuje ale také na prostředí bez tradičních městských veřejných prostor a na ztrátu městskosti. Nejvýstižnějším novým českým termínem pro urban sprawl je výraz sídelní kaše, který trefně pojmenovává neuspořádanou skrumáž předměstských staveb. Po úspěchu prvního vydání vychází nyní druhé, doplněné vydání knihy Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Studie architekta Pavla Hniličky je určena nejen odborníkům, projektantům a architektům, ale také představitelům obcí a měst, kteří mohou rozvoj sídelní kaše na svém území ovlivnit, a všem těm, kterým není budoucnost okolní krajiny lhostejná.

Sídelní kaše - Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů

Sídelní kaše, Ing. arch. Pavel Hnilička, Dipl. NDS ETHZ in Architektur

Autor:

Narodil se v roce 1975 v Praze. Studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze u Prof. Lábuse a Prof. Šrámkové a na ETH Zürich u Prof. Eberleho. Po absolvování praxe ve dvou ateliérech, vede od roku 2003 vlastní ateliér Pavel Hnilička Architects + Planners. Věnuje se návrhům a realizaci staveb, územním a regulačním plánům pro města a obce. Jedním z klíčových předmětů jeho zájmu je vztah teorie a praxe v navrhování. Je autorem knihy „Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů“ (2005, 2012), „Ročenka České architektury 2009-2010“, spoluautorem publikace „Sub Urbs: krajina, sídla a lidé“ (2013), „Hustota a ekonomika měst“ (2018) a autorem řady článků o urbanismu a architektuře. Urbanismus popularizuje na přednáškách, konferencích a seminářích. Je držitelem Grand Prix za architekturu za rok 2008 v kategorii nová stavba. V letech 2007–2010 vyučoval na Fakultě architektury ČVUT na ústavu urbanismu. Mezi roky 2012-2014 vedl přípravu nových pražských stavebních předpisů na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, které byly v roce 2016 oceněny Českou cenou architektury za mimořádný přínos v oboru. Od roku 2014 do 2018 byl místopředsedou České komory architektů.