Přeskočit na obsah

Stanovisko ČKA k pozměňovacímu návrhu tzv. energetického zákona

ČKA se vyjádřila k situaci ohledně tzv. „přílepku“ energetického zákona, resp. novelizačnímu bodu 5, který by zásadním způsobem omezil pravomoci statutárních měst Praha, Brno a Ostrava v oblasti stanovení územních požadavků na výstavbu technické infrastruktury. Zmiňovaný novelizační bod před několika dny Senát zamítl, nyní o něm bude opět hlasovat Poslanecká sněmovna. Své stanovisko podepsané předsedou Janem Kaslem zaslala ČKA ještě před hlasováním všem poslankyním a poslancům.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

obracím se na Vás jako předseda České komory architektů ve věci návrhu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), který Vám byl vrácen ze Senátu Parlamentu ČR.

Česká komora architektů, která podle § 23 zákona č. 360/1992 Sb. pečuje o stavební kulturu, kulturu utváření prostředí a ochranu veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování, důrazně podporuje pozměňovací návrh, který Senát přijal.

Senát ze zákona vypustil tzv. „přílepek“ vložený v Poslanecké sněmovně, který se věcně nevztahuje k projednávané problematice energetiky. Zmiňovaný přílepek, resp. novelizační bod 5, by zásadně omezil pravomoci statutárních měst Praha, Brno a Ostrava v oblasti stanovení územních požadavků na výstavbu technické infrastruktury. Pokud by byl tento novelizační bod přijat, musely by být významné části městských stavebních předpisů zrušeny, což by vedlo k právní nejistotě a narušilo by to koncepční rozvoj zmiňovaných měst.

Praha, Brno i Ostrava mají jedinečné urbanistické potřeby vyplývající z vysoké koncentrace technické infrastruktury, hustoty zástavby a potřeby zajištění kvalitních veřejných prostranství. Stávající právní úprava umožňuje těmto městům upravit pravidla pro své prostředí, přičemž se tyto úpravy nikdy nestaly předmětem problémů se správci sítí. Nově navržené omezení by však způsobilo, že požadavky na veřejný prostor by byly podřízeny pouze potřebám technické infrastruktury, což by mělo negativní dopad na rozvoj městského prostředí.

Pražské stavební předpisy, účinné od roku 2016, byly oceněny Českou cenou za architekturu jako příklad inovativního přístupu ke zkvalitňování veřejného prostoru. Podobné předpisy nedávno zavedla i města Brno a Ostrava. Tyto předpisy umožňují městům regulovat důležité aspekty výstavby, jako je například uspořádání uličních profilů, koordinace umístění podzemní infrastruktury, výsadbu a ochranu zeleně v ulicích, prostupnost veřejných prostranství nebo integrace cyklistických tras a chodníků. V prostředí velkých měst je nezbytné, aby byla infrastruktura plánována s ohledem na veřejný prostor, nikoli naopak.

[…]

Zachování kompetencí měst v oblasti územního plánování je klíčové pro jejich dlouhodobý udržitelný rozvoj, ochranu architektonické kvality a vytvoření příjemného a zdravého prostředí pro obyvatele. Městské stavební předpisy představují důležitý nástroj pro koordinaci zájmů veřejného prostoru a technické infrastruktury.

Celý dopis si můžete přečíst zde.