Přeskočit na obsah

Teze ČKA k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Česká komora architektů, jako stavovská profesní organizace, nabízí u příležitosti letošních sněmovních voleb několik témat, důležitých pro rozvoj sídel, architekturu a kvalitu vystavěného prostředí.

 Česká komora architektů, jako stavovská profesní organizace, nabízí u příležitosti letošních sněmovních voleb několik témat, důležitých pro rozvoj sídel, architekturu a kvalitu vystavěného prostředí. Tato témata nejsou důležitá jen z pohledu architektů, kteří zpracovávají územní plány, či navrhují stavby, ale z pohledu všech, kteří užívají vystavěné i přírodní prostředí, tedy z pohledu všech občanů této země. Česká komora architektů přináší tato témata, významná pro zodpovědnou správu státu, s výzvou, zahrnout je do volebních programů a následně do programových dokumentů nové vlády ČR.

Stavební zákon

 Místo dalších novel stavebního zákona je nezbytně nutné co nejrychleji připravit nový stavební zákon, který přinese jednoduchý a pochopitelný systém stavebního práva, účinně chránící veřejný zájem. Stavební zákon musí při tom pečlivě vyvážit práva občanů a státu.

Stavbu by měl povolovat jeden stavební úřad, na základě jednoho projektu a jednoho povolení stavby. Na jedno správní řízení by v případě napadení měl navázat už jen jeden soudní přezkum. Dnešní praxe, kdy jednu stavbu povoluje obecný stavební úřad a několik různých speciálních stavebních úřadů, spadajících navíc pod různá ministerstva, je neúnosný. S tím souvisí i přebujelý systém dotčených orgánů státní správy, vydávajících závazná stanoviska. Mezi vyjádření (nikoli stanoviska, či dokonce rozhodnutí!) má patřit pouze ochrana veřejného zdraví (hygiena), požární ochrana, památková péče (pokud se stavby týká), technická a dopravní infrastruktura a obec. Podle srovnání Světové banky z roku 2016 jsme dnes v rychlosti povolování staveb na 130. místě ze 190 sledovaných států světa.

V systému územního plánování by územní plány krajů a obcí / měst měly být strategickými a koncepčními dokumenty, jasně předem daná a známá pravidla pro stavění by měla být obsažena v regulačních plánech.

Zadávání veřejných zakázek

Zákon o zadávání veřejných zakázek, platný od loňského roku, znamenal krok správným směrem, ale přesto i nadále přetrvává neblahá praxe, kdy jediným kritériem při výběru zhotovitele veřejné zakázky (a o veřejných zakázkách malého rozsahu to platí především) je nejnižší cena. Vede k tomu i podvědomá obava veřejných zadavatelů z kriminalizace, pokud by rozhodovali některým jiným postupem, který jim zákon umožňuje. Tato praxe je neslučitelná se zodpovědnou péčí hospodáře a poškozuje ve výsledku spotřebitele, tedy jak veřejného zadavatele, tak nás všechny.

            Pro výběr zhotovitele projektu stavby, nebo územního plánu obce / města je – a to i pro veřejné zakázky malého rozsahu – daleko vhodnější soutěž o návrh (s následným jednacím řízením bez uveřejnění), nebo výběr podle ekonomické výhodnosti, kdy se k nabídkové ceně (jež nesmí být dominantním kritériem) přidají ještě další kritéria, zohledňující kvalitu, zkušenosti a reference zhotovitele.  

            Zadávání veřejných zakázek je tedy nutné zbavit atmosféry strachu z kriminalizace, nebude-li výběr proveden na základě kritéria nejnižší ceny – a zavést takový systém zadávání veřejných zakázek, který povede k výběru výhradně na základě kvality zhotovitele.

Hlavní architekt ČR

Pro zodpovědnou správu státu v oblasti územního rozvoje navrhujeme ustavit institut Hlavního architekta ČR, obdobu již v mnoha městech a obcích úspěšně působících městských / hlavních architektů.

Hlavní architekt ČR by měl průběžně kontrolovat naplňování Politiky územního rozvoje a připravovat podklady pro její pravidelnou aktualizaci. Politika územního rozvoje je významným vládním dokumentem a měla by obsahovat hlavní strategické priority územního rozvoje na celostátní, nadregionální i (středo)evropské úrovni. Hlavní architekt ČR by měl spolupracovat s Krajskými architekty (a zajistit tak mmj. logickou provázanost celostátní Politiky územního rozvoje s krajskými Zásadami územního rozvoje), případně městskými architekty statutárních měst. Hlavní architekt ČR by měl být také aktivní ve spolupráci v oblasti územního rozvoje se sousedními státy.

Vládní dokument Politika architektury a stavební kultury z roku 2015 zahrnuje řadu témat, cílů a opatření, které mohou vést ke zlepšení stavu naší krajiny a sídel, vystavěného prostředí, ke kvalitnější architektuře, je však nezbytné je důsledně realizovat. Hlavní architekt ČR by měl aktivně podporovat, řídit a koordinovat naplňování tohoto dokumentu, zejména koordinovat práci ministerstev a státních organizací. Zároveň by měl hlavní architekt ČR iniciovat a spolupracovat na tvorbě příslušné legislativy, metodik a dalších prováděcích dokumentů.

Hlavní architekt ČR by měl připravovat a koordinovat zadávání veřejných zakázek na státní úrovni tak, aby stát fungoval jako zodpovědný hospodář; hlavní architekt ČR by měl rovněž připravovat podklady pro (strategická) rozhodnutí, týkající se majetku státu (dohled na kvalitu státních investic do výstavby, dohled na náklady údržbu objektů a pozemků státu, výběr zhotovitele podle kvality, ne podle nejnižší ceny).

Hlavní architekt ČR, nacházející se například na pozici zvláštního poradce premiéra, by měl mít vlastní tým, k jehož sestavení je možné využít příkladů dobré praxe, například ze zemí Beneluxu.

 

Česká komora architektů je připravena podat příslušné komentáře, či upřesnění k předloženým tezím ke sněmovním volbám, týkajícím se územního rozvoje a kvality vystavěného prostředí.