Bezpečná cena projektu

DUMPINGOVÉ CENY PŘI ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

Ze zkušeností architektů i stavebních inženýrů vyplývá, že ve většině výběrových řízení na zpracovatele projektové dokumentace staveb i územně plánovací dokumentace vítězí nabídky s nejnižší cenou, aniž by se výběrové komise zamýšlely nad kvalitou takto získaných projektů. Běžně se objevují nabídky o 30 % nižší, než by odpovídaly reálným nákladům za jejich zpracování. Není ani výjimkou, že projektanti nabízejí svou práci i za třetinu či desetinu odpovídajícího honoráře. Často pak dochází k nekvalitnímu zpracování projektů, anebo k následnému navyšování nákladů.

 

BEZPEČNÁ CENA

Dle názoru České komory architektů, ale i České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a dalších organizací působících na úseku stavebnictví, by mohlo situaci zlepšit stanovení tzv. bezpečné ceny. Ta by určovala takovou cenu zpracování projektu, která zaručeně přinese kvalitní stavbu a nebude v průběhu projektování navyšována. „Bezpečná cena odkazuje na praxi exekutorů či advokátů, kteří mají také schválený nejnižší poplatek za kvalitně odvedenou práci,“ říká předseda ČKAIT Pavel Křeček (viz též Bulletin ČKA 3/2012 s. 47).

Nutné je ale specifikovat a upřesnit termín tzv. bezpečné ceny. Z diskusí vyplývá, že jednou z možností je například vyloučení nejvyšší a nejnižší cenové nabídky z výběrového řízení, za samozřejmé se jeví vycházet z ceníků – honorářových řádů stanovených na základě standardů výkonů autorizovaných osob, zdrojem by mohla být také dnes běžně užívaná tzv. „cena obvyklá“, která je aplikována pro „prodej stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění v daném čase a místě“ (jak uvádí zákon č. 151/1997 Sb.).

Každá autorizovaná osoba nese odpovědnost za svůj výkon profese.

„Pokud za nepřiměřeně nízkou cenu získá investor nedostatečný projekt – pak hrozí realizace nekvalitní stavby, prodražení výstavby i následného provozu“, říká předseda ČKA Josef Panna.

Stanovením bezpečné ceny by se jistě mnohým projektantům situace ulehčila a veřejnost by měla záruku, že bezpečná cena povede nejen k bezpečnému projektu, ale i k bezpečnému stavění. Bezpečné ceny by tedy šlo užívat nejen při stanovování ceny projektové dokumentace, ale také ceny pro další dodávky staveb (ať už budov, či stále častěji kritizovaných silnic a mostů).

 

DŮRAZ NA KVALITU

Kromě profesních komor útočí na kritérium nejnižší ceny také ministerstvo pro místní rozvoj, které považuje za nutné, aby byla „respektována světově dodržovaná praxe, a to že kvalitní projekt je základem jakékoliv kvalitní a udržitelné investice“, jak řekl na tiskové konferenci ministerstva pro místní rozvoj již v srpnu ministr Jankovský.

Česká komora architektů považuje za zásadní nalézt při zadávání zakázek soulad mezi cenou a kvalitou. Jednou z cest, jak získat kvalitní projekt stavby, je soutěž o návrh dle zákona o zadávání veřejných zakázek (architektonická nebo urbanistická soutěž), kterou ČKA dlouhodobě prosazuje, podporuje a nabízí v této oblasti konzultace všem investorům.

Rovněž Komora administrátorů veřejných zakázek, s níž ČKA dlouhodobě spolupracuje, poukazuje na zkušenosti ze zahraničí a podporuje společné prosazování soutěže s důrazem na kvalitu, nikoliv nejnižší cenu. Podle předsedy této komory Roberta Pergla by „měl být kladen důraz i na další ukazatele – kvalitu nabídky, kvalitu poskytovatele, odborné reference, zkušenosti, praxi“.

Důraz na kvalitu je také jedním z hlavních pilířů všech dokumentů států Evropské unie nazvaných Politika architektury, které vznikají v rámci Evropského fóra politik architektury (EFAP). Např. ve švédské politice se píše, že „architektonické služby nesmějí být nikdy vybírány na základě nejnižší ceny. Architektova schopnost splnit úkol, odbornost, zkušenost, způsobilost a tvořivost má větší váhu než účtovaná částka např. u veřejných zakázek. Ze široké praxe jasně vyplývá, že architektonické zakázky jsou stále více v zajetí co nejnižší ceny, ačkoliv každý souhlasí, že umělecké řemeslo by nemělo být pořizováno s vynaložením nejnižších možných nákladů. Tento trend má zničující dopad na kvalitu v sektoru veřejných staveb, stavebního inženýrství a designu interiérů a musí se obrátit na celostátní úrovni.“

 

ŘÁDNÉ HOSPODAŘENÍ

Proti kritériu kvality ale do jisté míry stojí (dle vyjádření ředitele odboru veřejného investování MMR Jiřího Svobody z června 2012 v dopise ČKA) povinnost státní správy a samosprávy „řádně hospodařit“, jak ukládá zákon o zadávání veřejných zakázek. K tomu patří rovněž využívání konkurence na trhu. Rovněž vedoucí oddělení územního rozvoje MMR Martin Tunka argumentoval již v dubnu na valné hromadě ČKA tím, že „správné hospodaření (a hledání úspor) je jedním ze základních cílů institucí, státní správy a samosprávy, které tím zároveň naplňují svůj veřejný zájem“. I to jsou tedy důvody, které často vedou preferování právě nejnižší ceny při zadávání veřejných zakázek.

V odborných diskusích se také objevuje otázka, jak kvalitu specifikovat a jak nastavit její objektivní hodnocení. V soutěžích je patrný určitý stupeň subjektivity poroty při posuzování jednotlivých soutěžních návrhů. Nejasné nastavení objektivního posuzování kvality bylo ostatně také jedním z důvodů, proč ministerstvo pro místní rozvoj např. zatím nepodpořilo Metodický pokyn pro výběr zhotovitele územního plánu, který mu ČKA poslala k připomínkování (viz Bulletin ČKA 3/2012 s. 40).

 

HONORÁŘOVÉ ŘÁDY

Česká komora architektů zpracovala ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů v roce 2002 standardy výkonů projektových prací. Nyní se dokončuje jejich aktualizované znění, které by mělo být všem autorizovaným osobám dostupné v průběhu příštího roku. Na standardy výkonů naváže rovněž zpracování aktuálních ceníků těchto prací (tzv. honorářových řádů).

Pravdou je, že zákon o výkonu povolání č. 360/1992 Sb. původně skutečně umožňoval komorám vydávat ceníky a honorářové řády. Přesto však od roku 2003 probíhal soudní spor se ČKAIT, která podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydáním honorářového řádu nezákonně stanovovala ceny práce svých členů, které se pak stávaly pro projektanty inspirující a nevznikaly na základě nabídky a poptávky. ČKAIT (ale rovněž ČKA, která vydala v roce 2002 honorářové řády s inženýrskou komorou společně, aniž by byla souzena) tak porušila vydáním honorářového řádu zákon o ochraně hospodářské soutěže. Soudy nakonec uznaly, že honorářové řády mohou ohrožovat hospodářskou soutěž, ale vydání ceníků není možné pokutovat. Teprve v roce 2008, více než pět let od vydání honorářových řádů, tedy zrušil Nejvyšší správní soud stanovenou pokutu ve výši půl milionu korun pro ČKAIT za kartelové jednání (viz též Bulletin ČKA 1/2008 s. 48 a www.ckait.cz).

 

V roce 2008 pak došlo kvůli výše uvedenému stanovisku ÚOHS ke změně zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání. Tehdejší znění, že do působnosti ČKA a ČKAIT patří „vydávat ceníky a honorářové řády“, bylo nahrazeno tím, že může pouze „vydávat standardy výkonů a dokumentace“.

Honorářové řády jsou i nadále považovány Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže za nezávazný doporučující dokument zpracovaný profesní komorou, tedy v zájmu jejích členů. ČKA a ČKAIT, jakožto profesní komory, je nesmějí vydávat ani šířit (mohou na ně pouze odkazovat - umístěny jsou proto na nezávislém portále www.stavebnistandardy.cz). Jelikož jsou honorářové řády nezávazným dokumentem, nikoliv závazným prováděcím předpisem, není možné jejich užívání vynucovat. Ceníky se ale snad stanou podkladem pro určení tzv. bezpečné ceny.

 

V NĚMECKU JSOU HONORÁŘOVÉ ŘÁDY ZÁVAZNÉ

V České republice se již řadu let hovoří o tom, že by měl být vyvíjen větší tlak na zezávaznění honorářových řádů, nebo alespoň dosažení jejich většího vlivu na nastavování cen projektových prací.

Úspěšnější jsou na této cestě architekti a inženýři v Německu. V srpnu 2009 vyšla ve Spolkové sbírce zákonů Vyhláška o honorářích za služby architektů a techniků (HOAI), která je závazným předpisem Zákona k úpravě služeb techniků a architektů. Struktura německé vyhlášky i její nastavení v podstatě odpovídá honorářovým řádům zpracovaným ČKA a ČKAIT v roce 2002.

Modernizovaný německý honorářový řád je dle informací AHO (Výboru pro honorářový řád německých komor inženýrů a architektů) „reakcí na diskuse vedené v 70. letech, které se zabývaly zájmy veřejného blaha, ochranou spotřebitele, zájmem veřejnosti na profesních výkonech nezávislých projektantů a jejich chápání významu svého profesního stavu. Definuje zákonné cenové právo a je závazný pro všechny, kdo zadávají či vykonávají projekční práce.“

Diskuse o HOAI trvaly více než 13 let. Ke schválení vyhlášky se snažily přispět úkoly sestavené Spolkovou radou v roce 1995, ministerstvo hospodářství ale provedlo v návrhu novely rozsáhlé škrty a dle AHO se „pouze semknutostí a společným postupem profesního stavu architektů a inženýrů podařilo plány ministerstva na rozbití HOAI překřížit.“

Zásadní průlom při pozitivním nahlížení na honorářové řády přinesl posudek bruselské právní kanceláře, který konstatoval, že minimální a maximální sazby v honorářovém řádu nejsou v rozporu s evropským právem. Následně vznikly další posudky vypracované profesními komorami, díky nimž se podařilo v roce 2009 schválit popisovanou novelu HOAI.

V ní je mimo jiné uvedeno, že minimální sazby stanovené touto vyhláškou mohou být podkročeny jen ve zcela výjimečných případech a maximální sazby smějí být překročeny jen při mimořádných, anebo nezvykle dlouho trvajících službách.

Německý honorářový řád má ale i své stinné stránky. Například byly svévolně odstraněny některé inženýrské výkony, které by měly být neoddělitelnou součástí projektu, do nezávazné přílohy (výkony spojené s zemními a zakládacími pracemi, akustikou, studie dopadů na životní prostředí atd.). Stejně byl odsunut stavební dozor u inženýrských a dopravních staveb.

V současné době se připravuje aktualizace náplní jednotlivých výkonů, která by měla být obsažena v příští novelizaci plánované na rok 2013.

Prosazení závaznosti honorářových řádů u nás je během na dlouhou trať. Po vydání nových Standardů výkonů a činností autorizovaných osob a následném zpracování ceníků, které budou opět umístěny na nezávislých portálech, by se ale prozatím mohlo podařit alespoň lépe specifikovat termín „bezpečná cena“.

Překlad vyhlášky je ke stažení na webových stránkách ČKAIT - http://www.ckait.cz/sites/default/files/HOAI_cesky_09_2009.pdf

Více viz http://www.ckait.cz/print/84685, http://www.aho.de/

Markéta Pražanová

Jak postupovat při výpočtu honoráře (PDF)