Představujeme porotce 10. ročníku České ceny za architekturu / Uzávěrka přihlášek je 8. dubna

Jednou z předností České ceny za architekturu je složení poroty, které je v rámci podobných soutěží v České republice unikátní. Stejně jako v předchozích ročnících bude i letos porota tvořena architekty výhradně ze zahraničí. Jubilejní ročník se Česká komora architektů rozhodla využít i k reflexi vývoje na české architektonické scéně, a proto byli k účasti v porotě osloveni architekti a architektky, kteří usedli v porotách prvních pěti ročníků.

Přihlašování realizací do 10. ročníku České ceny za architekturu je otevřeno do 8. dubna. Zapsat je možné architektonická díla dokončená na území České republiky v posledních pěti letech (od ledna 2020 do prosince 2024), přičemž přihlásit lze opětovně i realizace, které se v předchozích ročnících nedostaly do úzkého okruhu nominovaných. Účast v soutěžní přehlídce je i letos zcela zdarma, přihlášky se podávají pomocí jednoduchého online formuláře zde.

Hodnotit všechny přihlášené realizace bude letos mezinárodní pětičlenná odborná porota, která vyselektuje užší okruh 25 nominovaných děl, jež budou veřejnosti představena na nominačním večeru na konci června. Vybraná díla porotci v září osobně navštíví a vyberou přibližně 5 až 7 prací, které na slavnostním galavečeru 13. listopadu získají titul finalista ČCA, jeden z nich pak obdrží hlavní cenu.

Mezinárodní odborná porota

Letošní porota má pět členů. Jsou jimi architekt a pedagog na fakultě architektury v Mariboru Boris Bežan (Slovinsko/Španělsko), architektka a zakladatelka neziskové organizace Woman Architects podporující profesní rozvoj žen v architektuře Andrea Klimko (Slovensko/UK), krajinářská architektka, urbanistka a kurátorka Yael Moria Klain (Izrael), architekt, urbanista a akademik Roger Riewe (Německo) a architekt, který aktivně působí v mnoha profesních sdruženích, Jeroen van Schooten (Nizozemsko).

Zeptali jsme se porotců, zda se v „jejich“ zemích architektura a přístup k ní nějakým způsobem za posledních 10 let změnily a zda podobné tendence očekávají i v případě architektury české…

Boris Bežan:

„V posledním desetiletí zaznamenalo Slovinsko výrazný nárůst otevřených architektonických soutěží, což je na tak malou zemi obzvláště pozoruhodné. To postupně umožnilo mladší generaci architektů vytvořit si vlastní architektonický jazyk. V soutěžních se dříve objevovaly obvykle zdrženlivé a funkční návrhy, ale v posledních letech došlo k posunu – zejména u některých veřejných budov – směrem k ambicióznějším a výjimečnějším projektům, které jdou daleko nad rámec pouhé funkčnosti a nákladové efektivity.

Ve Španělsku, zejména v Barceloně, se objevila nová vlna architektury silně orientovaná na udržitelnost a experimentování se sociálním bydlením. Tento posun byl do značné míry způsoben iniciativami místních municipalit, jejichž cílem je podpora inkluzivnější a ekologicky odpovědnější architektury. Udržitelnost je však složitá problematika s různými výklady týkajícími se materiálů – ať už jde o použití dřeva v zemi s omezenými lesními porosty, nebo o cihly a betonové výrobky, jejichž výroba vyžaduje značné množství energie. V současných návrzích lze také pozorovat snahu o renesanci tradičních materiálů a stavebních technik, zejména přiznaných cihel, jako způsob přihlášení se k místnímu architektonickému dědictví.“

„V posledních letech se mnoho finalistů českých architektonických cen zaměřilo na promyšlenou adaptaci a nové využití historicky cenných budov. Tento trend odráží jak bohaté architektonické dědictví země, tak touhu mladší generace architektů navrhovat inovativní a sofistikovaná řešení zásahů do tohoto typu objektů. Zachování a konverze stávajících budov jsou ve své podstatě v souladu s principy udržitelné architektury a adaptace památek se tak stává klíčovým aspektem ekologicky odpovědného navrhování.

Zatímco v Evropě existuje širší hnutí směrem k udržitelné architektuře, každá země jej řeší prostřednictvím svých vlastních specifických výzev a priorit. V České republice se to často projevuje v průkopnických řešeních adaptace kulturního dědictví, zatímco v jiných zemích se může jednat o sociální bydlení nebo ambiciózní novostavby.“

Jeroen van Schooten:

„Ano, architektura i přístup k ní se za posledních 10 let v Nizozemsku změnily. V roce 2015 skončila finanční a s ní spojená realitní krize, což znamenalo opětovné nastartování stavební výroby a růst zaměstnanosti v architektonických kancelářích. Mnoho zkušených odborníků však během krize z oboru odešlo a na jejich místo nastoupili mladší a nadšení talenti. Zároveň se investoři a klienti stali opatrnějšími, váhali s investicemi do velkých a rizikových projektů, přičemž velké stavební společnosti také přistupovaly k takovým projektům skepticky. Zmíněná změna vedla k tomu, že vzrostl počet menších zakázek, popř. byly velké zakázky rozděleny na menší dílčí projekty.

Souběžně s těmito ekonomickými posuny ochabla role vlády v oblasti rozvoje měst, sociálního bydlení a územního plánování a větší odpovědnost zůstala na trhu. V důsledku toho se dominantním motivem stal zisk, což ovlivnilo sociální solidaritu a narušilo společenskou rovnováhu. Změnila se také role architekta - z hlavního stavitele se stal spíše poradce -, což vedlo k jeho menší roli v celém procesu. Konečná odpovědnost nyní leží spíše na developerech než na architektech, což omezuje jejich vliv na kvalitu architektury. Architekti se méně podílejí na vyjednávání smluvních podmínek zpracování projektové dokumentace, což snižuje jejich vliv na konečný výsledek stavby. Bojujeme za větší propracovanost a hloubku architektonických návrhů.

Kromě toho architektonickou praxi ovlivňuje rostoucí povědomí o udržitelnosti a potřebě snižovat stopu CO₂. Udržitelnost, opětovné využití budov a transformace se staly klíčovými principy, které formují způsob, jakým se dnes v Nizozemsku přistupuje k architektuře. Očekávám, že podobné tendence se projevují i v České republice.“

Medailonky jednotlivých porotců

Boris Bežan
* 1972

Slovinsko

BAX Studio, Španělsko

https://baxstudio.com/

Boris Bežan vystudoval Fakultu architektury v Lublani a magisterský titul získal na Katalánské polytechnice. Po vítězství v mezinárodní soutěži na Kulturní centrum Federica Garcia Lorcy v Granadě spoluzaložil v roce 2005 studio MX_SI, na které v roce 2017 navázal studiem BAX.

Studio BAX se sídlem v Barceloně dnes vede s Mónicou Juverou. K architektuře přistupují reflexivně a kladou důraz na hledání ústřední myšlenky, která je základem originálních řešení, jež se projevují u realizací různých měřítek. Jedním z důležitých kritérií při tvorbě projektu je vztah mezi architekturou a veřejným prostorem.

Uspěl v řadě otevřených mezinárodních soutěží – například na Gösta Pavilion ve Finsku, Papalote Museum v Mexiku, Rog Cultural Center ve Slovinsku či Kunstsilo v Norsku. Jeho realizace byly oceněny po celém světě, mimo jiné Plečnikovou cenou (2014), španělskou mezinárodní cenou (2013), finskou národní cenou za betonovou konstrukci (2023), Zlatou medailí na mexickém bienále a norskou cenou Betongtavlen (2024).

Andrea Klimko

* 1973

Slovensko

Andrea Klimko Architects, Velká Británie

https://www.andreaklimko.com/

Slovenská architektka Andrea Klimko je zakladatelkou a ředitelkou kanceláře Andrea Klimko Architects s pobočkami v Londýně, Vídni a Bratislavě. Má za sebou přes 150 projektů a 30 realizací. Vystudovala Fakultu architektury STU v Bratislavě a následně ve Vídni. Je autorizovanou architektkou registrovanou v RIBA a Slovenské komoře architektů, členkou prezidia Spolku architektů Slovenska a dalších organizací. V roce 2012 byla nominována na cenu Krištáľové krídlo.

Její kancelář realizuje projekty po celém světě s důrazem na tvůrčí přístup a respekt k místu. Získala řadu ocenění – za obytný dům Mondrian v Bratislavě (2005) cenu CEZAAR, cenu Faenza Editrice v Bologni a cenu Bauwelt - Das erste Haus. Relaxační centrum RELAXX (2008) získalo World Architecture Award a nominaci na Cenu Dušana Jurkoviča. Mezi další realizace patří např. rezidence Leonardo v Trnavě (2011) či bratislavské komplexy Racany Bianco (2010) a Mendelsohn (2019).

V roce 2013 založila neziskovou organizaci Woman Architects podporující profesní rozvoj žen v architektuře.

Roger Riewe

* 1959

Německo

Riegler Riewe Architekten, Rakousko

https://rieglerriewe.co.at/de/

Německý architekt Roger Riewe vystudoval technickou univerzitu RWTH v Cáchách. V roce 1987 spolu s Florianem Rieglerem založil kancelář Riegler Riewe Architekten, která sídlí ve Štýrském Hradci a má pobočky v Berlíně a Katovicích. Vedle praxe se věnuje akademické činnosti – v roce 1996 působil na ČVUT v Praze a od roku 2001 vede Institut architektury na TU ve Štýrském Hradci.

Riewe se zabývá architekturou, územním plánováním a rozvojem vzdělávání a výzkumu v Rakousku i mezinárodně (Polsko, Korea, Rwanda). Mezi jeho významné realizace patří MED Campus ve Štýrském Hradci (2017, nominace na Mies van der Rohe Award), kulturní centrum st. Agnes v Berlíně (2015), Slezské muzeum v Katovicích (2014), laboratoře Boehringer Ingelheim v Biberachu (2009), nádraží v Innsbrucku (2005, Brunel Award 2008), TU ve Štýrském Hradci (1998, finalista Mies van der Rohe Award) či pavilony na výstavišti ve Štýrském Hradci (2003). V roce 2016 získal AIT Award. Aktivně působil v profesních organizacích např. jako místopředseda ZV-Steiermark nebo člen Architekturstiftung Österreich.

Yael Moria Klain

* 1955

Francie

Moria Architects – Studio MA, Izrael

https://studio-ma.co.il/

Yael Moria Klain je izraelská architektka specializující se na krajinářskou architekturu a urbanismus. Narodila se roku 1955 ve Francii, od roku 1960 žije v Izraeli. Vystudovala krajinářskou architekturu na Technionu v Haifě (1982), později získala magisterský titul na Fakultě architektury Katalánské polytechniky v Barceloně (2000), kde obhájila práci „Critical Landscape“.

V roce 1987 spoluzaložila ateliér Moria Architects – Studio Ma, který dnes působí v Tel Avivu-Jaffě a Haifě a sdružuje multidisciplinární tým 30 odborníků. Mezi její klíčové projekty patří revitalizace ulice Ibn Gabirol a bazénu Gordon (2006), promenáda Bat Yam (2013), zahrady Butterflies (2010) a obnova náměstí Dizengoff (2019) v Tel Avivu.

Od roku 1990 působí jako pedagožka na předních izraelských školách a věnuje se kurátorství výstav. Účastnila se Benátského bienále (2004), vystavovala i v Německu, Nizozemí a Tel Avivu. V roce 2008 a 2010 organizovala první a druhé bienále krajinářského urbanismu Bat Yam. Z ocenění získala např. Rechter Prize (2000) a Karravan Merit Award (1996).

Jeroen van Schooten

* 1960

Nizozemsko

V Architectuur, Nizozemsko

https://teamv.nl/en/

Nizozemský architekt Jeroen van Schooten je spoluzakladatelem ateliéru V Architectuur, který má přes 50 zaměstnanců. Specializuje se na komplexní projekty a rád spolupracuje s různorodými týmy na inovativních, integrovaných a udržitelných řešeních. Ve svém portfoliu má dopravní uzly, kulturní a vládní budovy, městské proměny i udržitelné bydlení.

Z jeho realizací stojí za zmínku polyfunkční komplex CrossOver v Amsterodamu (2023), renovace sídla ASR v Utrechtu (2015), House of Province v Arnhemu (2017, ocenění BNA), nádraží Lansingerland-Zoetermeer (2019) nebo připravovaný terminál Zuidasdok (2037). Do roku 2013 vedl studio MVSA, kde navrhl např. hlavní nádraží v Rotterdamu (2014), ING House (2002), Ministerstvo financí v Haagu (2009) a knihovnu v Almere (2010).

Byl předsedou Royal Institute of Dutch Architects (2006–2010), členem Dutch Green Building Council (2008–2017) a angažuje se v programu odborné praxe (PEP). Pravidelně přednáší, moderuje podcasty a působí v porotách architektonických cen.

Medailonky porotců včetně jejich fotografií a dalších podkladů naleznete na webu ceskacenazaarchitekturu.cz v sekci PRESS.

 

Všechny tiskové zprávy České komory architektů naleznete na www.cka.cz v sekci PRO MÉDIA.

O ČESKÉ CENĚ ZA ARCHITEKTURU

Soutěž vyhlásila Česká komora architektů, profesní organizace s přeneseným výkonem státní správy, v souladu se svým posláním pečovat o stavební kulturu v České republice a podporovat její vysokou úroveň. Jejím pořádáním chce Komora prezentovat kvalitní architektonickou produkci nejen odborné a laické veřejnosti, ale i zástupcům státní správy a samosprávy. Kromě prestižní sedmičlenné mezinárodní poroty, složené z renomovaných architektů, je předností České ceny za architekturu také ojedinělý koncept propagace architektury v průběhu celého roku a v jednotlivých regionech.

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮ

ČKA je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA dohlíží na profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR. Komora je zároveň oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. Dalším a neméně důležitým posláním ČKA je také péče o kvalitu vystavěného prostředí, což činí prostřednictvím propagace a posuzováním regulérnosti architektonických soutěží, podporou vzniku pozic městských architektů, organizováním řady akcí, ocenění a školení jak pro odbornou, tak širokou veřejnost. Mezi nejznámější aktivity patří Česká cena za architekturu, soutěžní přehlídka Diplom.ky, diskuzní setkání OTTA ad.

KONTAKT PRO MÉDIA

Barbora SEDLÁŘOVÁ

tisková mluvčí České komory architektů

e-mail: [email protected]

tel.: +420 777 464 453

SLEDUJTE Českou cenu za architekturu

Na webu ČCA, Facebooku a Instagramu.