Co by měl znát každý projektant a architekt při návrhu budov do zátopových oblastí (březen 2009)

Autoři článku: Jiří Šála a Josef Smola

Článek včetně obrázků (viz též Bulletin ČKA 3/2009 str. 27-28.)

Základní legislativní podklady

1) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), jeho prováděcí vyhlášky č. 431/2001 Sb., č. 432/2001 Sb., č. 470/2001 Sb., č. 471/2001 Sb. a zejména vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území, změna stavebního zákona ze září 2002, která aktuálně upravuje postup všech zúčastněných v období živelných pohrom a náhlých havárií. A rovněž další aktuální předpisy, které se vztahují k navrhování a užívání staveb v zátopových územích.

2) Územní plánovací dokumentaci se stanoveným zátopovým územím (není-li, pak vyžadovat jeho vymezení ve smyslu vyhlášky č. 236/2002 Sb. a novely stavebního zákona), tedy hranice jednotlivých částí zátopového území (zejména průtočné části, tzv. aktivní zóny) a podmínky pro výstavbu v jeho jednotlivých částech, zejména ve vztahu ke stavebnímu pozemku a jeho návazností.

3) Povodňový plán obce, areálů a případně jednotlivých staveb.

Nutné úpravy pozemku a umístění stavby na něm

4) Svažitý terén pozemku zabezpečit proti podemletí paty a odneseny zeminy z paty při zatopení. Terénní úpravy nesmí zhoršit odtokové poměry, naopak je využít k jejich zlepšení.

5) Drobné stavby a skladování na pozemku hlavní stavby řešit tak, aby nemohly stavbu při povodni poškodit a aby neohrožovaly ani bezpečnost okolních staveb a zejména staveb po proudu. Drobné stavby musí být kotvené alespoň jednoduchým způsobem zaražené tyče apod.

6) Stavbu navrhovat co nejkompaktnější, bez zbytečných výstupků a orientovat tak, aby ji proud vody co nejsnáze obtékal (např. dům umístit rohem proti proudu, pokud to regulační podmínky v místě dovolí). Nutno řešit celý obvod stavby ve všech výškových úrovních ohrožených zaplavením. Rozdělit stavbu na zóny ochrany – jednak suchá stavba nebo její část s plnou ochranou (technickým řešením musí být vyloučeno zatopení), jednak havarijně zatopitelná stavba nebo její část s ochranou čerpáním a omezením zabahnění (zahrazením a oddělením).

7) Využít objektů drobné architektury a terénní úpravy k odklonění hlavního proudu vody a plovoucích předmětů mimo stavbu. Oplocení navrhnout tak, aby se na ně nemohlo zachytit splavované větvoví, nebo sklopné (stojící ploty při záplavě tvoří jezy vzdouvající vodu).

Podmínky pro založení stavby

8) Založit stavbu do podloží, které prakticky nemění své charakteristiky při zatopení a jehož materiál nehrozí vyplavením (např. bodové založení, často do větší hloubky než běžné založení).

9) Kotvit stavbu, její založení i jednotlivé části, vůči vztlaku při zatopení okolí.

Řešení spodní stavby a jiných částí stavby ohrožených zatopením

10) Pečlivě zvážit funkční využití suterénu. Spodní stavba a další části stavby ohrožené zatopením (dále jen spodní stavba) by měly mít hydroizolační ochranu proti tlakové vodě, včetně navazujících inženýrských sítí a prostupů.

11) Spodní stavba by měla být dimenzována na namáhání při rychle proudící vodě v podmínkách částečného odplavení nesoudržných povrchových vrstev okolního terénu. Při umístění stavby v proudnici předpokládat i namáhání rázy plovoucími předměty.

12) Spodní stavba, nebo její část, by měla být řešena pomalu průtočná, je-li to možné. Jednou z možností je návrh zaplavovacích otvorů u paty suterénního zdiva.

13) Neprůtočná spodní stavba nebo její část může být řešena s možností havarijního zatopení, nejlépe čistou vodou (sníží se nároky na vztlakové kotvení a na tlakové namáhání), včetně řešení způsobu přiměřeně rychlého odvádění zátopové vody podle snižování okolní hladiny (vypouštění „nádrže“ se zpětným tlakovým jištěním). Sníží se tím rovněž náklady na následnou sanaci a dekontaminaci.

Stavební konstrukce a materiály zatopitelné části stavby

14) Zatopitelné stěny nutno dimenzovat, opírat a kotvit na namáhání tlakem vody z vnější strany a na rázy plovoucími předměty (před zatopením vnitřních prostor) i na působení vody z vnitřních zatopených prostor (při opadnutí vnější vody).

15) Zásadně vyloučit možnost významnějšího zatopení podlaží nad podlažím nezatopeným (např. zajištění přepadu vody z horního podlaží do dolního, se zpětným tlakovým jištěním). Zatopitelné stropy nutno dimenzovat i na opačné namáhání vztlakem vody.

16) Výplně otvorů řešit pevně kotvené a uzavíratelné, s výplněmi i jejich vystrojením odolným proti namáhání vnější vodou (poklopy či hradící prvky). Těsnit štíty a kryty otvorů zámků ve dveřích. Zajistit oporu speciálních výplní otvorů ve fasádě (zalomená ostění, zárubně, prahy a výztuhy zabezpečovacích systémů). Kompletovat výplně otvorů vnějšími ochrannými prvky (okenice, žaluzie, doplňkové vnější dveře otvíravé ven, rozdělené po výšce tak, aby byly i po částečném zaplavení průlezné).

17) Vnitřní prostupy nutno chránit proti přelití.

18) Konstrukce řešit bez vnitřních vzduchových dutin a nasákavých vložek (akumulace vody a vlhkosti).

19) Povrchové úpravy konstrukcí řešit paropropustné (snadné vysychání a vysušování odpařováním), omyvatelné (snadné odstranění vodou vneseného znečistění), s přiměřenou hydroizolační odolností (proti pronikání stojaté vody do hloubky z povrchu konstrukce), neobsahující živiny pro růst plísní.

20) Materiály konstrukcí s minimální nasákavostí, nedegradující působením vody při vícedenním opakovaném zatopení, neobsahující živiny pro růst plísní.

Technická zařízení stavby zatopitelné části stavby

21) Energetická a technologická centra stavby neumísťovat do zatopitelné části stavby.

22) Elektrorozvody řešit se samostatným jištěním, automatickým odpojováním při vyšší hladině vody a s úpravou zajišťující funkčnost i po opadnutí vody.

23) Zajistit ochranu kanalizace proti vzduté vodě.

Organizační opatření stavby

24) Pro každou stavbu vypracovat povodňový plán projednaný tak, aby byl v souladu s povodňovým plánem obce.

Doporučená literatura

• Články a doporučená literatura o povodních v časopise Tepelná ochrana budov, Cech pro zateplování budov + Informační centrum ČKAIT, Praha 2002, č. 4

• Miloslav Konvička a kol.: Město a povodeň – strategie rozvoje měst po povodni, ERA, Brno, 2002

Lektoroval: Ing. Václav Jandáček