Nové zásady zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2021

Dne 1. 1. 2021 vstupuje v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která v § 6 odst. 4 zavádí tři nové základní zásady, které jsou zadavatelé povinni respektovat při zadávání veřejných zakázek. Jedná se o zásadu sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Povinnost jejich dodržení je zadavatelům dána při všech postupech dle zákona, je-li to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. S ohledem na zařazení do § 6 ZZVZ dopadá povinnost stejně jako ostatní základní zásady zřejmě na všechny veřejné zakázky nehledě na přepokládanou hodnotu. Zásady bude nutné aplikovat rovněž u veřejných zakázek na projekční práce ve stavebnictví a územním plánování včetně soutěží o návrh, provedeny mohou být zejména při stanovení podmínek účasti nebo hodnotících kritérií. Rozhodne-li se zadavatel některý z principů v zadání neprovést, musí toto své rozhodnutí v zadávací dokumentaci vždy odůvodnit.

Environmentálně odpovědné zadávání veřejných zakázek je takové, které vede k šetření přírodních zdrojů, racionálnímu využívání energie, vody a k předcházení vzniku odpadů, případně minimalizaci jejich množství. Může být provedeno požadavkem na využití technologií a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí. V případě zakázek na projekční práce ve stavebnictví a územním plánování tento požadavek zohledňuje forma výběru pomocí architektonické soutěže (ať už formou soutěže o návrh nebo jiným postupem dle zákona), která je ze své podstaty environmentálně odpovědným postupem, neboť v rámci kvality soutěžního návrhu je porotou vždy hodnocena také udržitelnost stavby/záměru. 
Doporučujeme, aby hodnotící kritérium udržitelnosti bylo vždy zařazeno mezi hodnotící kritéria, nevylučuje-li to předmět zakázky.

Sociálně odpovědné zadávání podporuje některý nebo více z následujících okruhů: zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, vzdělávání, praxe a rekvalifikace, důstojné pracovní podmínky, účast sociálních podniků ve veřejných zakázkách, malé a střední podniky a dodavatelské vztahy nebo etické nakupování. Architektonická soutěž i v tomto případě zásadě vyhovuje, protože více než jiné postupy podporuje zadávání veřejných zakázek malým či středním podnikům. Na přípravě soutěžních návrhů a následné realizaci se téměř vždy podílí také architekti bez autorizace ČKA v rámci výkonu profesní praxe a často také studenti architektonických oborů při výkonu stáží, čímž dochází k podpoře vzdělávání a praxe. Zároveň platí, že u soutěžních návrhů může být posuzována kvalita jednotlivých návrhů i s ohledem na sociální odpovědnost navrhovaného budoucího prostředí (důstojné pracovní podmínky).
Doporučujeme v soutěžních podmínkách uvést, že účastník soutěže je povinen při přípravě soutěžního návrhu a dále při plnění následné zakázky umožnit výkon profesní praxe osobě s architektonických vzděláním bez autorizace anebo osobě, které se na výkon praxe připravuje vysokoškolským studiem.

Zásada inovace podporuje užívání inovativních postupů, produktů a technologií. Architektonická soutěž v podobě doporučované vzorovými podmínkami ČKA zásadu respektuje: požadavky na soutěžní návrh jsou v maximální míře stanoveny jako doporučené právě proto, aby nebránily inovativním řešením. V některých případech v závislosti na předmětu soutěže může být inovativnost řešení stanovena přímo jako hodnotící kritérium. 
Doporučujeme v soutěžních podmínkách uvést, že zadavatel podporuje inovativní přístupy k řešení a proto vybrané soutěžní podmínky předepisuje jako doporučené.

Veřejní zadavatelé musí přihlížet k dalším relevantním okolnostem vyplývajících z jiných právních předpisů či specifických podmínek dané veřejné zakázky. Splnění povinnosti dodržovat zásady podle § 6 odst. 4 by tedy neměla vést k pořizování plnění nebo postupům, které jsou zjevně neekonomické, nebo jinak nepřiměřené či nedůvodně diskriminační. Uplatňování zásad environmentálně odpovědného zadávání, sociálně odpovědného zadávání a podpory inovací doporučujeme aplikovat zejména ve vztahu k plnění zakázky (projekt nebo územně plánovací dokumentaci) při hodnocení soutěžního návrhu. Naopak aplikovat tyto zásady pouze či především v souvislosti s kvalifikací dodavatele (například požadavek certifikace odpadového hospodářství architektonického ateliéru nebo požadavek nejnovějšího projekčního software) by mohl vést k pravému opaku u zásady sociálně odpovědného zadávání, neboť by zcela zásadně znevýhodnil malé a střední firmy, kterých je v tomto oboru v rámci ČR i EU většina.