Polsko: konec diktátu nejnižší ceny ve veřejných zakázkách (duben 2015)
Ukončení stávající praxe jediného kritéria – nejnižší ceny – při zadávání a vyhodnocování soutěží na veřejné zakázky, a rovněž požadavek, aby zhotovitele zaměstnávali své pracovníky na řádné pracovní smlouvy, nikoli v tzv. „švarcsystému“ – takové by měly být dopady novelizovaného zákona o veřejných zakázkách, která v Polsku platí už od 30. 9. 2014.
Zákon připravený parlamentním klubem PO stanoví, že kritérium nejnižší ceny bude použito pouze v případě veřejných zakázek na položky, které jsou běžně dostupné na trhu a mají předem dané normy kvality. Zadavatel, který bude určovat cenu jako jediné hodnoticí kritérium, bude muset takové rozhodnutí odůvodnit a doložit. Současně zadavatel bude muset prokázat, že v popisu předmětu zakázky vzal v úvahu všechny náklady, které vzniknou po celou dobu jeho užívání. Jde o to, aby se zadavatel neřídil pouze kupní cenou, ale vzal v úvahu náklady na provoz, školení nebo např. náklady na pořízení programů IT apod. Zákon má také přimět vyhlašovatele výběrových řízení k tomu, aby odvážněji stanovili jejich kritéria. Doposud se kritéria nejnižší ceny používala hlavně z obavy nařčení z nehospodárnosti a vytváření korupčního prostředí. V praxi byly doposud služby a zboží pořizovány za nejnižší cenu, bez ohledu na jejich kvalitu a následné vysoké provozní náklady. Novela zákona obsahuje také požadavek vůči uchazečům, aby pouze v odůvodněných případech zaměstnávali pracovníky na dohody o práci. Požaduje se, aby zaměstnavatelé počítali ve svých nabídkových rozpočtech s cenou vypočtenou na základě alespoň minimální mzdy. Mělo by to zabránit umělému snižování nabídkových cen uchazečů, kteří mají v úmyslu použit pracovníky bez řádné pracovní smlouvy, bez placení jejich příspěvků na důchodové a sociální a zdravotní pojištění. Kromě toho nová pravidla ukládají na uchazeče veřejné zakázky nutnost prokázat, že jimi navrhovaná cena není mimořádně nízká. V případě, že se veřejný zadavatel domnívá, že cena je dumpingová, musí uchazeč dokázat, že tomu tak není. Zákon také mimo jiné předpokládá, že prezident Úřadu pro veřejné zakázky připraví a předloží veřejnosti seznamy vzorových zadání veřejných zakázek, které mohou vyhlašovatelé využit.
Novela také předpokládá valorizaci hodnoty zakázky, zvláště je-li uzavřena na dobu delší než jeden rok, v situacích, na které strany nemají vliv. Jedná se např. o změny minimální mzdy, výše příspěvků na sociální pojištění, daně z přidané hodnoty apod. S novými pravidly se bude moci upřesňovat důležitost zásadních otázek týkajících se využití potenciálních možnosti třetí strany při realizaci zakázky. Účastnici výběrových řízení se často odvolávali na znalosti nebo zkušenosti jiného subjektu, a při samotné realizaci nemohli těmto referenčním slibům dostát. Novela stanoví společnou a nedělitelnou odpovědnost dodavatele a třetí strany, která propůjčila svoji referenci. Novela také řeší problém propadnutí finanční jistoty uchazeče, který nedodá chybějící přílohy uvedené v zadávací dokumentaci. Toto ustanovení bylo kdysi zavedeno za účelem omezení kartelových dohod, kdy firma nabízející nejnižší cenu se nechala účelově vyloučit z výběrového řízení, aby vyhrála jiná, s méně příznivou cenou.
Nicméně to zasáhlo společnosti, které již v průběhu výběrového řízení dospěly k závěru, že nemají šanci vyhrát, takže se jim nevyplatí věnovat čas a zdroje na další účast ve výběrovém řízení. Pro vyhlašovatele na sebe toto ustanovení vázalo rizika rozdílných právních výkladů a případných nákladů na soudní řízení. Nový zákon umožňuje zadržení složené finanční jistoty jedině tomu odstupujícímu uchazeči, jehož nabídka by byla nejvýhodnější, pokud by doplnil všechny požadované náležitosti.
Pravidla pro zadávání veřejných zakázek v Polsku jsou základem státních výdajů ve výši přibližně 150 mld. polských zlotých v běžném roce.
Ing. arch. Karel Cieślar