DIGITAL BUILDING PERMIT CONFERENCE 2025

Po třech intenzivních dnech přednášek a workshopů mohu potvrdit, že „vlak“ DBP/DSŘ nabírá v okolním světě na rychlosti.

Zde přináším můj osobní pohled na to, co se děje v Evropě a ve světě a co to znamená pro nás.

 

Od teorie k praxi

V předchozích letech se diskutovalo o tom, proč by se mělo digitalizovat, letos se řešilo výhradně to, jak na to. Viděli jsme „Practice-Track“ s reálnými implementacemi z Estonska, Finska, Španělska, Ukrajiny, Dubaje a z mnoho dalších zemí, včetně zámořských. 

Je zcela nezpochybnitelné, že digitální povolování staveb se pro okolní svět stává, nebo již je, hmatatelnou realitou, kterou bychom si v ČR neměli dovolit ignorovat.

Zúčastnil jsem se také workshopu „Jak začít s povolováním na základě BIM“, kde jsme rozebírali počáteční překážky přechodu od podávání žádostí v PDF k pracovním postupům s využitím IFC modelů. 

Co jsem si z toho odnesl? Potřebujeme jasně definovanou vizi DSŘ v ČR, včetně postupných kroků, které určí účely užití modelů BIM/IFC v DSŘ: tedy jaké přesné informace a v jaké struktuře musí být v těchto modelech obsaženy. A to včetně jejich, nejdříve poloautomatické a následně plně automatické kontroly, jak projektantem/architektem, tak i stavebním úřadem.

 

Globální vize: AI a otevřené standardy

Diskuse ovládly dva hlavní trendy, které představují budoucnost našeho povolání:

1. AI: Dochází k masivnímu rozmachu využívání umělé inteligence (konkrétně velkých jazykových modelů) k interpretaci složitých textových stavebních předpisů a norem. Vize je taková, že AI brzy pomůže převést, alespoň z nějaké podstatné části, naše „lidské“ zákony do strojově čitelných pravidel, která software dokáže automaticky kontrolovat.
2. IDS: Hodně se mluvilo o specifikaci dodávky informací / Information Delivery Specification (IDS). Jedná se o otevřený standard, který umožňuje úřadům přesně určit, jaké informace (vlastnosti, klasifikace) musí být obsaženy v modelech IFC. V budoucnu by tedy mělo být automaticky jasné, jaké informace stavební a dotčené orgány požadují.

 

Moje doporučení pro další kroky

Na základě toho, co jsem viděl, se domnívám, že v českém kontextu musíme prosazovat zejména ty tři konkrétní oblasti:

• Zavést „předběžné kontroly“: Neměli bychom čekat na oficiální podání, abychom zjistili, že něco není v pořádku. Potřebujeme digitální nástroje pro „předběžné konzultace“, které nám umožní nahrát model a získat okamžitou zpětnou vazbu o souladu předtím, než začne běžet formální administrativní lhůta.
• Upřednostnit ověření geometrie: Než se vůbec začneme zabývat kontrolou požární bezpečnosti nebo územního plánování, potřebujeme nástroje, které ověří samotnou geometrii – zajistí, že nedochází k protínání nebo „rozbitým“ prostorům. Pokud je geometrie špatná, žádné množství umělé inteligence nepomůže opravit proces povolování.
• Propojte BIM a GIS: Musíme přestat považovat budovu a pozemek za oddělené světy. Integrace BIM (budova) a GIS (okolí) je nezbytná pro automatizaci kontrol územního plánování, venkovních prostor (včetně dopravní a technické infrastruktury) a dopadů na životní prostředí.

 

Dopad na naši praxi a náš honorář

Přechod na DSŘ s využitím IFC změní dosavadní způsob práce architekta. Přechází od role autorů výkresů k roli správců informací o stavbách, samozřejmě při zachování autorství návrhu stavby.

Konference také zdůraznila kritickou otázku: nové procesy = nové služby. Vytvoření plně kompatibilního, strojově čitelného modelu BIM pro povolení vyžaduje, zejména v počátečních fázích návrhu, výrazně více úsilí / času než vytvoření 2D/3D výkresů. Jedna z prezentací se zabývala tím, jak současné struktury honorářů (HOAI v Německu) nezahrnují tyto další úkoly týkající se tvorby a správy dat architektem.

Jako autorizovaní architekti bychom si měli zajistit, že pokud poskytujeme informačně bohaté modely, které státu velmi podstatně šetří čas a peníze, naše honoráře odrážely tuto výraznou přidanou hodnotu naší práce.

Digitální povolování zcela správně slibuje transparentnost a rychlost, ale také klade břemeno zvýšené informační kvality návrhu na bedra architekta. 

Je tedy na nás, členy ČKA, v komoře, abychom se na budoucí změnu naší praxe připravili: po stránce technické, smluvní i potřebné časové dotace pro tvorbu IFC modelů využitelných v DSŘ.

Aleš Marek

předseda pracovní skupiny Digitalizace

Více informací