Jak připravit městské architekty pro praxi? Kolokvium otevřelo témata komunikace, vzdělávání i spolupráce s municipalitami

Kolokvium pořádané Českou komorou architektů (ČKA) ve spolupráci s Platformou městských architektů (PMA) a zástupci vysokých škol (FA ČVUT, FA VUT, FSV ČVUT a ARCHIP) přineslo živou a obsahově bohatou diskusi o současnosti a budoucnosti profese/pozice městského architekta.

Jak si profese/pozice MA stojí a co ji brzdí?

Zástupci ČKA představili výsledky ankety OTTA II, která mapovala zkušenosti městských architektů napříč republikou. Obraz, který data přinášejí, je ambivalentní: zájem obcí o zřizování pozice MA roste, ale praxe zůstává roztříštěná. Role je v každém městě nastavena jinak, kompetence bývají nejasné a vztah k samosprávě je mnohdy nevyjasněný.

Platforma městských architektů tento obraz potvrdila z každodenní zkušenosti: opakující se výzvy jsou si přes různorodost měst překvapivě podobné. Tlak na rychlá rozhodnutí, napětí mezi odbornou pozicí a politickým rozhodováním, nejistá pozice v hierarchii úřadu. Zároveň zaznělo, že výkon funkce musí být dostatečně flexibilní – sídla se liší velikostí, kapacitou i kulturou – a univerzální šablona prostě nefunguje.

Klíčová témata diskuse

Komunikace jako základ profese

Jedno téma se vracelo ze všech stran: komunikace. Nejen jako dovednost, ale jako postoj. Schopnost obhájit návrh před zastupiteli, vysvětlit odborný pohled veřejnosti, vést facilitovanou diskusi nebo zvládnout konflikt zájmů – to vše patří do repertoáru dnešního městského architekta stejně jako znalost územního plánu. Zazněla výzva vzdělávat se nejen v mediaci, ale komunikačních dovednostech obecně. Současná příprava na školách tuto dimenzi zatím nepokrývá.

Vzdělávání municipalit a dalších aktérů

Problém není jen na straně architektů. Obce, zastupitelé a úředníci mnohdy nerozumí tomu, k čemu pozice MA slouží, co od ní očekávat a jak s ní pracovat. Zazněl požadavek na systematické školení a osvětu municipalit – ČKA ostatně podobná školení připravuje. Heslem večera mohlo být: "Poznej svou municipalitu", resp. kdo v ní rozhoduje, jakými procesy a na základě čeho.

Mezinárodní kontext nelze ignorovat

Město není lokální technický problém. Klimatická změna, migrace, ekonomické tlaky – tyto procesy formují česká města stejně jako např. Vídeň, Drážďany, Berlín apod. Řada účastníků se shodla, že by vzdělávání architektů mělo reflektovat přinejmenším středoevropský kontext. Vysoké školy tento přístup již integrují do svých programů; otázkou zůstává, jak ho systematicky zakotvit i jinde.

Plánování jako proces – a jako postoj

Opakovaně zaznělo, že rozvoj města není projekt s jasným koncem, ale průběžný, mnohdy konfliktní proces plný kompromisů. Vzdělávání musí tuto zkušenost zprostředkovat – ideálně skrze reálná zadání měst, stáže na úřadech nebo simulace rozhodovacích situací. Některé vysoké školy přinesly konkrétní příklady takové spolupráce.

Klíčem jsou ale i tzv. zdravé osobnosti: schopnost pracovat s vlastním egem, udržet profesní integritu a dělat svou práci s opravdovým zápalem.

Co akademická obec nabízí a kam se chce posunout?

Zástupci FA ČVUT, FA VUT, FSv ČVUT a ARCHIP představili své přístupy k přípravě budoucích architektů a urbanistů. Přes odlišné modely panovala shoda v několika bodech: roli MA nelze pokrýt samotným architektonickým vzděláním, je nutná kombinace urbanismu, plánování, práva, participace a měkkých dovedností. Zazněla potřeba rozvíjet studijní programy, sdílet zpětnou vazbu mezi školami a praxí a posilovat spolupráci jak mezi jednotlivými fakultami, tak mezi akademickým prostředím a municipalitami.

Nové programy – jako Plánování a development na FA ČVUT nebo Integrativní prostorové plánování na FA VUT – jsou krokem tímto směrem. Praxe studentů a spolupráce na reálných zadáních měst byly označeny za jeden z nejdůležitějších nástrojů propojení akademie a terénu.

Konkrétní doporučení, která zazněla

• Systematické vzdělávání a osvěta municipalit o roli a smyslu pozice MA – ČKA připravuje školení.
• Rozvoj mediačních a komunikačních dovedností jako součást přípravy i celoživotního vzdělávání architektů.
• Praxe studentů přímo v municipalitách: poznej svou municipalitu jako studijní zkušenost.
• Lepší propojení mezi fakultami – sdílení zpětné vazby, společná témata, koordinace přístupů.
• Systematická spolupráce škol a měst na reálných zadáních: ateliéry, workshopy, simulace.
• Rozvoj celoživotního vzdělávání pro architekty uvažující anebo působící v roli MA.
• Pokračování odborné diskuse (OTTA III) a sdílení příkladů dobré praxe přes PMA.
• Sběr dat a pravidelné mapování uplatnění absolventů v praxi i jejich kompetencí tak, aby školy mohly pružněji upravovat svá kurikula a lépe připravovat budoucí studenty na potřeby trhu práce.

„Kolokvium ukázalo, že vůle ke spolupráci existuje na všech stranách. Zároveň pojmenovalo, co je potřeba udělat: přiblížit výuku realitě samospráv, posílit komunikační a procesní kompetence a vybudovat systémové vazby mezi akademií, profesními organizacemi a municipalitami. Bez toho se role městského architekta posune jen pomalu,“ shrnul setkání David Mateásko, druhý místopředseda ČKA, který celým odpolednem provázel a moderoval i navazující diskusi.

Prezentace ke stažení:

ČKA: Václav Zůna, předseda PS Urbanismus a plánování ČKA, a Petr Lešek, zmocněnec pro naplňování cílů PASK a předseda PS Udržitelnost ČKA - zde

Platforma městských architektů: Kateřina Štréblová Hronovská, místopředsedkyně - zde

FA ČVUT v Praze: Dalibor Hlaváček, děkan - zde

FA VUT v Brně: Radek Suchánek, děkan - zde

FSv ČVUT v Praze: Zuzana Pešková, proděkanka pro vzdělávání, a Anna Šlapetová, Katedra architektury - zde

ARCHIP Prague: Klára Doleželová, Vice Rector - zde