OTTA: TA KOMORA – zaměření na ženy v architektuře

V úvodní prezentaci byl připomenut historický kontext před rokem 1989 a změny, které přinesl současný vývoj. Shrnutí bylo zaměřeno i na přetrvávající mýty — například že ČKA je „vedena pouze starými muži“ nebo že „ženy v architektuře nejsou vidět“. Komentován byl i název „Česká komora architektů“ a otázka změny příjmení po sňatku. Bylo sděleno, že název komory, který bohužel obsahuje generické maskulinum, je součástí několika zákonů a jeho změna by znamenala značně složitý proces, kterému Ministerstvo pro místní rozvoj není momentálně nakloněno. Nicméně - pokud by mělo představenstvo vyvíjet snahu o změnu, je potřeba na Valné hromadě vyvolat konkrétní hlasování, na základě kterého tento úkol může být představenstvu zadán. Důsledkem bude zejména vysoký náklad, který by byl hrazen z členských příspěvků. Zajímavostí pak zůstává, že tlaky na změny v chodu Komory v tomto ohledu vyvíjí zejména architektky, které autorizované nejsou, tudíž členské příspěvky neplatí. Přítomné ženy se například shodly, že jim název komory nevytváří překážky ve vykonávání profese, nicméně byl vysloven předpoklad, že tato změna nejspíš nastane časem, s přirozeným posunem společnosti.

Zajímavá byla prezentace statistických údajů: v současnosti tvoří ženy 28 % autorizovaných osob (1184 z 4226). Mezi nově autorizovanými je ale podíl žen viditelně rostoucí - z 36 % v roce 2020 stoupl na 41% v r. 2024. Na fakultách architektury studuje až 70 % žen (v roce 2015 to bylo 55 %). Ženy se také častěji objevují v rolích porotkyň (28 %), městských architektek (21,7 %) a v orgánech ČKA (např. 25 % ve představenstvu). V rámci statistiky je pak důležité sledovat stejnou skupinu osob. Srovnávání poměrů dnes studujících žen vůči všem autorizovaným ženám nepřináší relevantní data.

V programu přednesla svoje zkušenosti i architektka Elke Duda, která představila festival Women in Architecture v Německu a srovnala vývoj zastoupení žen v německé komoře (BAK) s Českou republikou. Simona Binko připravila komparativní pohled na sociální politiku v Německu a ČR, zdůrazňujíc rozdíly v podpoře rodin, rovnosti při zakládání rodiny a dostupnosti péče.

Diskuse byla živá a dotýkala se témat jako: slaďování práce a péče o rodinu, překážky založení ateliéru, potřeba ekonomického a právního vzdělání v praxi architekta - tky, společenská očekávání žen či přednosti, kterými ženy architektky přirozeně disponují (např. pečlivost, smysl pro týmovou spolupráci, kultivace prostředí).

Přítomní cítili velký prostor ke zlepšení na úrovní sociální politiky, která v porovnání s jinými státy nepodporuje kombinovanou péči a extrémně dlouhou rodičovskou dovolenou naopak prohlubuje propad žen v rámci pracovních pozic i jejich finanční situace.

ČKA v rámci své podpory bude udělovat novou Cenu Aleny Šrámkové, dále je, pro rodiče pečujícího o děti do 4 let, snížen členský příspěvek a na valné hromadě je nově zajišťováno hlídání dětí. Tématu rovného přístupu se Komora bude věnovat i nadále — mimo jiné v Bulletinu 1/2026.

Všechny fotografie z diskuse jsou dispozici zde (foto: Vojtěch Mervart).

Více informací o účastnících panelové diskuse jsou k dispozici zde.