Plánované změny nového stavebního zákona

1. Nové hodnoty a principy zákona: „antropocentrické pojetí“

Do § 1 a § 1a by měl být doplněn výraznější důraz na potřeby lidí – bydlení, práci a život v území – jako základní smysl stavebního práva. Nepovolení záměru by nově mělo být možné jen tehdy, pokud by nebylo možné zajistit ochranu jiných hodnot mírnějšími podmínkami či kompenzacemi. Záměry by tak byly primárně posuzovány jako přípustné a veřejné zájmy by se měly vážit přiměřeně, bez extrémních požadavků.

2. Omezování byrokracie a posílení nárokovosti povolení

Dotčené orgány by měly uplatňovat pouze nejmírnější dostatečné prostředky a výhradně v mezích své působnosti. Zavedení principu koordinovaného vyjádření a koordinovaného závazného stanoviska by mělo snížit počet námitek, rozporů a duplicitních podkladů.

Zákon počítá se zrychleným řízením, v němž by povolení mohlo být vydáno jako první úkon řízení, pokud stavebník doloží souhlasy všech účastníků, obec má územní plán a záměr nevyžaduje EIA.

3. Integrace části dotčených orgánů a nový model výkonu stavební správy

Vláda počítá s tím, že by měl vzniknout Úřad rozvoje území, jehož součástí by bylo 14 krajských úřadů rozvoje území a 205 územních pracovišť. Tyto úřady by měly rozhodovat ve většině řízení a současně přebírat roli dotčených orgánů tam, kde to zákon umožní. U neintegrovaných dotčených orgánů by mělo dojít ke změně formy úkonu dotčených orgánů – namísto závazných stanovisek budou vydávat vyjádření

Tento model by měl odstranit systémovou podjatost, sjednotit metodické vedení a urychlit povolovací řízení.

4. Změny v územním plánování: posílení samospráv a rychlejší změny ÚP

Obce i kraje by měly nově pořizovat své územní plány, regulační plány i územní opatření v samostatné působnosti, což by mělo posílit jejich kontrolu nad rozvojem území.
Možnost zrychlených změn územního plánu v zastavitelném území (nový § 111a) by měla umožnit provést změnu již během dvou až tří měsíců.

Význam územních plánů by se měl zvýšit, protože při povolování by se již neměl znovu přezkoumávat způsob využití zastavitelného území. Zavedení definice „charakteru území“ by mělo posílit důraz na plánovaný stav, nikoliv jen na status quo.

5. Hromadné bydlení a veřejná infrastruktura jako veřejný zájem

Zákon by měl zavést definici „stavby pro hromadné bydlení“ (od 10 000 m² podlahové plochy), které by se zařadily mezi vyhrazené stavby a u nichž by byl stanoven veřejný zájem na jejich výstavbě. Opatření by mělo urychlit dodávání většího množství bytů a zlepšit plánování i realizaci související infrastruktury.

6. Ochrana práv účastníků a omezení obstrukcí

Návrh by měl změnit pravidla pro aktivní legitimaci tak, aby námitky mohly podávat pouze skutečně dotčené osoby. Nová úprava námitky podjatosti by měla zajistit, že se o ní nebude rozhodovat samostatně, ale až v rámci rozhodnutí ve věci.

Nový § 193 a § 193a by měly výrazně zpřesnit posuzování záměrů v zastavitelném území: takový záměr by měl být považován za přípustný, pokud odpovídá územnímu plánu, a neměly by se již znovu posuzovat např. otázky ochrany krajinného rázu nebo odnětí ZPF.

7. Změny v kolaudaci a rozšíření role autorizovaného inspektora

Zákon by měl umožnit, aby kolaudační rozhodnutí (s výjimkou vyhrazených staveb) mohl vydávat také autorizovaný inspektor, a to včetně provedení závěrečné kontrolní prohlídky. Opatření by mělo významně odlehčit stavebním úřadům a zkrátit dobu potřebnou k užívání staveb.

8. Deregulace požadavků na výstavbu

Zákon by měl doplnit výčet požadavků, které by se za určitých okolností nemusely uplatnit u historických staveb nebo proluk — například požadavky na parkování, denní osvětlení, přístupnost nebo izolační vlastnosti. Některé požadavky by mohly být splněny prostřednictvím příspěvku v plánovací smlouvě, typicky u infrastruktury.

9. Další dílčí změny

měla by být zavedena právní definice pohody bydlení a princip vzájemné reciprocity,
mělo by být možné podávat návrhy i listinně, dokud nebude stabilizovaný Portál stavebníka,
mělo by dojít ke zjednodušení procesu změny v užívání stavby,
soudní přezkum by měl být zrychlen (žaloba do 1 měsíce),
rada obce by mohla převzít část pravomocí u některých změn plánovacích smluv.