Přeskočit na obsah

Pocta ČKA bude letos in memoriam udělena architektu Janu Štípkovi

Pocta, kterou ČKA uděluje osobnostem, jež se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury, bude letos in memoriam udělena architektu a spoluzakladateli ČKA Janu Štípkovi. Ocenění převezmou syn Jan Štípek a dcera Dominika Rouhová na nominačním večeru ČCA 19. června 2025.

17. 6. 2025
Pocta ČKA bude letos in memoriam udělena architektu Janu Štípkovi

Návrhy na udělení Pocty každoročně podává odborná veřejnost, z nominací pak laureáty vybírá porota, v níž letos zasedli známá městská architektka Litomyšle a Tišnova a porotkyně architektonických soutěží Zdeňka Vydrová, novinář a autor odborných článků o architektuře Matěj Beránek, architektka a spoluzakladatelka soukromé vysoké školy architektury ARCHIP Regina Loukotová, krajinářská architektka a zakladatelka ateliéru Land05 Martina Forejtová a architekt a organizátor architektonických soutěží Miroslav Vodák.

Porota uděluje ocenění Pocta České komory architektů in memoriam doc. Ing. arch. Janu Štípkovi za celoživotní působení v oboru architektury, a to v celém rozsahu profese, od navrhování a projektování staveb přes dlouholetou pedagogickou činnost po aktivní účast při založení České komory architektů a další spolupráci s odbornými organizacemi a institucemi,“ shrnula ve svém hodnocení porota.

Doc. Ing. arch. Jan Štípek (12. 8. 1941 – 24. 5. 2012) byl v architektonické obci uznávanou a respektovanou osobností s výrazným morálním kreditem. Po letech nesvobody stál u zrodu obnovy profese architekta – byl předsedou ustavujícího výboru České komory architektů a v roce 1992 se podílel na jejím založení. Číslo autorizace ČKA 00001 mluví za vše. Povolání architekta vnímal jako úctyhodné poslání a významně přispěl k jeho kultivaci i společenské prestiži. Nastavoval základní standardy profese a prosazoval mezioborovou spolupráci. Funkci předsedy České komory architektů vykonával celkem deset let, naposledy v roce 2006.

Jan Štípek absolvoval Fakultu stavební ČVUT. Poté nastoupil do Projektové služby Pragounion, byl zakládajícím členem Družstva architektů A13 a do roku 1990 pracoval v Pragoprojektu jako hlavní architekt ústavu. Od počátku 90. let vedl až do roku 2008 Ústav nauky o budovách na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kterým prošla celá jedna generace současných architektů.

Zpracoval desítky studií, návrhů a projektů. Jeho nejznámější stavbou je administrativní budova ve Štětkově ulici v Praze, kterou v roce 1976 navrhl pro Průmstav. Mezi další realizované stavby patří pavilon československého stavebnictví v Moskvě nebo rekonstrukce hotelu Union v Praze 4. Z pozdější práce lze zmínit Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni.

Honza Štípek o komoře mluvil už před rokem 1989. A pak, když přišla doba, kdy to bylo možné, začal ji skutečně prosazovat. Možná někdo řekne, že by vznikla i bez něj, ale myslím si, že bez Honzy Štípka by vznikla o rok nebo dva později. A hlavně – on jí dal pevný základ. Jeho práce v komoře nebyla vždy vidět, ale za jeho éry se začalo prosazovat, aby se všechny veřejné stavby soutěžily, aby soutěže byly transparentní a regulérní. Být předsedou Komory přeci neznamená prosazovat sebe, ale vytvořit podmínky, aby celá instituce mohla efektivně fungovat. Honza byl předsedou České komory architektů deset let. To o něčem svědčí…“ vzpomíná na Jana Štípka teoretička a historička architektury Radomíra Sedláková.