Stanovisko ČKA k novele vyhlášky č. 157/2024 Sb.
Novela vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu, má přinést zjednodušení grafické reprezentace, úspory veřejných prostředků a efektivní digitalizaci. Je odpovědí na dlouhodobá varování České komory architektů před plošnou unifikací územních plánů bez ohledu na jejich obsah.
Přestože ne každý z vás hlouběji sleduje vývoj v oblasti územního plánování, mohli jste zaznamenat reakce na v mezirezortním připomínkovém řízení (MPŘ) aktuálně projednávanou novelu vyhlášky č. 157/2024 Sb. (vyhláška je dostupná zde), nahrazující vyhlášku 500/2006 Sb. Novela mimo jiné usiluje o zjednodušení tzv. Jednotného standardu územních plánů, prosazeného bývalým vedením Odboru územního plánování MMR již v roce 2022. Jde o odborné téma, které se však týká všech územních plánů v Česku, a tedy i podmínek pro práci členů ČKA, nejen urbanistů a expertů na územní plánování. Námitky, které zaznívají například i od kolegů z ČKAIT, svědčí o tom, že se mnozí z kritiků v problematice dostatečně neorientují (TZ ČKAIT je dostupná zde).
V rámci MPŘ jsme podpořili novelu vyhlášky a připojili několik připomínek. Tisková zpráva ČKA k tomu vyšla 25. srpna 2025 a je dostupná zde .
Od počátku snah o rekodifikaci stavebního řízení v Česku upozorňujeme na nutnost řešit současně nejen rychlost a komplikovaný proces povolování staveb, ale především plánování sídel. V září 2021 přijala ČKA „Teze k územnímu plánování“, v nichž formulovala východiska nezbytné reformy plánování v ČR (teze jsou k dispozici zde). Sedmá teze ČKA se přitom věnuje právě tématu digitalizace a standardizace procesů územního plánování.
Bohužel v žádné fázi přípravy a schvalování nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb. ve znění již osmé novely) nebyly názory ČKA brány gesčním ministerstvem v potaz. Pod tlakem odborníků z ČKA a akademické obce byla alespoň zřízena a posléze nadvakrát obnovena činnost pracovní skupiny MMR „Územní plánování 2030“, s cílem dosáhnout reformy nejpozději do roku 2030. Teprve pod vedením ministra Petra Kulhánka, a především díky změnám v personálním obsazení příslušné sekce a odboru MMR, došlo na ministerstvu v poslední době k zásadním impulsům, které by měly posunout české územní plánování do 21. století.
Standardizace obsahu a grafického vyjádření směřující k vzniku unifikované územně plánovací dokumentace pro více než 6000 značně rozdílných sídel v ČR – tedy stejný plán pro Prahu, Brno, Ústí nad Labem a obce s několika stovkami či tisíci obyvatel – nijak nepřispívá k jejich udržitelnému a úspěšnému rozvoji. Problém spočívá v tom, že plocha vyznačená graficky (určeným odstínem barvy, šrafou apod.) má textovou částí vymezený regulační obsah, který se u jednotlivých obcí a měst často velmi liší. Jednotný standard tak sice standardizuje grafické vyjádření, ovšem zcela pomíjí různorodost regulačního obsahu. Výsledkem je, že stejně zobrazené, resp. stejně vypadající a pojmenované plochy, mají odlišný regulační obsah, což může vést k chybné interpretaci územních plánů – zdánlivě stejné plochy tak mohou skrývat fakticky rozdílné požadavky na výstavbu.
Digitalizace informací o území – tedy dat týkajících se jeho využití – je naopak žádoucí. Shromažďování těchto dat v digitální podobě v Národním geoportálu územního plánování (NGÚP) umožní lepší přehled o využití území, plánovaném rozvoji a potřebných investicích. Vyhláška k NGÚP se připravuje a jeho plná funkce by měla být spuštěna od 1. července 2026.
Zcela neoprávněné jsou obavy projektantů liniových staveb, jako jsou dálnice, vysokorychlostní tratě, produktovody či energetické páteřní stavby. Tyto stavby se neprojektují podle územních plánů jednotlivých obcí, ale na základě jednotného celostátního „územního rozvojového plánu“ a krajských zásad územního rozvoje, které mají přednost před obsahem územních plánů sídel.
Ke kritizovanému přechodu územních plánů z dřívějšího CAD formátu na geografické informační systémy (GIS) lze za ČKA uvést, že obce potřebují v územním plánování pracovat především s prostorovými daty, což systémy GIS umožňují nejefektivněji. Syntéza prostorových dat z výstupů CAD je pro obce i stát složitá a nákladná. Projektantům, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí přejít na GIS, je poskytováno přechodné období.
Uvádíme faktické argumenty na podporu novely vyhlášky – jednak pro vysvětlení procesu členům, kteří se územním plánováním nezabývají, a jednak pro případnou argumentaci vůči těm, kteří podporují zdánlivě logickou standardizaci a unifikaci územních plánů pro celou republiku.
1. Současná vyhláška č. 157/2024 Sb. (a původně již novela vyhlášky č. 500/2006 Sb.) stanovuje jednotný, velmi podrobný a absolutně závazný katalog barevných ploch pro územní plány a další dokumentace, ovšem nestanovuje pro tyto plochy jednotný regulativní obsah. To znamená, že např. ploše označené jako „bydlení hromadné“ s barevným kódem RGB 255-50-0 (tmavě červená sepraná) umožňuje vyhláška přiřadit jiný regulativní obsah ve Slaném, jiný v Třebíči a jiný v Klatovech.
2. Zásadní redukce závazných podrobných požadavků na grafickou reprezentaci zlepší faktickou čitelnost jednotlivých územních plánů, protože umožní jasněji zobrazit odlišnosti v regulativních požadavcích, které jednotné nejsou a ani být nemohou. Odlišné zvyklosti, přístupy a znění regulací jednotlivých obcí a měst mají svou kontinuitu a nelze je jednoduše unifikovat, ani z hlediska právní kontinuity, ani z hlediska práva obcí na samosprávu. Snaha zjednodušit čtení územních plánů prostřednictvím zavedení závazné jednotné grafické reprezentace jen části jevů, bez souvislosti s jejich regulativním obsahem a při ignorování dalších nestandardizovaných vrstev a regulací, se ukazuje jako lichá a v rámci digitalizace chybná. Snaha akcentovat a prosazovat jednotný vzhled územních plánů, tedy zdánlivou jednotnost, vychází z mylné představy, že tím bude možné plánu porozumět rychleji. Ve skutečnosti odlišné požadavky a regulace obcí nezmizí, jen se skryjí pod jednotným vizuálem. Skryté rozdíly v požadavcích na výstavbu vyvstanou ve formě rozporů s projektovou dokumentací až při povolování záměru, což může vést k významnému zmaření času a prostředků vynaložených na zpracování návrhu a dokumentace.
3. Novela přinese úspory veřejných rozpočtů díky zásadnímu zjednodušení požadavků na grafickou reprezentaci jednotného standardu. Sníží se tím nároky a náklady na pořízení standardizačních změn, přičemž hlavní přínosy digitální transformace a datový standard zůstanou zachovány. Nově nebude nutné přebarvovat či reorganizovat grafickou prezentaci územně plánovací dokumentace a projednávat složité grafické úpravy. Nelze opominout ani zlepšení v tom, že současně s datovou standardizací lze provádět i věcné změny územně plánovací dokumentace, a to díky větší přehlednosti a srozumitelnosti, kterou poskytuje kontinuální grafická reprezentace regulativů. Současně tato změna nijak neovlivní probíhající přípravu a projednání dokumentací zpracovávaných podle podrobného standardu, a to ani v budoucnu.
4. Redukce podrobných požadavků na grafickou prezentaci standardizovaných jevů nebude mít žádný negativní dopad na plánování a povolování strategické a veřejné infrastruktury, protože se tato infrastruktura neplánuje prostřednictvím územních plánů obcí.Dálnice, vysokorychlostní tratě či produktovody a energetické páteřní stavby se plánují na zcela jiné úrovni, resp. v rámci jednotného celostátního „územního rozvojového plánu“, a případné odlišnosti mezi jednotlivými územními plány je nijak podstatně neovlivňují.
5. Stát a obce potřebují v územním plánování pracovat především s prostorovými daty, což nejefektivněji umožňují systémy GIS. Syntéza prostorových dat z výstupů CAD je pro obce i stát složitá a nákladná a představuje časově i finančně náročnou, technologicky slepou cestu. Projektantům, kteří z různých důvodů nejsou schopni nebo ochotni přejít na GIS software, je poskytováno přechodné období.
Novela přinese úspory veřejných rozpočtů díky zásadnímu zjednodušení požadavků na grafickou reprezentaci jednotného standardu, aniž by bylo nutné vynakládat statisíce až miliony korun na pořízení standardizační změny územního plánu (například město Kolín stála změna plánu do jednotného standardu cca 0,6 milionu korun). Zůstanou přitom zachovány všechny přínosy digitální transformace, neboť datový standard je plně zachován. Obcím i krajům se tak sníží objem prostředků a času zaměstnanců vynakládaných na změny územně plánovací dokumentace.
Změna vyhlášky zároveň nijak neovlivní současně probíhající přípravu a projednání dokumentací zpracovávaných podle podrobného standardu, a to ani do budoucna.
Za autory připomínek
Jan Kasl
předseda ČKA
Tisková zpráva ČKA k této věci je k dispozici zde.