V rámci lepšího zpřístupnění Uměleckoprůmyslového muzea je navržen vstup ze strany městského centra. . Provoz se v okolí budovy od XIX. století výrazně změnil. Současný reprezentativní vstup ze strany hradebního okruhu tak bude mít plnohodnotnou alternaci z opačné strany ze současné terasy. Ta je nyní místem společenských setkávání, která jsou podstatou celého konceptu. Na terasu jsou vsazeny přístupové schody a rampa, několik zrcadlových funkčních objektů a především levitující designový konceptuální objekt Mrak. Ten může svou interaktivitou zrcadlit dění v budově, může pomocí zvuku či světla reagovat na společenskou akci, může být oblakem pro umělecké performance. Mrak velikosti 300 m2 může reagovat na pohyb, zvuk či čas, nebo může být naopak pasivní, v ne poslední řadě chrání návštěvníky proti dešti. Pro instituci zabývající se uměleckým průmyslem a v dnešní době spíše designem je měnícím se exponátem a srdcem galerie. Jeho výtvarné předobrazy by se daly najít v českém výtvarném umění v mracích Josefa Šímy, dílech surrealistů i v kráčejícím městě Rona Herrona.
