Newsletter 03/26

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři březnového newsletteru,

dovolte mi, abych vás pozval na XXXIII. valnou hromadu České komory architektů, která se uskuteční 25. dubna na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Valná hromada pro mne není jen povinným bodem profesního kalendáře. Je to chvíle, kdy má Komora mluvit sama k sobě otevřeně a k věci. Je to příležitost podívat se na uplynulý rok nejen jako na souhrn splněných úkolů, ale jako na obraz toho, v jakém stavu je naše profese, jakou má sílu její samospráva a zda umíme být skutečně slyšitelným a respektovaným partnerem při rozhodování o kvalitě vystavěného prostředí.

Stejně jako vloni bude valná hromada pro vás, členky a členy Komory, streamována. Pokud se nemůžete zúčastnit osobně, můžete alespoň sledovat její průběh. Bohužel tzv. velká novela zákona č. 360/1992 dosud nebyla projednána novou vládou, a proto letos ještě nemůžeme schválit změnu jednacího řádu směřující k plně hybridnímu jednání. Věřím, že se to podaří v příštím roce. Letos vám předložíme komplexní návrh umožňující distanční volbu. Pokud jej odsouhlasíte – přestože byl v minulosti, naposledy v roce 2020, z racionálních důvodů odmítnut – otevře se možnost volit již příště i z domova.

Letošní valná hromada se koná v době, kdy se Česká komora architektů intenzivně věnuje jedné z klíčových profesních agend posledních měsíců: novele stavebního zákona, resp. sněmovnímu tisku 67/0. Tato debata znovu ukazuje, proč profesní komora nemůže být pouhým pozorovatelem. Po nástupu nové vlády jsme se aktivně zapojili do snah upravit problematická ustanovení rozsáhlé novely, která byla předložena formou poslaneckého návrhu, tedy bez standardního mezirezortního připomínkového řízení. Usilujeme proto o prosazení změn prostřednictvím pozměňovacích návrhů ve výborech i ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Odmítli jsme způsob, jakým byla novela předložena, ale neomezujeme se jen na kritiku – nabízíme spolupráci při opravě jejích slabých míst.

Zdá se, že se podařilo odvrátit vypuštění povinnosti zpracovávat projektovou dokumentaci autorizovanými osobami u rodinných domů jako jednoduchých staveb podle Přílohy č. 2 zákona č. 283/2021 Sb. Stejně tak trváme na zachování účasti projektanta při úpravách územně plánovací dokumentace. Prosazujeme pokračování digitalizace stavebního řízení, včetně jednoznačného podávání projektové dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka, který má připraven další zlepšení. Zároveň považujeme za nezbytné pokračovat v rekodifikaci územního plánování, které novela řeší pouze částečně.

Současně upozorňujeme na dlouhodobý problém: stavební legislativa trpí nestabilitou, která oslabuje důvěru v prostředí, v němž architekti, obce, investoři i veřejnost působí. Česká architektura ani tvorba vystavěného prostředí a krajiny dnes nepotřebují další improvizace a experimenty. Potřebují srozumitelný, předvídatelný a odborně definovaný rámec. Potřebujeme společnost, která nebude architekturu chápat jako dekoraci na konci investičního procesu, ale jako veřejný zájem. A potřebujeme profesní organizaci, která nejen komentuje, ale také formuluje řešení a nese odpovědnost. O to se Česká komora architektů dlouhodobě snaží.

Bylo by chybou vnímat uplynulý rok pouze prizmatem novely stavebního zákona. Vedle této agendy pokračovala práce na celé řadě dalších témat. Na základě výzvy ÚOHSu bylo bohužel nutné z webu ČKA odstranit kalkulačky. S Úřadem nadále jednáme a doufáme, že se v dohledné době nástroj podobný kalkulačce podaří vrátit pro použití veřejnými zadavateli. Komora dále pracovala na vzorových smlouvách i metodice pro veřejné zadavatele, pokračovalo přepracování standardů služeb architektů pro pozemní stavby, návrh standardů pro díla krajinářské architektury a probíhala diskuse o dalším rozvoji. Významnou oblastí byla digitalizace a BIM – vznikly teze, proběhl Digi/BIM Day i další odborné semináře a členové jsou průběžně informováni o vývoji (nejen) v této oblasti.

Důležitá byla také debata o hodnotě práce architektů. OTTA na toto téma pojmenovala rozpor, který mnozí z nás dobře znají: vysoké pracovní vytížení na jedné straně a nedostatečné ohodnocení na straně druhé. Taková debata je pro Komoru stejně podstatná jako legislativa – připomíná, že kvalita profesního prostředí nevzniká jen v zákonech, ale i v reálném ocenění odbornosti a odpovědnosti.

O všech tématech se podrobně dočtete v podkladech k valné hromadě. Za nimi je velké množství práce, za kterou chci poděkovat všem členkám a členům orgánů Komory i pracovních skupin, kteří vedle své praxe věnují čas společným profesním tématům.

Zvláštní poděkování patří Kanceláři Komory. Její práce je méně viditelná, ale zásadní – zajišťuje servis členům, připravuje podklady, organizuje vzdělávání, koordinuje komunikaci a drží každodenní chod Komory. Bez ní by rozsah současné agendy nebylo možné zvládnout.

Valná hromada 25. dubna proto není jen formální procedurou. Je to chvíle, kdy si máme říci, jakou Komoru chceme. Zda takovou, která reaguje, nebo takovou, která sama formuluje profesní i veřejný zájem. Já věřím v tu druhou možnost – a budu rád, když ji společně potvrdíme.

Těším se na setkání s vámi.

Jan Kasl
předseda ČKA