Přeskočit na obsah

Newsletter 2/23

Vážené kolegyně a kolegové,

i v novém roce 2023 se intenzivně věnujeme snaze o zlepšení dosud neúčinného nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., respektive změně tzv. věcné novely zákona, která je od prosince v PSP ČR, v příštích dnech se projednává ve výborech a počátkem března půjde do 2. čtení. Díky spojení sil s dalšími aktéry činnými v procesu přípravy a realizace vystavěného prostředí do „Platformy za zdravý stavební zákon“, jejíž vznik jsme vloni iniciovali, se podařilo vyvolat tlak na změny věcné novely a především s ministrem dopravy Martinem Kupkou se snažíme prosadit takové pozměňovací návrhy (PN), které by napravily jak původní Babišův zákon, tak i navrhované ministerské změny.

Vlastní komplexní pozměňovací návrh připravuje rovněž Ministerstvo pro místní rozvoj. Protože úředníci MMR nenaplnili při jeho tvorbě politické zadání ministrů Bartoše a Kupky a ignorovali většinu Platformou navržených změn, snažíme se o oslovení všech koaličních klubů, aby si osvojili naše pozměňovací návrhy, a ty byly zakomponovány do ministerského komplexního pozměňovacího návrhu (KPN). Opakuje se tak situace z roku 2021, kdy vláda předložila vládní návrh, ale ve sněmovně pak její členové podporovali poslanecký KPN. A některé poslanecké PN se pak podařilo schválit. 

Shrnuji pro vás pozměňovací návrhy k návrhu novely zákona stavebního zákona (sněmovní tisk 330) a souvisejícím tiskům – návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku (sněmovní tisk 328) a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku (sněmovní tisk 329).

Nejde o příliš zábavné čtení, ale vám, kteří se o legislativní prostředí pro výkon naší profese zajímáte více, umožní získat přehled o Platformou konsenzuálně podporovaných návrzích.

PŘEDKLÁDANÉ NÁVRHY SI KLADOU ZA CÍL ZÁSADNĚ ZVÝŠIT EFEKTIVITU VÝKONU STAVEBNÍ AGENDY, tedy

  • umožnit prostřednictvím koordinace sjednocení a praktickou aplikaci metodického řízení, jeho kontrolovatelnosti a zvýšení míry předvídatelnosti rozhodování,
  • zvýšit transparentnost procesu,
  • podstatně zkrátit průměrnou dobu povolovacího procesu kvůli eliminaci menšího počtu soudních řízení – chceme, aby délka doby na získání povolení stavby nebyla násobně delší než samotná doba realizace stavby,
  • odstranit části administrativních byrokratických překážek při realizaci politiky,
  • Green Deal, implementaci OZE a cílům stanovených v rámci udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,
  • snížit náklady na povolovací a přezkumná řízení – získat úspory ve státní rozpočtu.

A. NÁVRHY SOUVISEJÍCÍ S PROCESNÍ INTEGRACÍ ROZHODOVÁNÍ O POVOLOVÁNÍ STAVEB

Povolování staveb v ČR je neefektivní, složité a trvá nepřiměřeně dlouho. Nový stavební zákon (dále „NSZ“), v původně schváleném znění, usiloval o řešení těchto problémů především zavedením integrovaného rozhodování, vykonávaného novou soustavou státních stavebních úřadů. Aktuálně projednávaná novela NSZ má nahradit institucionální integraci integrací procesní. Pokud však má rozhodování být skutečně integrované musí být založeno na komplexním posouzení záměru v jednom řízení. K tomu předložená novela NSZ a s ní návrhy zákona o jednotném environmentálním stanovisku (dále jen „JES“) a o změnách dalších souvisejících zákonů nesměřují.

I z vyhodnocení RIA, zpracovaného samotným předkladatelem, vyplývá, že tato varianta neumožňuje skutečnou integraci rozhodování.

Při respektování východiska novely, podle něj mají být základními články struktury stavebních úřadů „obecní“ a „krajské“ stavební úřady, je možné těchto cílů dosáhnout s využitím institutu společného řízení podle § 140 správního řádu, zahrnujícího vydání JES i dalších samostatných závazných stanovisek. To umožní zejména:

  • komplexní posouzení všech zákonných podmínek pro povolení záměrů (staveb)v jednom správním řízení, při zachování vyhodnocení jejich vlivů na specifické veřejné zájmy specializovanými dotčenými orgány, resp. úředními osobami,
  • možnost účastníků řízení vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ke všem podkladům a řešeným otázkám, v rozsahu dotčení jejich práv,
  • menší míru přenášení konečného rozhodnutí v případě střetu více dílčích veřejných zájmů na nadřízené správní orgány a na soudy,
  • aplikaci a vymahatelnost lhůt pro vydání rozhodnutí na řízení o povolení záměru jako celku,
  • efektivní a neobstrukční účast veřejnosti – procesní integrace umožní vrátit do řízení účastenství spolků, neboť ve společném řízení se bude rozhodovat i o „otázkách životního prostředí“ podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Podle § 140 správního řádu může správní orgán spojit různá řízení, která sám vede, pokud se týkají téhož předmětu řízení. Společné řízení v sobě zahrnuje i všechny podmiňující úkony, tj. závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů, která se mohou stát součástí procesně integrovaného povolovacího řízení zakončeného jediným společným rozhodnutím. Pokud jsou k řízení příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tj. 205 obcí III. typu, „ORP“), , je možné vyjít z obecné úpravy společného řízení podle § 140 správního řádu. Totéž platí i pro řízení vedená na krajských úřadech, včetně odvolacího řízení. Pro stavební úřady na menších obcích (obce II. typu) je navržena úprava vydávání integrovaného podkladu (koordinovaného závazného stanoviska). Tento integrovaný podklad bude zahrnovat i závazné stanovisko JES, pokud bude v dané věci vydáváno. Pozměňovací návrh zavádí povinnost vést společné řízení, pokud je to možné a tím nutí jednotlivé odbory příslušného úřadu koordinovat své postupy a vydat společně rozhodnutí. Koordinace a řešení rozporů bude řešeno na vnitřní organizační úrovni ORP/krajského úřadu, obdobně jako u současných koordinovaných závazných stanovisek. Nedochází tedy k rušení a přesunům kompetencí dotčených orgánů, ale k úpravě jejich povinnosti spolupracovat a podílet se na vydání jeho (jediného) rozhodnutí z hlediska jejich kompetencí a jimi hájených veřejných zájmů. U dotčených orgánů, které stojí mimo úřady obcí a které činí podkladové úkony k velkému počtu řízení (zejména krajské hygienické stanice) a nelze na ně aplikovat společné řízení, se navrhuje integrace posuzování těchto otázek do ORP. Ačkoliv se tedy jedná o dva procesní postupy, podle toho, který stavební úřad je příslušný (ORP/krajský úřad nebo úřad menší obce), vedou k obdobnému výsledku, tedy k posílení vzájemné spolupráce stavebních úřadů a dotčených orgánů.

B. DALŠÍ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

  1. Územní plánování - Navržené změny v oblasti úpravy územního plánování směřují především ke zrychlení některých postupů, snížení administrativní zátěže obcí při zavádění tzv. jednotného standardu územně plánovací dokumentace a k dalšímu posílení možnosti využití plánovacích smluv.
  2. Požadavky na výstavbu a Pražské stavební předpisy - Navrhuje se, v souladu se schváleným NSZ, zachovat i nadále v platnosti stávající Pražské stavební předpisy, aby nedošlo k narušení kontinuity zpracovaných a projednávaných projektů na území Prahy.
  3. Stavebník a vlastník stavby jako účastníci soudního řízení - Návrh na zachování platného znění § 305 NSZ směřuje k zachování rovnoprávného postavení stavebníka a vlastníka stavby v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu, pokud stavebník nebo vlastník stavby není sám žalobcem.
  4. Definice obytné místnosti - Navrhuje se vypustit požadavek na „přímé“ denní osvětlení obytné místnosti (§ 13 písm. l) NSZ). V blokové výstavbě 1. poloviny 20. století a starší historické zástavbě s vysokými úhly stínění takový požadavek nelze vždy splnit. Požadavky na osvětlení obytné místnosti mohou být dále konkretizovány prováděcím předpisem, s možností povolení výjimky. Použití pojmu „přímé“ denní osvětlení přímo v zákonné definici by tuto možnost zrušilo, s nechtěným důsledkem v zamezení kolaudování bytů v centrech měst a při jiné než sídlištní typologii zástavby.
  5. Silnice a místní komunikace I. třídy jako vyhrazené stavby - Navrhuje se doplnit stavby místních komunikací I. třídy mezi vyhrazené stavby (Příloha 3 NSZ). Znamenalo by to vedení povolovacích řízení pro tyto stavby v gesci Dopravního a energetického SÚ (nahrazuje původní Speciální a odvolací SÚ), a tím i eliminaci námitek systémové podjatosti. Zároveň by se tak zajistilo vedení řízení erudovanými a zkušenými úředními osobami, specializovanými na řízení o tomto typu staveb. Ve výsledku by tak úprava omezila průtahy povolovacích řízení tohoto druhu staveb.
  6. Energetické stavby - Řeší víceméně technické úpravy NSZ řešící podmínky povolování a kolaudování energetických staveb, včetně jejich vymezení.
  7. Dozor projektanta - Upřesnění způsobu výkonu dozoru projektanta a oprávněných osob k jeho zajištění, vyplývající z přesunu dnešní podrobné dokumentace pro povolení stavby do povinné prováděcí dokumentace na stavbě.
  8. Oprávnění krajinářských architektů - Pozměňovací návrhy v § § 4 odst. 3 zákona a § 17 zákona č. 360/1992 Sb., autorizačního zákona, se týká dvou skupin oprávnění architektů autorizovaných v oboru krajinářská architektura. První skupinu tvoří oprávnění, o která tito architekti při novelizaci autorizačního zákona zákonem č. 284/2021 Sb. přišli (ať už věcně anebo právně). Druhou skupinu tvoří oprávnění, která autorizační zákon v dosud účinné verzi nepřiznával, přestože tato oprávnění patří to rozsahu výkonu povolání autorizovaného krajinářského architekta a je proto namístě tuto diskrepanci napravit.
  9. Přechodné ustanovení k vybraným činnostem autorizovaných osob - K zajištění možnosti uplatnění dosavadní projektové dokumentace ve stavebním řízení podle 334a a § 329 odst. 1 písm. b) NSZ je třeba zajistit odpovídající oprávnění autorizovaných osob provádět změny a vypracovávat projektovou dokumentaci. Navrhované doplnění přechodného ustanovení § 34a do autorizačního zákona zaručí oprávněnost vyhotovení a využití projektových dokumentací, vytvořených či změněných po 1.7.2023 zejména pro účely dosud probíhajících řízení o umístění staveb.

Na výše uvedených PN se shodli všichni členové Platformy. K té se v rámci jednání v Radě pro výstavbu SIA připojili následně i ČSSI a CACE. Bohužel se nepodařilo vysvětlit kolegům z ČKAIT, aby se stali součástí Platformy navzdory jejich odmítavému postoji k zachování platnosti Pražských stavebních předpisů a vzniku MSP pro Brno a Ostravu.

Váš předseda Jan Kasl